Jenže pozor. Hlavním důvodem ukončení Bublova 2,5letého působení u týmu je tzv. petice, podepsaná několika hráči dokského celku, kteří dosavadní práci trenéra kritizují.
„Jsem z celé věci hodně špatný. Neznám v Česku klub, kde by se někdy něco takového stalo. V tom jsme opravdu dosáhli prvenství… Je na tom komické to, že si řadoví hráči dovolí k lidem z vedení klubu, kteří jej financují a podporují, klást podmínky a různá ultimáta,“ netajil rozladění včera odpoledne při schůzce se sportovním redaktorem Českolipského deníku Martin Jurčík, jeden z členů vedení TJ Doksy.
„Po tři roky jsme zde pro dokský fotbal budovali něco, co se během této doby osvědčilo, chodilo spousta diváků, kterým se hra mužstva líbila, ale po pondělku je to všechno pryč,“ dodal zklamaně Jurčík.
V pondělí vpodvečer proběhla v útrobách dokských kabin diskuze mezi hráči, vedením oddílu i trenérem Milanem Bublou, vyvolaná právě onou „peticí“.
Ihned poté dosavadní kouč oznámil, že u mužstva s definitivní platností končí.
„Jistě, každý má právo na vyjádření svého názoru, ale v této petici je víc kritiky než snahy o nějaké řešení. Pro mě je to o to víc zarážející, že do té doby nikdo z hráčů proti Milanovi veřejně nikdy nic neřekl. Z toho důvodu se mu nedivím, že raději sám od sebe skončil. Jeho práce, kterou zde vykonával, byla na vysoké úrovni, což dokazuje i letošní třetí místo v I. A třídě, což je nejlepší umístění našeho mužstva za posledních dvacet let,“ uvedl při úterní schůzce místostarosta a senátor Karel Kapoun, který pro dokskou kopanou řadu let žije a domácí zápasy pravidelně navštěvuje.
„Když už hráči něco takového udělali, měli zároveň navrhnout, koho chtějí, aby je trénoval, protože nyní zase bude na funkcionářích, aby nějakého nového trenéra sehnali. A stejná situace, kdy se hráči proti němu vzbouří, se může za nějaký čas klidně opakovat,“ zamyslel se naprosto oprávněně Karel Kapoun.
Slovo jsme dali samozřejmě i rezignujícímu Milanu Bublovi.
„Do Doks jsem přišel proto, abych pomohl především fotbalu, což jsem myslím splnil. V poslední době však někteří místní hráči naprosto neunesli trend v podobě příchodu kvalitních hráčů z jiných klubů, což považuji za hlavní příčinu celého sporu, který v těchto dnech vyústil i v můj odchod,“ prohlásil. „ Někteří chlapci ale nejenže neměli tréninkovou kázeň, ale i jejich přístup k fotbalu všeobecně byl v poslední době doslova katastrofální. Řada z nich je bohužel ochotna se podrobit individuálnímu ocenění a osobní slávě v nižší soutěži, než se poprat o místo v základní sestavě a pomoci svému týmu naplnit vytyčené cíle. Jsem ale přesvědčen, že takováto cesta a smýšlení fotbalistů je pro každý klub velkým nebezpečím, ne-li přímou cestou do pekel. Každopádně dokskému fotbalu a lidem okolo něj přeji nejen pro nadcházející ročník hodně úspěchů.“
Vedením A–týmu byl dočasně pověřen Vladislav Chmela, trenér domácího dorostu.