Trénink s Pavlem Hynkem? Velký zážitek!

Hokejisté Liberce se sice nyní trochu trápí se špatnými výsledky, ale práce klubu s fanoušky byla a je na vysoké úrovni. Nedávno však vedení Bílých Tygrů udělalo další krok kupředu k ještě většímu propojení fanoušků a samotného extraligového týmu. Nejprve komentovaný trénink a pak možnost zatrénovat si pod vedením hlavního kouče A-týmu.

Právě trénink s lodivodem extraligového týmu mě zaujal a napadlo mě, že by bylo fajn se ho zúčastnit a přiblížit jeho atmosféru čtenářům v reportáži „na vlastní kůži". Jenže se špatnými výsledky Bílých Tygrů přišla změna na trenérském postu a z původního termínu se tato akce posunula na reprezentační přestávku - sobotu 9. února. Upřímně jsem rád, že i Pavel Hynek, současný trenér Bílých Tygrů, tuto akci kvitoval a s tímto projektem souhlasil. Na trénink s Pavlem Hynkem, který byl určený pro permanentkáře a majitele VIP karet, se přihlásilo třicet nadšenců ledního hokeje. Jsem rád, že mi vedení Tygrů vyšlo vstříc a mohl jsem být mezi nimi.

Nervozita? Trochu

Musím říct, že jsem se na akci těšil a nervozita byla znát. Ani ne díky tomu, že bych výrazně zaostával v hokejovém umění za ostatními účastníky, vždyť chodím pravidelně s kamarády hrát mezi mantinely, takže hokejové prostředí pro mě není novinkou, ale spíš šlo o fyzickou stránku. Když jsem viděl minulý čtvrtek komentovaný trénink Bílých Tygrů, kterým návštěvníky provedl videokouč Aleš Vladyka spolu s tiskovým mluvčím Martinem Kadlecem, obával jsem se, že nás bude čekat něco podobného.

V samotný den společného tréninku v Tipsport areně byl začátek plánovaný na 12.30. Podle zvyklostí z našich amatérských zápasů jsem byl na místě asi 40 minut před tréninkem, ale byl jsem tam úplně sám. To mou nervozitu ještě více umocnilo, ale postupem času začali přibývat další účastníci hokejového zážitku. Příjemným překvapením pro mě bylo, že mezi dalšími příchozími byla také řada mých spoluhráčů z amatérského týmu Vorvani Liberec. Po nezbytném navlečení do hokejové výstroje a lehkém protažení (už jsem měl v nohách ranní zápas v Jablonci), přišla moje historicky první cesta ze šatny na střídačku v Areně. Skvělý pocit, jen tomu chyběly plné tribuny a burácení diváků. Ale člověk si to umí domyslet.

Tak jdeme na to!

Potemnělé prostředí libereckého hokejového stánku působilo vcelku strašidelně, ale po pár minutách čekání se objevili také hlavní aktéři a světla se naplno rozsvítila. Trenér Pavel Hynek si vzal na pomoc ještě trenéra brankářů Miroslava Kapouna, dále trenéry mládeže Martina Lásku a Libora Daňka. Nechyběli však ani hráči A-týmu Bílých Tygrů Lukáš Vantuch, Michal Bárta, David Kajínek a Tomáš Filippi.

„Já to vnímám jako vstřícný krok k fanouškům. Ale i jako poděkování právě fanouškům. Jsme rádi, že jsme se sešli v takovém hojném počtu, protože nikdy před tou akcí nevíte, jak to dopadne. Myslím si, že se to vydařilo. Přišli od nejmenších pětiletých až po nejstarší, tomu bylo 64 let. Pro fanoušky je to něco nového. Chtěl bych poděkovat všem, co přišli."
Pavel Hynek, trenér Bílých Tygrů Liberec

Po krátkém rozbruslení se ozvala píšťalka Pavla Hynka a jeho typické: „Sraz!". Následovala tradiční porada ve středovém kruhu, ale nikdo z účastníků pořád ještě netušil, co nás vlastně bude čekat. Kdyby mi někdo v tu chvíli změřil tep, tak bych se zcela jistě pohyboval okolo 160 tepů za minutu, a čelo jsem měl značně orosené. Kouč Pavel Hynek si nás se svými kolegy rozdělil na tři skupiny. Jelikož se netradiční akce zúčastnili také ti nejmenší hráči, tak pro ně byla připravená jedna třetina hřiště, kde pracovali na svých dovednostech s trenéry mládeže a hráči Lukášem Vantuchem s Michalem Bártou. Další skupina dospělých pak pilovala ve středním pásmu střelbu na všechny způsoby s pomocí Davida Kajínka a Tomáše Filippiho. Zbytek pak hrál v další třetině hřiště tři na tři pod dohledem Pavla Hynka. Když jsem se dozvěděl tento program, tak se mi trochu ulevilo, že nebudeme dělat klasické nácviky, co mají ve zvyku extraligoví hráči. Ale přiznejme si, že by to asi nemělo takový význam, jako program, který pro nás trenéři připravili.

Pomoc profíka

Já svou hodinovou pouť odstartoval ve středním pásmu, kde jsem piloval střelbu bekhendem. A samozřejmě jsem to dělal špatně… „Nemůžeš do toho takhle píchat," přišel na pomoc David Kajínek. „Musíš to udělat takhle a takhle," pokračoval. A najednou to šlo… Takže po letech, co jsem to dělal špatně, mi někdo konečně řekl, jak to má být správně. I k tomuto účelu byl tento trénink dobrý.

Po několika pokusech jsme se prostřídali s další skupinou na hru. Hrát tři na tři v malém prostoru je pro hokejisty dobrý trénink, protože vás to nutí přihrávat si. Sólo můžou lidi hrát třeba na housle, ale do hokeje to zkrátka nepatří. Po pár střídáních se počet hráčů navýšil o jednoho borce na každé straně. K „modrým" šel Tomáš Filippi a tým „bílých" si vzal do parády David Kajínek. No, nebudeme si nic nalhávat, jejich přítomnost byla hodně znát a navíc to ještě motivovalo ostatní amatérské hráče, aby ukázali, co v nich je. Právě po přihrávce Davida Kajínka jsem také zaznamenal svou první branku na ledě Tipsport areny. Na nějakou dobu určitě také poslední.

Síly docházely

Aby trenér Pavel Hynek ještě oživil program tréninku, dali jsme si samostatné nájezdy. Byť jsem čelil „nebrankáři", který měl podle svých slov výstroj asi podruhé na sobě, tak jsem neuspěl ani jednou. Zkrátka mi nebylo přáno. Zatímco se malí borci, nejmladšímu bylo dokonce pět let, věnovali své činnosti s Vantuchem a Bulířem, my jsme šli znovu hrát čtyři na čtyři. S přibývající zátěží a časem, který jsme trávili poměrně svižnou hrou, začaly trochu docházet síly, ale nikdo nechtěl polevit a všichni makali naplno.

„Myslím si, že je to pro lidi dobrý, že si můžou vyzkoušet, jak alespoň trochu vypadá náš trénink. Hlavně si s námi můžou zabruslit a pro ně to je zábava. Docela mě překvapili některý kluci, že jsou na tom dobře s bruslením a i s hokejkou si rozumí. Takže to bylo fajn."
David Kajínek, hráč Bílých Tygrů Liberec

Při tom všem jsem nějak ztratil pojem o času a při pohledu na kostku nad ledem bylo jasné, že trénink za pár minut skončí. Hodina na ledě Tipsport areny dosáhla svého konce a Pavel Hynek si nás znovu svolal do středového kruhu, aby nám řekl závěrečná slova nevšedního odpoledne. Nutno říct, že jsme sice nedřeli jako na opravdovém tréninku, ale tohle určitě zůstane v paměti všech účastníků hodně dlouho. Co bychom z toho také měli, kdybychom neměli ani sílu a energii důstojně odejít z ledu do šatny.

Klub ještě připravil pro zúčastněné fanoušky Bílých Tygrů certifikát o absolvování tréninku, který Pavel Hynek podepsal. A jak bývá zvykem, tak každý trénink končí v šatně a klub ještě připravil pro fanoušky možnost nahlédnout do zákulisí „tygří kuchyně". Inu šatna je to obrovská a hráči v ní mají veškerý komfort, který jako profesionální sportovci potřebují. Kdybych ji měl s něčím srovnat, tak mi svou vybaveností velmi připomíná třeba šatnu fotbalového Baumitu Jablonec.

Závěrem je dobré konstatovat, že jak přítomní hráči, tak i trenéři tuto akci brali vážně a klub podle všeho bude pokračovat v nastoleném trendu a čas od času připraví netradiční zážitky pro fanoušky v podobném duchu, jako tomu bylo tuto sobotu.

„Bylo dobře, že přišly i malé děti, které začínají s hokejem. Pro ně je to takový impulz a povzbuzení do další práce, protože vidí ty svoje vzory. Bylo vidět, že úroveň byla dobrá, že tu byli lidi, co v minulosti hráli nebo chodí hrát rekreační hokej. Nečekal jsem ale, že drtivá většina chlapů bude ve výzbroji, takže úroveň byla dobrá," konstatoval po tréninku pro fanoušky hlavní trenér Liberce Pavel Hynek, který akci absolvoval se svou legendární dřevěnou hokejkou z roku 1999.