Nestává se často, že má člověk možnost slyšet hudbu, kterou před ním ještě nikdo neslyšel, zaposlouchat se do skladby, kterou ještě neodvysílalo žádné rádio ani televize… V Jablonci nad Nisou v úterní podvečer zaznělo ve světové premiéře Oratorium Pražské Jezulátko. Nové dílo jednoznačně vzbudilo zájem. Do kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova si ho přišly poslechnout stovky lidí.

Závěrečný potlesk pro tvůrce i interprety byl odměnou za měsíce a týdny vypětí. Autor oratoria, Varhan Orchestrovič Bauer, komponoval do poslední chvíle: „Když tvořím, nejsem schopen reagovat na okolí, asi mne v tu chvíli lidé nemají úplně rádi, nedokážu odpovědět na běžné otázky, nutně se potřebuji soustředit pouze na hudbu."

Partitura, kterou vezl na premiéru do Jablonce ještě voněla tiskařskou barvou. To dělalo starosti hlavně sbormistrovi dětského pěveckého sboru ZUŠ Iuventus, gaude!, který se na uvedení podílel.

„Kladu velký důraz na pečlivou přípravu. Děti ze sboru mají koncerty a soutěže vždy stoprocentně připravené. Vystoupení od nich žádalo jistou dávku improvizace a nejistoty, přesto se postavily za provedení oratoria jednomyslně a k vystoupení přistupovaly jako skuteční profesionálové. Z mého pohledu jsou tedy hlavními hrdiny večera děti," přiznává Tomáš Pospíšil.

Varhan Orchestrovič po úspěšném koncertu nejen poděkoval všem zúčastněným, ale hlavně se omluvil za způsobené komplikace. „Takový život někdy je. Myslíte si, že jdete po dlážděné cestě, a zatím je to lesní pěšina s kládami přes cestu." Účast dětského sboru na celém projektu ovšem považuje za velmi důležitou. Dětem je věnována myšlenka oratoria. Jsou stejně jako Pražské Jezulátko symbolem čistoty a víry.