Nejdřív Zdeněk Jirotka, potom Arnošt Lustig a teď Josef Škvorecký. Všichni moji oblíbení spisovatelé zemřeli. Čtenářsky jsem se vyprofilovala až na vysoké škole. První kniha, kterou jsem na vejšce četla, byli Škvoreckého Zbabělci. Ráda čtu válečné romány, takže mě jeho prvotina nadchla.
Svědectví o zbabělosti národa
Ve třeťáku jsem si Zbabělce přečetla ještě jednou a vybrala jsem si je jako téma pro semestrální práci. Spolužáci, kteří ji před mým referátem četli, si stěžovali na nedějovost a opakování stereotypu. Já jsem ji takhle nevnímala. Zbabělci jsou svědectví o zbabělosti našeho národa těsně okolo osvobození. Vznikali přímo v té době, a proto jsou velmi autentičtí a přínosní pro toho, kdo se chce o konci války něco dozvědět.
Škvorecký napsal román ve 24 letech, tedy byl o rok starší než já. Mohl jej ale vydat až po 10 letech, v roce 1958. Vydání románu však způsobilo takový skandál, že J. Škvorecký musel odejít z redakce časopisu Světová literatura, kde pracoval!
Díky literární exkurzi jsem měla možnost vidět i dějiště Zbabělců město Náchod. Prošla jsem se po mostě, přes který Danny chodil k Irenině domů a za svým kamarádem Bennem Mánesem, a objednala jsem si pivo v hotelu U Beránka. Nejzajímavější byla asi restauraci Port Artur, kde zkoušela Dannyho swingová kapela a ve které za války udělali okýnko, kterým si mohli objednávat i Židé. Port Artur byl ale ve velmi dezolátním stavu. Vcelku mě zklamal „pivovár“, který vyhlížel dost komunisticky. Pro představu bych ho přirovnala k výměníku. Když jsem knihu četla, představovala jsem si ho jinak.
Škvorecký tu vydal sbírku kamaráda
Doktorka Koudelková z katedry českého jazyka a literatury, která nám celou exkurzi dělala průvodce a ke každému místu měla zajímavou historku, nás provedla po všech zajímavých místech spojených se Zbabělci, ale také s Prima sezónou, na kterou bych neměla zapomínat.
„Protože pocházím z Náchodska, ve svém nakladatelství vydávám i knihy spojené s tímto regionem. Před lety se na mě pan Škvorecký obrátil s prosbou, jestli bychom nevydali knihu poezie jeho náchodského kamaráda Libora Volného. Sbírka už byla edičně připravená, editory byli manželé Škvorečtí, takže jsme se vlastně postarali jen o ilustrace a předtiskovou přípravu. Vznikla milá knížka, do níž Josef Škvorecký ještě napsal krásnou předmluvu, jakési vyznání lásky krajině kolem Náchoda,“ vzpomíná Eva Koudelková z libereckého Nakladatelství Bor a pokračuje ve svých vzpomínkách.
Prožil jsem to mnohokrát. Kdykoliv jsme cestou do Náchoda projížděli se Zdenou Českou Skalicí, vždycky se náhle něco změnilo. Tvar krajiny jistě protože se kolem nás vynořily kopce, pak hory. Ale taky světlo, slunce tu svítilo jinak, vstupovali jsme do končin nějakého mýtu, do kraje českých spisovatelů, možná jenom do krajiny mládí. Nevím.
„Josef Škvorecký se od té doby zajímal o všechny naše knihy spojené s Náchodem, a dokonce se ještě na dvou podílel, i když tentokrát už jen jako pamětník. Jeho vzpomínky se objevují v publikaci o náchodských Židech (J. Škvorecký sám o nich napsal povídkový soubor Sedmiramenný svícen, 1964) a také o odbojářích z regionu,“ dodala Koudelková.
Na exkurzi jsem se snažila nadchnout pro román i své kolegyně filoložky, a tak nakonec jsme ze Zbabělců sehrály i scénku. Hrála jsem samozřejmě Dannyho Smiřického a naučila jsem se nazpaměť i jeho dlouhé monology. Sehrály jsme tři krátké scénky z knihy. První scéna byla úplně ze začátku knihy, ze zkoušky v Port Arturu, kdy byl Benno pod pantoflem a v Helenině moci. Druhá scénka se odehrávala ve Skočdopolovic skladu, kde si kluci rozebrali zbraně, které nakonec museli v pivováru odevzdat. Poslední nejkratší scénka byla také z pivováru, kdy kluci po hlídce odpočívali pod přístřeškem.
Mladý odvážný rebel Martin Fryč
Na Škvoreckého román Zbabělci vzpomíná i knihkupec Martin Fryč z libereckého Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
„Táta mi dal Zbabělce přečíst někdy v létě 1989 a já jsem pak knihou nadšený s velkou radostí a jistým vědomím provokace předložil Zbabělce na střední škole ve čtenářském deníku. Učitel, kterého jsme měli na češtinu a na světovou literaturu, pozdější politik a nynější podnikatel Jiří Honajzer, se mě se zvláštním výrazem údivu, úleku a snad i respektu zeptal, jestli vím, že kniha je na indexu. Já s pocitem mladého rebela odpověděl, že vím… … a tím to skončilo,“ směje se Martin Fryč.
Libor Volný
KDYŽ JSEM ČETL PRIMA SEZÓNU
Když růže pokoj rozvoní
chtěl bych být stále blízko ní
ta růže si to jistě spletla
ta přece pro mne nevykvetla
jenom když přivál tichý vánek
padaly lístky do všech stránek
a knížka nabyla tím ceny
Škvorecký v květech obalený
(Ze sbírky Domov na dosah)