Vážený pane starosto,

se znepokojením sleduji události posledních dnů a týdnů nejen v Novém Boru, ale na celém českém severu. Předně chci důrazně odsoudit veškeré násilné činy, ke kterým tu došlo, a vyjádřit pevné přesvědčení, že všichni, opakuji, všichni, kdo se na nich podíleli, budou přísně dle zákona potrestáni. I pro výstrahu komukoliv dalšímu, kdo by snad chtěl řešit problémy podobným nepřípustným způsobem.

Zároveň je ale třeba vidět, že neklidná situace v celé oblasti, a troufnu si říci, že i v celé republice, nevznikla jen tak z ničeho. Máme četné historické zkušenosti, jak moc takový společenský neklid a střety mezi jednotlivými skupinami obyvatel souvisí s problémy sociálního charakteru.

Je tomu tak i tentokrát. Sociální nůžky se rozevírají nevídaným tempem. Vidím to třeba na své dětské klientele. Poprvé za těch 35 let, co vykonávám svou profesi, došla situace tak daleko, že na jedné straně jsou rodiče, jejichž děti odmítají chodit v jiném než značkovém oblečení, a na druhé straně jiní, pro které je obtížné zajistit svým dětem třeba obědy ve školní jídelně, nemluvě už o škole v přírodě nebo o letním dětském táboře.

Obě skupiny jsou přitom vystaveny agresivní reklamě, přesvědčující je, že jen ten je člověk hodný toho jména, kdo si dokáže pořídit vše, co mu reklama ukáže. A když na to nemá, má si půjčit. A když nemůže půjčky splácet, nezřídka mu exekutoři seberou i střechu nad hlavou. A nemylme se, že jde jen o lidi nezodpovědné, líné, o jakousi spodinu.

Stačí, když jeden nebo dokonce více lidí v rodině přijde o zaměstnání. A nádavkem jsou vystaveni nezasloužené ostrakizaci a pohrdání těch, kteří možná měli v životě jen trochu více štěstí. Nikdy v naší historii by se nikdo neodvážil urážet chudé lidi jen pro jejich chudobu. Dnes je třeba nadávka typu „socka“ tak běžná, že už jen málokdo má sílu se proti ní ohradit.

Je dobře, že v těch nejneklidnějších oblastech byla posílena policejní služba. Je to nezbytná první pomoc, ale rozhodně na ni nelze spoléhat jako na něco, co samo odstraní příčinu problémů. To závisí na něčem úplně jiném, na zlepšení sociálních poměrů těch nejchudších, na postupném zmírňování extrémních sociálních rozdílů. Uvědomuji si, že se to mnohem snadněji řekne, než splní. Jinou cestu k odstranění příčin růstu sociálního napětí, neklidu a v krajním případě až nepokojů ale nevidím.

Už vůbec tou cestou k nápravě poměrů nejsou skoro pravidelné okupace našich ulic dupajícími, řvoucími násilnickými hordami neonacistů. Ono je obrovskou provokací a plivnutím do obličeje všem slušným lidem už to, že vůbec může existovat neonacistické hnutí v zemi, kde nacisté za války zahubili 360 000 našich spoluobčanů (dva z těch povražděných byli moji blízcí příbuzní, třetí, nejbližší, zabili nepřímo), že vůbec někdo najde „odvahu“ hlásit se k ideologii vrahů. Kromě toho všichni víme, co bylo výsledkem nacistického „řešení“ problémů: desítky miliónů mrtvých a zničená Evropa.

Takovou sílu neonacisté dnes naštěstí nemají, ale demokracii v jedné zemi jistě ohrozit mohou. Protože jim jde především o to využít každou sebemenší možnost k získání politické moci. Přiživujíce se na problémech, které sami nedovedou a ani nechtějí řešit, systematicky zneužívají demokratických práv a svobod (například práva na svobodné shromažďování), aby demokracii, kterou otevřeně nenávidí, zničili. To je jejich pravý cíl. Populistický boj proti takzvaným nepřizpůsobivým je jen záminkou, jen způsobem, jak obloudit a nalákat znejistělé, nespokojené a poměry znechucené voliče.

Vážený pane starosto, jakkoliv je současný stav naší demokracie povážlivý a bude vyžadovat mnohá zlepšení, stále ještě je to demokracie. To, čím ji chtějí neonacisté nahradit, by mohlo být nesrovnatelně horší. Demokracie se musí umět bránit, má-li přežít. Její obrana je samozřejmou morální povinností každého, kdo se pokládá za demokrata. Povinností dvojnásobnou pak pro toho, kdo zastává pozici, které mu dává více pravomocí než obyčejnému občanu.

Vyzývám Vás proto, vážený pane starosto, abyste požádal soud o zákaz pochodu neonacistů, ohlášený na letošní 10. září do Nového Boru. Jsem přesvědčen, že je tak možno učinit přinejmenším na základě § 10 odst.1a Zákona 84/1990 o právu shromažďovacím, dle něhož lze shromáždění zakázat pro podezření, že jeho účelem je „rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti“. Takové podezření lze důvodně vysoudit z toho, že tak neonacisté doposud vždy při svých shromážděních činili.

PhDr. Miroslav Hudec
psycholog, dlouholetý českolipský zastupitel a bývalý mluvčí OF českolipského okresu

Dvořák: Pojďme se bavit o příčinách

Vážený pane Hudče!

Formou otevřeného dopisu jste mě oslovil, abych požádal soud o zákaz pochodu neonacistů, který je ohlášený na 10. září letošního roku.
Nezlobte se, ale z Vašeho dopisu mám především pocit, že máte asi k dispozici více údajů, než obdržel Městský úřad v Novém Boru. A především ho vnímám jako snahu politika vyjádřit se v mediích ke stavu naší dnešní společnosti.

Pokud se mám vyjádřit k možnosti požádání soudu, aby vydal zákaz pochodu, vy říkáte neonacistů, podle § 10 odst. 1a Zákona 84/1990 o právu shromažďovacím. Oba víme, že je to paragraf, kdy úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti z důvodů: násilí nebo hrubé neslušnosti nebo jinak porušovat ústavu a zákony.

Mohu Vás ujistit, že okamžitě po obdržení tohoto oznámení jsme se začali zabývat tím, zda splňuje všechny náležitosti předepsané zákonem, zda účel odpovídá výše zmíněnému paragrafu. I po konzultaci s právníky jsme dospěli k názoru, že město nemůže pochod zakázat. Dále je třeba zmínit, že oznámení podala fyzická osoba, nikoliv politická strana.

Pane Hudče, je hezké psát do novin, co by se mělo, ale ani město nemůže porušovat zákon nebo jeho změnu vynucovat porušováním příslušného zákona. Všechny judikáty, pokud se o něco podobného města pokusila, vyzněly v jejich neprospěch a v praxi to znamenalo především to, že vyhrocená situace se v těchto městech prodlužovala, neboť účastníci shromáždění nerespektovali zákaz města o konání, považovali ho za protiprávní, došlo ke střetům a shromáždění se opakovala. Toho bych rád Nový Bor uchránil. Ve spolupráci s příslušnými orgány jsme se tedy snažili učinit maximální kroky k tomu, aby při tomto pochodu nebylo ohroženo zdraví a majetek jeho obyvatel.

Zamyslet se, proč dochází ještě k prohlubování již tak napjaté situace v Novém Boru, by se měli především někteří politici a svolavatelé tiskových konferencí, kteří vše jitří ještě prezentací svých pohledů na danou skutečnost. Naopak si velmi vážím tichého protestu obyvatelů města, kteří dali jasně najevo, že mačetovým útokem se spory neřeší, že prioritně od státu žádají bezpečnost a že očekávají od Policie ČR rychlé zadržení pachatelů, řádné objasnění incidentu a od soudu přiměřený trest bez ohledu na to, kdy byl viníkem.

V čem s Vámi souhlasím, je hledání příčin stavu společnosti a následné řešení. Osobně jsou mi sympatické kroky premiéra Camerona ve Velké Británii po nedávných nepokojích. Domnívám se však, stejně jako on, že je potřeba nejprve řádně vyšetřit a odsoudit zločiny a začít následně věci pojmenovávat.

Mgr. Jaromír Dvořák
starosta Nového Boru