Je to o to nečekanější, když si uvědomíme, že na začátku podzimu prodělala operaci. „Musím zaklepat na dřevo, že je vše v pořádku.“ Vydaří se jí takto Vánoce i v příštím roce?

Je to pro vás překvapení, že jste se dostala po plánované operaci tak rychle do formy?
Upřímně řečeno byl to pro mě docela velký šok. Čekala jsem, že by to nemuselo být špatné, jelikož jsem začala trénovat hned jak jsem mohla, ale kdyby mi někdo řekl v době operace co všechno do konce roku ještě dokážu, asi bych se mu vysmála (úsměv).

Konec dobrý, všechno dobré? Jak vlastně hodnotíte tuto sezonu?
Za tento rok se mi podařilo vylepšit 10 českých rekordů - tolik za jeden rok se mi podařilo snad někdy v 16 letech. Mrzí mě, že jsem se nezúčastnila ani jednoho MČR pro zdravotní problémy, ale zahraniční závody, ME, Světová univerziáda i MS mi to vynahradily. Nejsem 100% spokojená, ale hodnotím tento rok velice kladně.

Jak se v tuto chvíli cítíte zdravotně?
Trápí mě stále trochu nachlazení, ale v tomto období je to běžné. Jinak musím zaklepat na dřevo, že je vše v pořádku.

Co vás čeká v příštím roce?
V příštím roce jako vždy spousta tréninků, nějaká ta soustředění, závody u nás i v zahraničí a hlavní vrcholy budou ME na dlouhém i krátkém bazénu a MS na krátkém bazénu. Je toho opět dost.

Vnímáte přechod z České Lípy do Prahy jenom pozitivně? Co vám hlavně ten přechod dal? Co vám naopak vzal?
Přechod do Prahy vnímám snad ve všem pozitvně. Jen rodina mi tam chybí. Mám výborného trenéra, podmínky pro trénování, které si můžeme někdy ve spoustě věcech přizpůsobit. Je tam dobrá parta na trénování a i mimo tréninky si tam dokážu zajistit více aktivit s kamarády než v České Lípě. Přeci jen je Praha větší město.

Jakého dosavadního úspěchu si nejvíce vážíte?
Nejvíc si vážím medailí z mistrovství Evropy juniorů 2002, ME 2002 (6., 10., 14. místo), 15. místa na mistovství světa 2005 a mistrovství Evropy 2008 (6., 10., 12. místo)

Kdyby vás od začátku trénoval někdo jiný než otec, myslíte, že by přišly úspěchy?
To by asi záleželo především na tom, jak by mě trénování s někým jiným bavilo nebo nebavilo a jak by mě k tomu rodiče vedli a snažili se mě u toho udržet. Na tohle se asi nedá odpovědět. Hlavní je,že jsem ráda, že to bylo a je tak, jak to je. (úsměv)


Autor: Alex Neugebauer