Tepličtí horolezci Pavel Pospíšil a David Souček snili o druhém nejvyšším vrcholu Pamíru. Měl to být jejich první výstup mimo Evropu a první na sedmitisícovku.

Tragédie německého horolezce

Na PIK LENINA ve výšce 7 134 m se sebou nesli klokánka, maskota, kterého dostali na teplické pobočce fondu ohrožených dětí a po návratu ho chtěli pro děti vydražit. Pik Lenina se jim dobýt nepodařilo. Zbývalo necelých 350 výškových metrů…

Pik Lenina je označován za nejlehčí sedmitisícový kopec. Většinou jde o pochod na sněhových svazích a po ledovci. Přesto je průměrná úspěšnost výstupů na vrchol jen 30 procent a údolí vedoucí k Leninovu štítu je lemováno památníčky horolezců. Výstup je náročný pro svou nadmořskou výšku a s tím spojené převýšení. A je tu zrádné počasí. Už spoustu horolezců na vrchol nepustilo. Stalo se to i Pavlovi s Davidem. Od začátku do konce hory zkrápěl déšť nebo zasypával sníh.

„Kluci měli na počasí fakt smůlu. Dostali se hodně vysoko, ale dál už to prostě nešlo. Jsem rád, že se vrátili živí a zdraví," říká Jaromír Pospíšil, otec Pavla. Německý horolezec z další výpravy takové štěstí neměl. Spadl do trhliny mezi tábory C1 a C2 a jeho mrtvé ostatky odvážela vojenská helikoptéra.

Tepličtí horolezci se přesto odvážili ještě výš. „Dostali jsme se až do tábora číslo tři a postupovali na vrchol Leninova štítu. Až do výšky 6 800 metrů nad mořem. Byli jsme kousek od vrcholu, ale ztracení v mlze. Do toho se na nás z nebe sypal čerstvý sníh. Strašné množství. Hrozily následné laviny," líčí Pavel Pospíšil.

Spánek v 5 500 m nad mořem

Pik Razdělnaja ve výšce 6 210 m je významným předvrcholem Leninova štítu v hraničním hřebenu mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Prochází kolem něj většina výprav. Každopádně potřebujete stoupací železa na skeletech a cepín v ruce a dávat pozor na menší deskové laviny a také na pád po zledovatělém podkladu.

Při počasí, které vládlo, byl vlastně zázrak, že ho Pavel a David zdolali. Po návratu zpod nejvyššího vrcholu Zaalajského hřbetu pohoří Pamír pak museli přehodnotit původní plány a v určeném čase se poohlédnout po vrcholcích pod oblačností.

„Zvolili jsme technicky složitější výstup na PIK PETROVSKÉHO (4 800 m) a také výstup s přespáním na vrcholu bezejmenného vrcholu, kterých je v okolí opravdu mnoho. Tento kopec s výškou 5 050 m jsme dle naší nálady z čekání na dobré počasí pojmenovali PIK DEPKINA," usmívá se David Souček.

Z vrcholků do hlubin Jadranu

Přesně po čtyřech týdnech se v polovině srpna oba živí, zdraví vrátili domů. „Všude, kam nás v Kyrgyzstánu vedly naše kroky, s námi byla vlaječka regionálního Deníku, který byl mediálním partnerem naší expedice Pamír 2015, a jako maskot občas vykouknul z batohu zadýchaný klokan od dětí z Teplic," dodává Pavel Pospíšil. Ten se doma příliš neohřál.

Hned další den odcestoval na týden k moři do Chorvatska. „Budou to kyslíkové lázně a pár ponorů do trošku opačného světa. Hned jak přijedu, dáme dohromady nějaký ten rozhovor," slibuje Pospíšil. Vedle zdolávání vrcholů hor je jeho druhou vášní potápění do extrémních hloubek. Během letošního srpna tak zažije vskutku adrenalin.