Braunovy sochy pod lešením

Sousoší tří svatých patří mezi významné kulturní památky Libereckého kraje. Nestojí ale vystaveno všem na odiv v centru Osečné, nýbrž stranou města v lesíku při cestě do osady Kotel. V minulosti sem každoročně 26. června na svátek sv. Jana a Pavla proudilo procesí z okolních kostelů, při kterém se lidé modlili k sochám světců, aby ochránili město a jeho obyvatele od živelných pohrom. Poslední dobou se obec naopak modlila, aby se našly peníze na záchranu této barokní památky.

„Sousoší je z roku 1714 a dle všeho pochází ze sochařské dílny Matyáše Bernarda Brauna, jehož sochy zdobí Karlův most, Kuks a další významná místa v Čechách," říká starosta Osečné Jiří Hauzer. „Už delší dobu ale dochází u sousoší k degradaci kamene, jsou tam patrné černé krusty a je hodně napadeno mikrovegetací. Narušená je i statika a poškozené jsou i jednotlivé plastiky u sochy sv. Jana chybí hlava, z centrální plastiky je odlomeno levé rameno kříže s rukou Krista a podobně. Oběma světcům chybí kovové, pozlacené části mečů a svatozáře," vyjmenovává Hauzer.

Záchrana sousoší tak přichází v nejvyšší čas. Na restaurátory čeká spousta práce: zpevnění podstavců, biologické čištění celé skulptury, výměna kovových prvků za nerezové (kramle, spony), injektování a statické zajištění trhlin, celková plastická retuš, doplnění chybějících částí kříže a Krista, osazení hlavy sv. Pavla, osazení pozlacených částí mečů a svatozáře a závěrečné biocidní a hydrofobní povrchové ošetření.

„Jsem rád, že se nám podařilo v době náročné výstavby splaškové kanalizace a čističky odpadních vod připravit a realizovat tento projekt a zachránit tak toto pro nás cenné dílo," dodal starosta. Polovinu nákladů na restaurování přitom zaplatí Liberecký kraj z programu „Záchrana a obnova památek v Libereckém kraji".

Záhadné sousoší?

Sousoší z pískovce má představovat v životní velikosti tři světce sv. Jana, sv. Pavla a sv. Luitgardu. Stejní světci se vyskytují také na sousoších v Hodkovicích nad Mohelkou a v Českém Dubu. A ne náhodou. Všechna tři díla totiž vznikla na popud abatyše ženského cisterciáckého kláštera sv. Jana ve Vídni, který byl vlastníkem panství Český Dub, kam spadala i Osečná a Hodkovice. Zbožná abatyše Regina pak právě v třech nejvýznamnějších místech svého panství nechala vztyčit sousoší jako výraz poděkování nad záchranou Vídně před Turky. Právě sv. Luitgarda byla světicí tohoto řádu. Stejně tak i oba světci s železnými meči, původně římští vojáci sv. Jan a sv. Pavel, odkazují na cisterciáckou a křížovnickou minulost Českodubska.

Že ale vše může být jinak, dokladuje ředitel památkového úřadu v Liberci Miloš Krčmář. „Umělecko-historická věda nemá do současnosti jasno s ikonografickým rozborem sousoší. Problematický je především centrální výjev sousoší. To je nejčastěji označováno jako sousoší sv. Luitgardy, sv. Jana a sv. Pavla, též ale jako sousoší sv. Heleny, sv. Jana a sv. Pavla a v poslední době též jako sousoší Víry. Vzhledem k těmto nejasnostem se objevuje i označení sousoší tří světců."

Podle Krčmáře navíc plastika sv. Pavla v Osečné není původní. Vznikla pravděpodobně až při opravě roku 1882. Socha je slohově odlišnou replikou původní plastiky.