Tato technologie vytváří vlákno z tekutého polymeru za pomocí střídavého elektrického napětí. Výzkum probíhá v laboratoři profesora Davida Lukáše na Technické univerzitě Liberec, která se vývojem nanovláken zabývá už řadu let a patří k světově uznávaným pracovištím. „Nový způsob polymerního zvlákňování představila univerzita světovým vědeckým špičkám i investorům v rámci třídenní mezinárodní konference," uvedla tisková mluvčí Jaroslava Kočárková. Na konferenci se proto dostavily světové špičky v oboru. Zájem o spolupráci má i univerzita ze Severní Karolíny.

Nezůstat v laboratoři

Mezinárodní setkání by mělo doširoka otevřít dveře k průmyslovým aplikacím, aby vědecké výzkumy nezůstaly skryty pouze v laboratořích, ale staly se součástí běžného života a jeho potřeb.

Již dnes nacházejí nanovlákna široké uplatnění, a to nejen v rámci textilních oborů. Jedním z výrobků, které prostřednictvím nanotechnologií vznikají, jsou filtry.

„Liší se od běžných filtrů především tím, že i při zvýšení jejich účinnosti, kdy zachytí větší množství virů či bakterií, si stále udržují prodyšnost," vysvětlil Stanislav Petrík z výzkumného týmu technické univerzity.

Další využití nachází nanovlákna v samotném textilním průmyslu, kde se z nich vyrábí membrány do oděvů.

Jednoho dne nám nanotechnologie také může zachránit zdraví či dokonce život, a to díky biomedicínským aplikacím. „V této oblasti probíhá velmi intenzivní výzkum. Jedná se o tkáňové inženýrství, kde nanovlákenné materiály slouží jako nosiče buněk pro vypěstování chrupavek, kostí či dalších částí orgánů," objasnil Petrík.

Nanomateriály už našly uplatnění v dalších desítkách oborů: v elektronice, stavebnictví, strojírenství, v automobilovém, optickém, kosmickém či chemickém průmyslu.