Kliknutím zvětšíteRuce umazané od smůly. Dny od rána do večera strávené v přírodě, často bez ohledu na počasí. Můžete se z ní vrátit s košíkem plným hub, ale také promoklí. To když se vám nepodaří najít úkryt před lijákem. Děti z lesních mateřských škol by podobných zážitků mohly vyjmenovat stovky. Naopak jejich vrstevníci z městských „kamenných" škol si o takových dobrodružstvích obvykle mohou nechat jen zdát a zvířata někdy znají jen z televize nebo zoologické zahrady.
LES JE HERNOU I TĚLOCVIČNOU
Pro lesní školku nepotřebujete mít kamennou budovu. Stačí mít děti a potom chatu, maringotku nebo třeba stále oblíbenější jurtu, kde přes den mohou odpočívat. Vše důležité pro výuku jim přinese blízký les – stává se jim učebnou, hernou i tělocvičnou.
Takovýchto škol pro předškolní děti zaměřených na bezprostřední kontakt s přírodou je u nás nyní přes 140 a každoročně jich přibývají další dvě desítky. Obvykle do nich chodí nanejvýš 16 dětí, kterým se věnují dva dospělí. Zde se jim říká průvodci. „Jeden z průvodců musí mít kvalifikaci pedagoga," uvedl Filip Kršiak z Asociace lesních mateřských škol. Na každé dítě mohou mít více času oproti běžné školce, kde na jednu učitelku připadá až 25 dětí. A pozor – zatímco jediným mužem, kterého potkáte v mateřských školách, obvykle bývá školník, v těch lesních pánové tvoří občas dokonce polovinu dospělého osazenstva.
VÝUKU ŘÍDÍ PŘÍRODA
Témata výuky v lesní školce udává sama příroda a její roční rytmus. Děti se učí, jaké květiny kdy kvetou a k čemu je lidé používají. Ale doslova zakopnout při svých lesních toulkách mohou také o různé jiné učební pomůcky, často nečekané.
„Třeba taková čelist divokého prasete se zbytky zubů je přímo ideální," říká Renata Trčková, která založila vlastní lesní školku V údolí v Osinalicích ležících mezi Mělníkem a Dubou. Nebohý divočák tak i po smrti slouží dobré věci a děti se u jeho pozůstatků dozvědí o tom, jak a proč jsou důležité zuby a hlavně jak se o ně mají starat.
Vše se však neodehrává pouze v lese. V malé vesnici s minimálním dopravním provozem nepotřebují semafory ani přechod pro chodce. „Tak si ho sami nakreslíme a naučíme u toho děti, jak se přechází silnice a jak si mají dávat pozor na auta," podotkla Trčková. Do života školky se děti samy zapojují také tím, že si po jídle myjí své šálky a talířky.
RODIČE JSOU VÍTÁNI
Na rozdíl od běžné školy do té lesní rodičům nestačí jen dítě přivést a potom si je po práci vyzvednout. Jedním ze základních principů je, že se na výchově partnersky podílejí také oni. Maminky se proto střídají při přípravě jídla pro děti, zapojují se do organizování školních akcí a slavností. Tatínkové zase chodí na brigády – jejich úkolem je třeba naštípat dříví na zimu.
„Rodiče jsou u nás vítáni," říká Trčková, v civilu specialistka na zážitkovou pedagogiku, která sama dříve zažila v nedaleké mateřské škole přesně opačný přístup. „Když jsme nabídli, že bychom tam pro děti udělali program, nesetkali jsme se s pochopením. Paním učitelkám se asi nelíbila představa, že jim do toho budou rodiče kafrat," míní. Proto si nedávno založila školu vlastní. Kromě dvou vlastních dětí do ní nyní dojíždí pět přespolních.
S penězi je to v lesních školkách horší. „Hlavní zdroj financování je z poplatku rodičů," vysvětlil Kršiak. Náklady je měsíčně vyjdou nejméně na 3500 korun, někde se však poplatek může vyšplhat až na 10 tisíc korun.
„Snažíme se být na spodní hranici," říká Trčková. Sama v lesní školce s dětmi pracuje zadarmo, protože se dokáže uživit jinak. Také prostory školky zde mají vlastní, takže nemusí platit za pronájem. Snaží se tak ulehčit situaci ostatním rodičům, protože si uvědomují, jak složité bývá dojíždění, zejména ze vzdálenějších míst. Přestože lesních školek přibývá, v mnoha místech se rodiče a děti bez únavného cestování neobejdou.
Komplikací je i povinnost předškolního vzdělávání, do jehož oficiálního systému se lesní školky nevejdou. Rodiče proto musejí děti přihlásit do domácího vzdělávání a poté je sice posílají do lesní školky, na přezkoušení vědomostí je ovšem musí odvést zase do té kamenné.
Někteří rodiče děti posílají střídavě do mateřské i lesní školy. „Takové děti obvykle po několika měsících více preferují lesní školku," prohlásil Kršiak.
„Výhodami lesních školek je větší psychická pohoda dětí a zároveň větší motivovanost do poznávání. A také lepší zdraví," dodal.
Co je lesní školka
Alternativa ke klasickému předškolnímu vzdělávání. Klade důraz na pobyt dětí v přírodě. Vzdělávání v LMŠ je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem ministerstva školství. Pravidla upravuje loni novelizovaný školský zákon a vyhláška o předškolním vzdělávání.
Asociace LMŠ od roku 2011 sdružuje přes 140 lesních mateřských škol. Cílem je zlepšit legislativní podmínky pro LMŠ. Pomáhá zájemcům splnit podmínky pro založení nové školy. Pořádá semináře, workshopy, mezinárodní konference a letní školu pro pedagogy.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
