VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nosí kominíci štěstí? V rodině Hauerů už čtvrtou generaci

Severní Čechy - Jak si představit dnešního kominíka? Bílá čapka, štětka, šorna a černý kabátek už dávno není to, podle čeho poznáte každého muže tohoto řemesla.

2.1.2014
SDÍLEJ:

KOMINÍCI. Cechmistr Marek Hauer tvoří spolu se svým bratrem už čtvrtou kominickou generaci. V jejich rodině se řemeslo drží od roku 1867. Vydá se stejnou cestou i osmiletý Marek František? „Uvidíme, co si jednou vybere,“ říká jeho otec.Foto: Deník/Hana Langrová

Současní kominíci mají montérky, u ucha mobilní telefon a neví, kam dřív skočit. Aspoň tak působí Marek Hauer, cechmistr kominíků v Libereckém kraji.

„Tradiční slavnostní černou uniformu bez kožených chráničů jsem na sobě neměl tak čtyři roky, nestíhám to," přiznává Marek Hauer. Práce je tolik, že to nejde zvládat. Nosit kominický kabát při výkonu práce není povinnost. Ale řídit se nařízením BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, poznámka redakce) povinnost je.

Odvěkou pověru, že kominík nosí štěstí, asi nelze racionálně vyvrátit. Ale nosí například sám sobě kominík štěstí? „Je to práce jako každá jiná. Když tu práci budeme dělat pořádně, budou se k nám zákazníci vracet a to bych řekl, že je štěstí. To, že se chytím knoflíku a nespadne na mě cihla, která právě padá, tak to ani u kominíků nefunguje," směje se Hauer.

Nicméně na knoflíku něco je. „Jen lidí, kteří se ho mohou chytit při setkání s kominíkem, ubývá. Jen ho zkuste najít na bundě se suchými zipy. Kolega z Moravy dokonce nosí na kapse přišitý velký knoflík, na který si lidé mohou z pověrčivosti sáhnout," líčí.

Kominické řemeslo, ve kterém pokračují ve čtvrté generaci bratři Marek a Michal Hauerovi, sahá v jejich rodině až do roku 1867. Pradědeček, dědeček, otec a teď synové. „Mému klukovi je osm let, tak se uvidí, co bude chtít dělat. Bylo by hezké vychovat dalšího kominíka. Bratr má taky syna, tomu jsou tři," přemýšlí nahlas kominík.

A jak to vypadá se samotným řemeslem?

S tím, jak se vyvíjí nová poptávka, může se vyvíjet i kominická nabídka. Technologie se vyvíjí, a tak přibývají nové typy prací. Takže řemeslo určitě nevymírá, jen se trochu přeměňuje.

„Vývoj technologií se pohybuje směrem k úspoře, tím pádem musíme například komíny převložkovávat,"dává příklad Hauer. „Třeba banky nebo nemocnice musí mít v případě výpadku proudu záložní zdroj a to je dieselový motor. A zplodiny z toho motoru musí někam odcházet. Takže je potřeba na to speciální záložní komín. A to je práce opět pro kominíky."

Představa romantické pochůzky, kdy se sazemi zamazaný kominík v černém kabátu prochází od domu k domu a sbíhají se k němu lidé, aby si sáhli na knoflík pro štěstí, je mylná.

„Možná ještě na vesnicích se tato tradice dodržuje a starší lidé nás oslovují kominíčku a přidají třeba vajíčka. Ale ve městech je takový spěch, jde o normální službu. Vymést, zkontrolovat a musíme zase dál," říká kominický cechmistr.

Kominická firma bratrů Hauerových z Frýdlantu se ale podílela i na velkých stavbách. Montovali například komínové součásti v Gruzii nebo v Káhiře.

„Já to jako zanikající řemeslo rozhodně nevnímám," shrnuje Marek Hauer. Po osmi letech ho na postu cechmistra pro Liberecký kraj vystřídá, jak on sám říká, „mladá krev" Miloň Podobský, který ještě nepřekročil třicítku.

Zájem o profesi kominíka v posledních letech vzrůstá. Přibývá těch, kteří se profesi vyučí, i těch, kteří se k ní rekvalifikují. Ne každý to ale s řemeslem myslí poctivě. Nese to sebou úskalí , ostatně jako v každé jiné profesi. Změnila se také legislativa. Dříve bývala kominická živnost koncesovaná, dnes si může provozovnu otevřít každý, kdo se pro to rozhodne.

„My jim říkáme nájezdníci, přijedou třeba z Olomouce nebo ze západních Čech. Nabídnou se sami, chodí po domech a nabízí kontrolu. Už ale ty komíny nevymetou, nezkontrolují, jenom sepíší protokol. Naši paní sekretářku jsem poprosil, aby si jedny takové „kominíky" z letáku pozvala. Revizi provedli špatně a zaúčtovali si cenu vyšší než na letáčku a ještě připočetli peníze za dopravu, i když měla být zdarma. Jsou už tací, s kterými je vedeno soudní řízení," líčí komický cechmistr.

Nicméně proti těmto nekalým praktikám se dá bojovat, neboť „slušné" kominické řemeslo se sdružuje jak v rámci celé republiky ve Společenstvu kominíků ČR, tak v evropském měřítku v Evropské federaci kominických mistrů. A to se o každém řemeslu říct nedá.

Běžec i kuchař

Povídáme si ještě chvíli. Třeba o tom, že původně chtěl Marek Hauer studovat stavební průmyslovku, ale protože v té době závodně běhal na lyžích (bylo to v období vycházející hvězdy Kateřiny Neumannové), ve škole mu nedali doporučení a šel tedy studovat učební obor s maturitou. Ale nelituje, ani toho, že po revoluci sbíral zkušenosti v USA jako kuchař. A v Německu absolvoval zahraniční stáž ve svém oboru. Spolu s kolegou ji dokončili jako jediní dva z původní stovky přihlášených. Dozvídáme se, že kominické řemeslo není jen o fyzické průpravě a technických znalostech, ale třeba i to, že současné normy mají 68 stran. A dobrý kominík je všechny musí znát.

Znáte tenhle?

A co kominické vtipy? Také máte? Ptáme se na závěr. „No," zdráhá se zprvu Marek Hauer, „máme. Ale slibte, že se na mě nebudete zlobit," říká omluvně, ale oči už se mu smějí. „Víte proč nejsou v našem fochu žádné kominice? A už jste někdy viděla ženskou, která nosí štěstí?"

Věděli jste, že…- Kominík je slovo řeckého původu
- Latinsky caminus, řecky caminos
- Patronem kominíků je Sv. Florián
- Profese se v českých zemích ustálila v 16. století. Tehdy se v Čechách objevili první „mestkomináři" původem z Itálie, mezi nimi byl Tomáš Moniga z Lucernu, který získal monopol na vymetání všech komínů v Praze.
- S sebou si přivedl své příbuzné Bartoloměje a Matěje De Martini. Zvláště Matěj De Martini se pak proslavil a získal privilegia od císaře Rudolfa II. podle pověsti díky tomu, že císaři tajně opatřoval zvláštní saze, které potřebovali císařovi alchymisté k pokusům.
- Na císařském dvoře se kominíci znovu vyznamenali za vlády Josefa II., kdy se kominický tovaryš Jiří Skalský stal při vymetání komínu v hradní kuchyni svědkem pokusu panovníka otrávit, pachatele včas oznámil a zachránil tak císaři život.

Tereza Chaloupková

Autor: Redakce

2.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie - ilustrační snímek

Zloději na festivalu vykrádali stany i kapsy návštěvníků

Košťálov/Libštát - Cvikov

I. A třída: Týmům z Českolipska úvodní kolo nevyšlo

Nápor žadatelů o pasy a občanky nepolevuje. Tvoří se fronty

Česká Lípa - Jen během července přijaly pracovnice správního odboru Městského úřadu v České Lípě 1 494 žádostí na vystavení nového občanského průkazu nebo pasu.

Doksy můžou litovat svých zahozených šancí v Semilech

Semily /FOTOGALERIE/ - Fotbalisté Doks vstoupili do podzimní části krajského přeboru prohraným zápasem v Semilech.

Lovecký zámeček v Lípě dostane novou fasádu

Česká Lípa - Unikátní památka, tzv. Červený dům v České Lípě, by se mohla v budoucnu otevřít veřejnosti.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení