VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po staletí šíří slávu Čechů slunce v křišťálu

Vitráž oken v sázavském klášteře je známa již z roku 1162, o výrobě skla se však dovídáme až za vlády Karla IV. Jeho „vínomilství" a popíjení s Buškem určitě bylo spojeno s použitím sklenic. O sklářích svědčí doklady z roku 1356 o Sklenářské Lhotě a později o Jiřetíně z roku 1392.

19.2.2013
SDÍLEJ:

Nádheru váz v detailech dotváří jemné, ale především zručné ruce žen.Foto: Milan Turek

Pohraniční hvozdy poskytovaly dostatek dřeva nutného k výrobě skla a díky podpoře šlechtického rodu Berků z Dubé bylo na území Čech v 15. století na třicet skláren. V Horní Chřibské brzy oslaví skláři šest století výroby. Ale třeba ani Praha nebyla bez výrobců vzácných pohárů.

Kumštýři a jejich neskutečná díla

Aktivitu v zakládání hutí vyvíjeli i Rožmberkové na Šumavě, ale ani oni, ani další sklářské komplexy v jiných částech země, nedosáhli takového rozvoje jako skláři na Novoborsku a Jablonecku. Středověcí sklářští mistři požívali úctu šlechticů a v očích poddaných byli považováni za osoby s téměř nadpřirozenými schopnostmi. Vedle výrobců se rekrutovala i skupina prodejců a ti vyráželi do celé Evropy se sklem na trakařích nebo v krosnách, později koňskými povozy. Známý v historii skla je Jiřík Fr. Kreybich, Kryštof Pilz a Jan Kašpar Kittel. České sklo začalo konkurovat monopolu benátskému. „… Země české jsou zaplaveny krásným sklem, světlo padá skrze vysoká a velmi široká okna ze světlého a uměle zhotoveného skla," napsal mnich Eneáš.

Fortel mistrů a navíc objev českého křišťálu v 17. století proslavil Čechy tak, že zboží udávalo evropské módní trendy. Císař Rudolf II. vedle výroby skla podpořil i opracování polodrahokamů, které nechal sbírat v Podkrkonoší a v Jizerských horách, čímž dal základ pro vznik dalšího řemesla, jež produkovalo ozdobné předměty, bižuterii. Kameny jsou dodnes považovány za předměty s neobyčejnými vlastnostmi. Horský křišťál opracovávaný stejně jako sklo chránil před žízní, udržoval svěžest, omezoval krvácení, léčil vodnatelnost a bolest zubů.

Vedle nejrůznějších motivů se na skle objevovaly také oplzlé obrázky a vitreatoři dle pověstí vytavili poháry, v nichž nápoje dostávaly kouzelnou či léčivou moc a měnily se v elixíry života.

Sklo barvené krví?

Sklář Kunckle málem skončil na hranici pro nařčení, že sklo barví lidskou krví, neboť dokázal vyrobit sklo barvy rubínu. Z ústního podání však sklo rubínové vytvořili milenci, když do tavby vhodili snubní prsteny. Evropský vrch drželi Češi výrazným rozvinutím dalších sklářských technik malování, rytí a broušení. Významným technikem středověku je Kašpar Lehmann, saský dvorní rytec žijící v Praze.

Sklářům se dostávalo úlev od poddanských služeb a ve svých dílnách získávali právo vařit pivo a byli povyšováni i do stavu šlechtického. Dílny přijížděli obhlížet cizinci a díla byla předmětem obdivu. České sklo putovalo i na americký kontinent a do Asie. Obdiv a dokonalé vítězství nad Benátkami dosáhli v Evropě skláři také díky proslavenému českému křišťálu.

Tajemství zlatého rubínu trvá i dnes

Habsburkové na vývozu českého skla profitovali a i přes nejrůznější snahy omezit v některých etapách sklářskou produkci, stal se pomalu z řemesla manufakturní způsob výroby. Další trumfy vynesl postupně vynikající sklář, způsobem života i dobrodruh a tvrdohlavý člověk, Bedřich Egermann. Jeho přínos pro české sklo dosahuje ohromujících rozměrů. Vynalezl technologie tavení i opracování a jeho achátové sklo se stalo novinkou na trhu, stejně jako sklo mramorové nebo hyallithové. Úspěch se dostavil i při objevu stříbrné a žluté lazury, avšak dodnes si firma Egermann drží tajemství rubínového skla. Po šestnáct let trvaly jeho pokusy, než dosáhl neobvyklé nádhery skla barveného zlatem.

Zlatý rubín odchází z Nového Boru dodnes do nejrůznějších částí světa.

Privilegia mistrů

V době napoleonských válek se výrobou skla v Čechách zabývalo asi pět tisíc dělníků a mistrů v sedmdesáti sklárnách. Skončilo období potulného obchodu a z původních českých domů se stala výnosná obchodní zastoupení v Cádizu, Londýně, Moskvě, Cařihradu, Paříži, Amsterodamu a také v Mexiku. Vývoz dosáhl deseti milionů zlatých. Devatenácté století také kodifikovalo vzájemné vztahy sklářů, postavení mistrů, tovaryšů a učňů. Mistři dostávali byty nebo si stavěli vlastní domky. Pivo se pilo v mnohých hutích zdarma (privilegia sklářů byla zrušena za Antonína Zápotockého).

Pokrok s sebou přinesl i stávky

Zlomem ve sklářském odvětví se stalo zavedení generátorového plynu místo topení dřevem. Uhlí jako palivo se neosvědčilo, kdežto plyn dokázal vyhřát pece do odpovídajících teplot a tím se stal provoz hutí i opracovatelů skla efektivnější. Skláři ztráceli práci i zavedením technických novinek, jako bylo kupříkladu mechanické mačkání nebo použití kontinuálních metod zpracování skla. Stávky, říkalo se také pozdvižky, byly hojné ve druhé polovině 19. století a účastnily se jich i manželky sklářů. Proti nim nastupovali policajti nebo i císařští dragouni. Při jedné stávce ve Smržovce šly v prvé řadě proti policajtům i ženy s odhalenými ňadry.

Vývoz skla za miliardy korun

V roce 1875 pracovalo jen v Kamenickém Šenově 1500 lidí v nejrůznějších sklářských profesích a podobně tomu bylo i v jiných místech na severu Čech. Většina sklářů se rodila „se sklem v krvi", staletá tradice byla cítit z každého pohybu, graciézní lehkosti a virtuozity. To byly participující elementy vložené do výrobků, jimž nebylo ve světě rovno.

Dvacáté století bylo postiženo světovými válkami a velkou hospodářskou krizí. Byly však roky, kdy skláři díky novým druhům skla dovedli ve světě prosadit své zboží a do krize bylo z Československa vyvezeno skla za sedmnáct miliard korun. Po léta se prosazovaly české granáty a české brilianty, enormně se zvýšil vývoz jablonecké bižuterie.

Ústup z výsluní

Druhá světová válka výrazně omezila výrobu skla a ke zlepšení nedošlo ani v době budování Československé demokratické republiky. Sklářské firmy řídili lidé bez profesního vzdělání, byl zastaven zahraniční obchod zákazem výjezdu obchodních zástupců do zahraničí. Centrální řízení mělo jen omezené možnosti a i když bylo vedení státu známé podstatné snížení deviz z vývozu, napravit situaci se dlouhá léta nedařilo.

Pozice na zahraničních trzích měly získat gigantické výstavy a účast na světových výstavách v Bruselu, Ósace apod. Velký úspěch rozhodně měly výstavy v americkém Corning a New Yorku, ale pozadu nezůstaly ani expozice v Leidenu, Amsterodamu, Paříži a Londýně.

Tradice je deviza

Dnes je sklářství druhým nejsilnějším exportuschopným odvětvím a sklo patří spolu s pivem k nejvýznamnějším atributům České republiky. Vedle účasti na výstavách jsou v Novém Boru pořádána pravidelná sympozia sklářů a v nejbližší době připravuje Česká sklářská společnost světový sjezd sklářů. Ke tradicím výroby patří i školství, jehož úroveň je známa nejen v rovině střední, ale i na několika univerzitách.

Krajina sklářů

Ten, kdo zavítá do Libereckého kraje, může bez obtíží poznat nejkrásnější odvětví průmyslu návštěvou několika zajímavých muzeí a galerií, dveře nemají zavřené ani sklářské ateliéry a na čtyři desítky firem umožňují exkurze i s průvodci. Uměním opracování skla se chlubí i četné školy, kde je možné vidět celé technologie. Krajina sklářů láká i mnoha přírodními krásami a neobvyklými útvary. Podnikatelé začínají spojovat zájem o kraj se zájmem o sklářskou produkci, a to nejen vytvářením sklářských stezek, ale i budováním penzionů jako součástí podnikatelských aktivit.

Zpracoval Milan Turek

Autor: Redakce

19.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ

Jak snížit spotřebu auta? Není to složité, těmto mýtům ale nevěřte

Milada Valečková.

Otvíračka Liščí boudy Kristiánov je za dveřmi

Vandalové zdevastovali hřbitov v Arnultovicích

Nový Bor /FOTOGALERIE/ - Na pětadvacet hrobových míst převážně po německých obyvatelích poničil vandal na hřbitově v Arnultovicích.

Už za dva roky by mělo autobusové nádraží dostat novou podobu

Liberec - /GALERIE/ Tolik očekávaný výsledek architektonické soutěže na odbavovací halu a parkovací dům je na světě.

Školáci ze Stráže posunuli bodové maximum

Zákupy - Školáci z celého regionu v Zákupech soutěžili o Odznak všestrannosti olympijských vítězů.

Nový fond podpoří výjimečné akce a projekty

Česká Lípa - Zastupitelé v České Lípě založili nový fond. Měl by podpořit projekty, na které je potřeba vyčlenit dotace větší než padesát tisíc korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies