Bosenská řeka Una si už získala pevné místo v srdcích příznivců adrenalinových lázní náročného raftingu. Ovšem blízká unikátní soustava středověkých pevností pořád čeká, až ji ostatní svět vezme v potaz. Stejně jako historické městečko Vranduk nebo impozantní ruiny hradu Srebrniku. Mezi rozhraní kuriozit a bravurní mystifikace náleží pyramidové kopce nad městečkem Visoko. Jen věčná škoda, že válečné události nepřežilo velké množství islámských památek. Vyjma průmyslové Zenice a Tuzly, vládne v Bosně nezkažená příroda.

Hluboké lesy plynule přecházejí do zelených pastvin a švestkových sadů rozházených okolo roztroušených samot, kde odříznuti od hektického tempa nynější civilizace zdravě žijí staří hospodáři. „Můj soused se dožil devadesáti let. Beze šrámu přestál dvě války, věnoval se zemědělství," líčí mi spolucestující během pauzy u motorestu. „A až do své smrti kouřil krabičku denně. Ne, člověka nezabíjí tabák, ale stres a nervy," ukončil svoji debatu na téma životní styl a slastně si potáhl ze zapálené cigarety.

Země starobylých mostů a historie

Bezkonkurenčně nejfotografovanějším objektem Bosny a Hercegoviny je ladný oblouk znovuobnoveného Starého mostu v hercegovském Mostaru. Obdobných památek zde ale najdeme podstatně více, poněvadž Bosnu lze výstižně označit za zemi starobylých mostů. Bez jakékoli nadsázky. Všechny význačné mosty pocházejí z osmanského období a vyjma mešit a orientálních tržišť, patří k nejlepším ukázkám orientální architektury uvnitř evropského kontinentu.

Monumentálním mostem Mehmeda paši Sokoloviće se pyšní východobosenský Višegrad. Nedaleko odtud zůstal zachován zcela neznámý most přes řeku Žepu, v údolí Miljacky, těsně za východním okrajem Sarajeva, se zase tyčí nádherný Kozí most. Kdysi po něm šlapaly obchodní karavany do Istanbulu. A mezi sarajevskými mosty si zasluhuje zvláštní pozornost Latinský most přesně u něj se odehrál atentát na Františka Ferdinanda d´Este.

Češky frčí

Zatímco Sarajevo, Mostar a Medjugorje se zalykají přívalem turistů, vně této trojice leží autentická říše bosenských maloměst a rázovitého venkova.

Zahraniční cestovatelé tu pořád patří mezi vzácnosti. Místní jsou zvědaví, nahodilá setkání obvykle doprovází srdečné pozvání na tradiční bosenskou kávu. Domluva není těžká, byť některá česká slova tady mají protichůdný význam. Pokud se vám v Bosně něco opravdu hodně zalíbí, za žádnou cenu netvrďte, že předmětná věc je úžasná. Výraz „užas" totiž v jihoslovanských jazycích znamená hnus. Navíc k nám Čechům mají všichni obyvatelé Bosny vřelý vztah.

„Sežeň mi nějakou pořádnou Češku," vzhlédl ke mně kalným zrakem Semir. „Dělám na soukromo, jsem inženýr, brzy přijde penze, samota mne nebaví. A jako chlap jsem pořád při síle." Ta mu ale v tuto chvíli povážlivě docházela. Bylo horké srpnové odpoledne a on se stěží držel na nohou. Společně s dalšími kumpány se na prostranství v centru Maglaje věnoval bujarému popíjení a turista z Čech u něj podnítil nostalgické vzpomínky, kdy playboyové z celé bývalé Jugoslávie jezdili k moři trávit hezké chvíle s našimi děvčaty.

Bosenská specifika

Následky války přinesly Bosně vnitřní rozdělení na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.

Což leckdy přináší věci neznalým turistům nechtěné komplikace.

Kdo například bude do Sarajeva cestovat autobusem z Bělehradu, ten pravděpodobně svoji jízdu skončí mezi věžáky předměstí Lukavica, nyní přejmenovaném na Istočno (Východní) Sarajevo. Do centra bosenské metropole mu pak zbývá ještě pořádný flák cesty městskou dopravou.

Co nepodceňujte

Miny si v Bosně pořád vybírají svoji daň. Naštěstí mnohá atraktivní pohoří už protkala nově vytyčená síť bezpečných stezek.

Relativně nízké riziko představují vrcholové partie pohoří Bjelašnica, Veliki Vran, Maglić s národním parkem Sutjeska a jeho okolí, východní Čvrsnica nebo hřeben Vranice u jezera Prokoško. Neradostná ekonomická situace se ve velkých městech podepsala zvýšením drobné kriminality.

Není vhodné nechávat vozidlo se zahraniční espézetkou přes noc na opuštěných ulicích.

Místní vám ale ochotně poskytnou veškerá praktická doporučení.

Zajímavosti

Drahocenným přínosem Bosny do šperkovnice evropské kultury jsou stećky, unikátní kamenné náhrobky přívrženců specifické bosenské církve. Většinou svým tvarem připomínají lidská obydlí, často jsou bohatě zdobeny reliéfy ze světského života i mnohdy dosud záhadnými duchovními symboly. Převážně jsou koncentrovány do půvabných nekropolí. Vynikajícími ukázkami stećků oplývá nekropole Radimlja u hercegovského městečka Stolac, položená bezprostředně vedle hlavní silnice.

Mystickou atmosféru zase navozují osiřelá pohřebiště u jezera Blidinje pod dvoutisícovým masivem pohoří Vran. Menší nekropole se vyskytují rovněž v sousedním Chorvatsku, Černé Hoře a Srbsku, a to v těch regionech, které leží na historickém území středověkého bosenského státu. Všechny dotčené země nedávno předložily společný projekt, jehož cílem je zápis nejdůležitějších lokalit se stećky do seznamu světového kulturního dědictví.

Více na: www.bhtourism.ba

Zpracoval Jakub Hloušek