VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Závod je nejlepší trénink, říká Pavel Churavý

Liberec - Umí sestrojit na desetiny milimetru přesnou funkční součást do motoru Lamborghini. Se svou rodinou žije skromně a nenápadně v přívětivém domku na okraji Liberce s výhledem na Ještěd. Málokdo by v tomto štíhlém, nenápadném muži s kočárkem mladšího syna hádal jednoho z nejlepších sdruženářů na světě.

20.3.2012
SDÍLEJ:

Pavel Churavý.Foto: Silvie Lintimerová

Ještě nedávno, po Světovém poháru v Liberci se mezi sportovními novináři spekulovalo, že to byl závěr jeho kariéry. To ale tenhle sympatický, čtyřiatřicetiletý závodník s pověstí skromného dříče, druhý ze Světového poháru v roce 2002 a pátý ze ZOH ve Vancouveru odmítá. „Ještě nekončím!“ říká. Do olympiády, která se bude konat v Soči, zbývají dva roky. Minimálně stejnou dobu chce Pavel Churavý oblékat reprezentační dres.

Když jsme si domlouvali na rozhovor, říkal jste, že vám to vyjde v přestávce mezi světovým pohárem a dalším závodem. Na co se tedy teď chystáte?

Měl jsem jet na armádní mistrovství, ale to bylo zrušeno a teď se chystám do Harrachova a pojedu běžecké Mistrovství republiky v běhu.

Je to běžné, že sdruženáři, ve sportovním žargonu kombiňáci závodí v samotném běhu na lyžích?

Tak u mě zrovna ne, ale kluci závodí běžně. Takhle po sezoně to jde. Kluci jezdí běžně padesátku. Tohle je na 10 kilometrů, což je vlastně naše trať. Už je to takové uvolněné a takový závod to je nejlepší trénink.

Kdy pro vás vlastně zima končí?

Začátkem dubna, záleží na sněhu. Jde o to, abychom byli připraveni na příští sezonu, což znamená lyžovat, co to jde. Doufám, že na Bedřichově to půjde do poslední chvíle. Po tom přijde regenerace na Dukle a tím se sezona v podstatě ukončí.

Co tam s vámi dělají? Takové provozní lázně na zhuntované tělo?

Asi tak…a pak už začne letní příprava.V červnu se chystám na letní světový pohár v Soči a ten už v podstatě odstartuje kvalifikaci na olympiádu, ale všechno je to zatím ještě v jednání.

A jdete do toho?

No určitě!

Takže takové ty spekulace, že končíte po letošním světovém poháru v Liberci kariéru, to byl jen šum?

Já jsem o konci uvažoval už před léty, ale pak to všechno zase začalo klapat, minimálně rok ještě budu v Dukle, takže závodit určitě budu.

Jak je to vlastně u sdruženářů, je tam nějaký věkový limit nebo záleží jak na tom závodník je s fyzičkou?

Nejde ani tak o věk jako o výkonnost. Závodění většinou ukončí zdravotní problémy nebo motivace. Lyžování mě baví, takže nemám důvod končit. Zatím nemám ani rozmyšleno, co budu dělat dál.

Nepřemýšlel jste, že budete své zkušenosti ze světového klání předávat mladším jako trenér?

Nemám bohužel trenérskou školu. Navíc je otázka, jestli bude vůbec koho trénovat…

Nemáte nástupce?

Je to sport extrémně náročný, který v sobě spojuje hned dvě disciplíny skok a běh. Není ani tak divácky atraktivní jako třeba skoky z velkého můstku. Navíc se teď objevilo hodně nových zimních sportů, třeba skikros…

Teď se objevil nový talent, patnáctiletý Tomáš Portyk z Lomnice nad Popelkou, ale je bohužel jeden z mála. Vyhrál Zimní olympiádu mládeže v Rakousku.

Jak vlastně začíná dorost? Jednou disciplínou a k ní si pak přidá druhou nebo je to chuť předvést se v obou? Jak jste vůbec začínal vy, prý vás zlákaly hlavně skoky?

V zimě jsem samozřejmě jako kluk koukal na Intersport turné, kde skákali Pavel Ploc a Jirka Parma, a to pro mě byly hvězdy! Hrozně jsme přepočítávali, jak dopadli, protože v televizi tehdy hned nenabíhaly výsledky jako dnes. Byli jsme z toho s klukama úplně nadšení, hrozně jsme to prožívali. Skákal jsem na každém malém kopci, až mě táta v osmi odvedl do oddílu, do Ještědu. Začali jsme všichni jako kombiňáci. Vzpomínám si, jak jsem to zkoušel na umělohmotných lyžičkách a když jsem poprvé skočil na můstku u vysoké školy, dostal jsem teprve helmu a pořádné lyže..

To jste ještě uvažoval spíš o skoku?

Já to v té době vůbec neřešil, to se skákalo, běhalo, byla to všestranná příprava. Teď už se jednotlivé disciplíny dělí docela brzy, ale u nás to bylo až kolem čtrnácti let. Ta všestrannost je důležitá, čím víc kluci nalyžují, tím víc to mají v nohách a tím víc na tom mohou později „vydělat“. Někteří kluci pak začali jen skákat, byli velmi dobří, na světových pohárech se umisťovali do 10. místa a já byl hrozně hrdej, že jsem s nimi byl v určité době rovnocenný soupeř…

Dá se říct, že kombinace je nejtěžší, protože jsou to dvě disciplíny v jednom?

To bylo právě to, čím mě severská kombinace zlákala. Trénovat jednu z disciplín pořád dokola by mě asi nebavilo. Když běháte po lese, v Bedřichově, je to úplná nádhera. Skok taky, pokud se daří…

Na Světovém poháru v Liberci padla zmínka, že kombiňáci mají dokonce vlastní kapelu, kterou se baví na Světových pohárech. Nepřipadalo mi, že by ty závody byly takový relax…

Určitě je to hodně o psychice, člověk musí být v pohodě, v nepohodě se dobré výkony podávají špatně. Ale že tam jsou muzikanti, to tedy fakt nevím. Nedovedu si představit, že by na to byl čas. Spíš je to hodně o vnitřní koncentraci. Na můstku se někdy dějí věci…

Co dělá s vaší psychikou, když jste nahoře na můstku, před startem, maximálně se koncentrujete na výkon a pak kvůli větru rozhodčí dvakrát i třikrát start zruší? Nerozhodí vás to?

Já z toho naopak cítím větší šanci, protože někdy, když se to takhle oddaluje, štěstíčko zapřeje a může pomoct, na můstku hodně. Při té obrovské vyrovnanosti stačí metr dva a už vám to posune startovní pozici v běhu. Jsem si vědom, že jsem horší běžec, alespoň teď v Liberci jsem byl, ale snažím se maximálně využít podmínky. V běhu je to také hodně o taktice.

A co mezi závoděním, letní a zimní sezonou, kdy vás rodina téměř nevidí? Je to profese víc než na plný úvazek…

Žiju tady, starám se o baráček…

Vy jste vyučený dřevomodelář, odráží se to i právě na vašem domě, který jste vybudoval? Jste kutil?

Spíš z donucení, ale rád si tu zasadím ten stromek, dělám co je zrovna potřeba.

 

Co ještě stíháte kromě věcí na domě?

Jsem rád, když stihnu být chvíli s klukama a se ženou, navíc mám to obrovské štěstí, že se živím tím, co mě nejvíc baví, takže moje práce je zároveň i můj koníček. Ale další už nestíhám.

Už trénujete staršího synka? Teď při světovém poháru v Liberci jsem potkala na Ještědu mladého tatínka se synkem ve věku vašeho a ten tvrdil, že syn bude kombiňák. Taky to tak vidíte? Máte stejné ambice, musí se každé ráno dívat povinně k Ještědu?

Ne, ne…určitě nemá smysl někoho do něčeho nutit, spíš sázím na to, že to okouká…asi nebudeme spěchat, ale na nějaký sport ho určitě dáme, je to živel, na chvíli se unaví, ale hned zase během pár minut obživne.

Legendární skokanský trenér Milda Bělonožník, zakladatel můstků na Ještědu a v Harrachově si v jednom ze svých posledních rozhovorů posteskl, že dnešní děti moc nesportují, že to jde se sportem z kopce. Vnímáte to stejně, nebo je to spíš generační pohled?

Já bych to tak neviděl, když jsem byl dneska na Bedřichově, byla tam spousta mladých lidí. Když to srovnám s dobou třeba před deseti lety, nevzpomínám si, že by jich tam tolik jezdilo!

Mluvíte stále o Bedřichově, jste patriot? Vracíte se rád pod Ještěd nebo byste raději vyměnil Česko za nějakou severskou zemi?

No tak to určitě ne! Sice se tam dá delší čas lyžovat, ale žít bych tam asi nechtěl. Jediné, co mě mrzí, že vždycky když se odněkud vracíme, tak tady prší, to fakt nemám rád. Ideální je to třeba ve Val di Fiemme, tam se dá dlouho lyžovat a přitom je tam 90 procent dní slunečných. Kdyby se to tak tady chtělo obrátit! Jinak mně to tady vyhovuje, máme tu můstky, i když na nich bohužel moc neskáčeme. Je nás prý málo, tak se to provozovatelům nevyplatí upravovat. Škoda. V létě jsou tu ale pro trénink dobré podmínky. Třeba ve Vesci, i když se nám tam někdy pletou psi a kočárky, nejlépe v zatáčce a kolečkové lyže bohužel nemají brzdy, ale jinak je to tu úžasné, jen na kolo by to nemuselo být tolik kopců.

Kam jezdíte na dovolenou?

Loni jsme byli na Branžeži, na svatební cestě před lety v Bulharsku, ale pak jsme stavěli baráček, takže klasická dovolená na maltě…

Nedávno jsme vyslechla jak basketbalisté Nymburka hráli s ruským týmem, který mimochodem přiletěl vlastním letadlem, a přitom padla zmínka, že jejich rozpočet by Nymburku vydržel na tři roky. Není vám líto, že se do severské kombinace nelije tolik peněz jako jinde, že nemáte takové podmínky?

To samozřejmě závisí od toho, na jaké ekonomické úrovni je která země, i od toho, jak jsou třeba bohatí rodiče, kteří děti ve sportu podporují, to je prostě realita. Mně spíš vadí ty můstky, že je tu máme za humny, ale nemůžeme na nich trénovat. Že bychom si tady potrénovali jako kolegové v Rakousku, Itálii, Slovinsku…

Ale jinak jsme prostě malý stát, máme spoustu sportů, v každém spoustu závodníků a tak na tom asi nemůžeme být jako Američani. Nebo Rusové…

Kvůli závodům jste často za hranicemi, stíháte sledovat třeba politiku nebo žijete čistě sportem a jeho problémy? Ptám se na to kvůli aktuálnímu dění.

Raději jen občas. Samozřejmě je hrozný, že někteří politici jezdí na dovolené za sponzorské peníze, dělají průsery, a přesto se tam drží. Pak ať se nediví, že začnou krást pomalu všichni. Ryba smrdí od hlavy a normy chování určují ti, co jsou nahoře, to ať se na mě nikdo nezlobí!

A v Liberci?

To raději vůbec nechci komentovat, ale vadí mi, že tu nedaleko mají stavět silnici a třípatrové domy. Nastěhoval jsem se sem, protože tu měla být volná krajina, pole. Z toho radost nemám. Něco jsme proti tomu sepsali, tak ještě uvidíme, jestli tu obyčejný člověk něco zmůže nebo ne. Asi ne, tak zasadím ještě nějaké ty stromy… Nemám zvlášť dobrý pocit z toho, když se stočí řeč na politiku, ale … máme chleba, máme vodu, musíme si uvědomit, že tohle má jen desetina světové populace. Na druhou stranu je pochopitelné, když koukáte po tom lepším. Je to stejné, jako když chcete vyhrát světový pohár, ale jste čtvrtý…

Ale to je přeci dobrý, jste čtvrtý na světě!

Je to dobrý, ale trochu to naštve…

Autor: Jana Švecová

20.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie - ilustrační snímek

Zloději na festivalu vykrádali stany i kapsy návštěvníků

Košťálov/Libštát - Cvikov

I. A třída: Týmům z Českolipska úvodní kolo nevyšlo

Nápor žadatelů o pasy a občanky nepolevuje. Tvoří se fronty

Česká Lípa - Jen během července přijaly pracovnice správního odboru Městského úřadu v České Lípě 1 494 žádostí na vystavení nového občanského průkazu nebo pasu.

Doksy můžou litovat svých zahozených šancí v Semilech

Semily /FOTOGALERIE/ - Fotbalisté Doks vstoupili do podzimní části krajského přeboru prohraným zápasem v Semilech.

Lovecký zámeček v Lípě dostane novou fasádu

Česká Lípa - Unikátní památka, tzv. Červený dům v České Lípě, by se mohla v budoucnu otevřít veřejnosti.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení