„Co se ovšem kvality a provedení týče, německé hračky vévodily světu prakticky až do vypuknutí 2. světové války. Poválečná konsolidace řešila jiné úkoly, skutečné parní stroje v továrnách nahradily motory a svět se přehoupl do moderní doby. Parní strojky jako hračky se náhle staly zastaralými, postupně je nahradila plastová hračka, elektromechanika, elektrotechnika a později i elektronika. I když se parní strojky po válce samozřejmě vyráběly a vyrábějí dodnes, nikdy už hračková párnička, jak se někdy parní strojky nazývaly, nedosáhla věhlasu, rozmanitosti a technické dokonalosti předválečných let,“ připomněla ředitelka muzea.


Od továrníků do dětského pokoje


Hračky v podobě parních strojků mají svou zajímavou historii. Jako všechno v dětském světě, i ony měly dětem nahrazovat realitu. Na rozdíl od jiných modelů ale nevznikaly prvoplánově.


„James Watt i jeho následovníci museli své vynálezy nejprve vyzkoušet na modelech. Teprve pak bylo možno postavit opravdový velký parní stroj. Modely sloužily také k propagaci a byly zasílány váženým průmyslníkům k demonstraci parní síly. Posléze modely užívaly polytechnické univerzity jako školní pomůcku. Netrvalo ovšem dlouho a některé firmy produkující od poloviny 19. století plechové hračky, zkusily dát na trh malé parní strojky určené nikoli pro výuku nebo propagaci, ale dětem na hraní. Úspěch byl obrovský a symbol tehdejšího pokroku a průmyslové revoluce si získal mimořádnou oblibu,“ vrací se k historii hraček v podobě parních modelů ředitelka semilského muzea Ivana Mečlová.


Stačí dolít vodu a zapískat odjezd


Samostatnou část výstavy tvoří funkční modely. „Většina exponátů opravdu funguje, stačí nalít vodu, zatopit v topeništi tekutým nebo tuhým lihem, vyčkat na vývin páry a strojek, dříve zvaný párnička, se roztočí. Navíc může pohánět spoustu přídavných zařízení, malých modelů cirkulárek, bucharů, mlýnků, či dokonce i malé dynamo na výrobu elektřiny,“ dodává Ivana Mečlová a prozrazuje, že unikátní kolekce je zapůjčena od soukromého českého sběratele.

Výstavu doplní historické katalogy, ceníky, fotografie a další artefakty připomínající zašlou slávu těchto hraček. Jeden z vystavených strojů si mohou děti důkladně osahat, chod dvou největších je zaznamenán na DVD s projekcí. Své výrobky tu navíc budou prezentovat a nabízet i pokračovatelé tradice, Merkur z Police nad Metují či německá firma Wilesco.

„Pokud si někdo z návštěvníků vzpomene, jak jejich děda, tatínek nebo oni sami podobnou hračku pouštěli, budeme spokojeni. Ještě spokojenější však budeme, uslyšíme-li z dětských úst „Tati, jak to vlastně funguje?“ neboť zájem o techniku i dnes začíná dětskou hrou. Naše země patřila a patří k vyspělým průmyslovým státům, proto by bylo velkou škodou zapomenout starý um, řemeslo, cítění a mimořádné technické schopnosti našich předků. Nemůžeme totiž žít jen počítači, financemi nebo byznysem,“ uzavírá pozvánku k návštěvě ředitelka Muzea a Pojizerské galerie Semily.

Výstava s názvem Plnou parou z cyklu Kdo si hraje, nezlobí potrvá v Muzeu a Pojizerské galerii Semily do 4. září. Otevřeno je tu denně od 9.00 do 17.00 včetně pondělí. Navíc můžete nedaleko navštívit také unikátní expozici pilníků.