VYBRAT REGION
Zavřít mapu

"Ptačí svatba" hravě překonává i hranice

ČR/Německo /ZAJÍMAVOSTI OD SOUSEDŮ/ - Prostor dvacetiletého soužití i sousedství nabízí Čechům, Polákům a Němcům nejen vzájemné poznávání, ale také budování společné kultury při zachování jejích národnostních odlišností.

13.1.2012
SDÍLEJ:

Píseň o ptačí svatbě se zpívá po staletí v Evropě a je možné, že vznikla dokonce na Berounsku.Foto: st-pius-kandel.de a materiály Domowiny a Slepo

Zajímavým příkladem je vzájemná výchova dětí z mateřských a základních škol. Nebylo výjimkou již v prvních letech existence Euroregionu Nisa, že někteří rodiče usilovali o výchovu dětí již od mateřské školy v Německu. Žitavská Lidová universita nabízela především policistům, celníkům a dalším státním úředníkům výuku češtiny. Vztahy mezi školami využívá stále více obcí. Základní škola a mateřská škola v Práchni (Kamenický Šenov) udržují v rámci mezinárodního projektu kontakty se školou v Eichgraben (čtvrť města Žitavy).

V uplynulém roce patřilo k akcím poznávání přírody v režii německé mateřské školy. Projekt je veden v duchu prohlubování poznatků k ochraně životního prostředí. Při jedné z akcí, která proběhla v německé školce, ožila stará lidová lužickosrbská tradice „ptačí svatba“. Představení české děti zaujalo natolik, že se samy účastnily.

Starý dochovaný text ptačí písně

Jeden z mála zachovaných textů polabských Slovanů je právě píseň o ptačí svatbě. Pochází pravděpodobně z osmého století a byla zapsána Christianem Hennigem z Jessen u Wittenbergu v sedmnáctém století. Její text je následující:

Katy mes Ninka beyt?
Teelka mes Ninka beyt.
Telka ritzi
Wapak ka neimo ka dwemo:
Gos giss wiltge grisna Sena;
Nemik ninka beyt
Gos nemik ninka beyt.

Oblíbená je zvláště německá verze

Píseň o ptačí svatbě je zpívána po staletí v různých zemích Evropy a nemusí být nepravdivým ani tvrzení, že vznikla na Berounsku. Novější ztvárnění v jazyce Lužických Srbů je zachyceno ve vídeňském zpěvníku z roku 1470 a od té doby je považováno básníky Wolfgangem Goethem nebo Gottfriedem Herdrem za lužicko-srbskou lidovou píseň. Její text se objevuje v roce 1530 v Norimberku tištěný jako leták. O jejím rozšíření v období počátků novověku potvrzuje výtisk v Basileji.

Text lze najít na internetu v mnoha provedeních, některá jsou i v němčině. V jedné písni se chce oženit kos se sovou, jinde zase drozd s kosem, píseň mívá často libovolně slok, a protože je rytmická s opakujícím se refrénem, je s velkou oblibou zpívána především dětmi. Jedním z nejběžněji zpívaných je německý text:

Die Drossel war der Bräutigam, die Amsel war die Braute.
Der Sperber, der Sperber, der war der Hochzeitswerber.
Der Stare, der Stare, der flocht der Braut die Haare.
Die Gänse und die Anten, die war'n die Musikanten
(Krahujec je námluvčím a husy hudebníky. )

Lužickosrbská Ptaškowa swajźba

Ptačí svatba není však jen melodie a píseň. Je docela možné, že to není ani obyčej lužických Srbů, jak je historiky folklóru uváděno. U Lužických Srbů jsou významnými obyčeji v průběhu roku velikonoční jízdy, krášlení vajec, pálení velikonočních ohňů, chytání kohouta a velmi oblíbeným je ptačí svatba. Ptaškowa swajźba nebo Ptači kwas.

Od konce 19. století začaly lužickosrbské spolky pořádat společenské večírky s motivy „ptačí svatby“. Po druhé světové válce se na tradici těchto slavností navázalo, brzy však byly srbské slavnosti zakázány. Národopisci přičítají vznik obyčeje pohanským národům, které sídlily na území Evropy v době předkřesťanské. Obřad je předváděn předškolními dětmi a je založen na mystické představě o konci lidského života. Člověk po smrti svou duši odesílá do nebes a tam se proměňuje v ptáčka. Poskytování potravy těmto „duším“ bylo současně spjato se zajištěním přízně a náklonnosti přírodních božstev a démonů. Proto byly duchům předků v podobě ptáčků přinášeny obětiny formou pokrmů.

Se slábnoucí vírou v moc démonů se tyto oběti předkům přeměnily v dárky dětem.

Obyčej vítající jaro

„Ptačí svatba“, slavená v současnosti 25. ledna, je tak spjata s pozorováním světa zvířat a rostlin. V této době začínají již některé druhy ptáků hnízdit a snášet vajíčka. Po dlouhé, kruté zimě očekávají lidé toužebně probouzející se jaro a jeho zeleň. Obyčej „ptačí svatba“ v dětském provedení zřejmě pochází z Horní Lužice, kde je stále udržován v mnoha rodinách. Děti krmí v zimě ptáčky a za odměnu se smějí účastnit na jejich svatbě. V předvečer 25. ledna staví prázdné talíře nebo misky do otevřeného okna a dostávají od ptáčků sladkosti a pečivo.

Zvyk nebyl v Dolní Lužici ve druhé polovině minulého století příliš znám, pro omezování jakýchkoli kulturních projevů lužických Srbů.

Teprve v novější době byl jako dětská slavnost zaveden do škol a školek.

Tradice průvodu svatebčanů po okolí

Straka (dolnolužickosrbsky „sroka“) a havran („wron“) jsou nevěsta a ženich. Pár je slavnostně oblečen, většinou do slavnostního lužickosrbského kroje. Ostatní děti jsou oblečeny jako různí ptáci nebo do lužickosrbského kroje. Obřad začíná návštěvou ženicha v domě nevěsty nebo se svatební pár a funkcionáři shromáždí ve škole. Po kontrole ustrojení a seřazení procházejí průvodem nejbližší okolí školy, často přes celou vesnici. Průvod je ukončen zasednutím ke svatební tabuli, kde je podáváno občerstvení ve formě nejrůznějších sladkostí a ovoce.

Součástí svátku je malý program, ve kterém děti recitují, zpívají lužickosrbské písničky a tancují. „Ptačí svatba“ však již pevně zakořenila i ve světě dospělých.

Symboličtí ptáčci z klasického těsta

V domácnostech, kde jsou malé děti a účastní se „ptačí svatby“, jsou mimo běžné dobroty z obchodní sítě pečeny hospodyňkami buchty z obyčejného těsta (mouky, mléka, droždí, cukru a vajec) symboličtí ptáci. Z těsta je vytvarována podoba ptáčka tak, že kónický tvar je zauzlován a tlustější konec je jako zobáček, užší ocásek. Zdobí se obyčejně jen rozinkami. Upečený výtvor představuje straku.

Pečivo spolu s ostatními dobrotami nacházejí děti druhý den ráno, v den svatby, na talířku ozdobeném jako hnízdo. Dalšími specialitami mohou být krémová hnízdečka nebo pečivo zdobené čokoládou a děti nepohrdnou ani čokoládovými bonbony a nezbytnými cukrovými vajíčky. Sladkosti jsou poděkováním ptáčků za to, že je děti v krutém zimním období krmí.

Představení určené nejen pro děti

Lužickosrbská „ptačí svatba“ našla ohlas i v našich mateřských školách nebo u některých divadelních společností. Dramatizovaná píseň je předváděna na jevištích s účastí dětí, v seniorských domech, často i kulturních sálech. Lze se s ní setkat třeba v Kladně, Berouně, ale také v Ostravě nebo v Praze. Zpěvačka, kytaristka a herečka Lída Helligarová s programem „ptačí svatby“ navštěvuje mateřské školy, kde představení předvádí za spoluúčasti dětí.

S „ptačí svatbou“ je možné se potkat ale i v moravských mateřských školách.

Zajímavosti

Každoročně uvádí v Bautzenu ptačí svatbu koncem ledna Srbský národní soubor ve spolupráci s Německo-sarbským lidovým divadlem. Uvedení je zvláštní trojjazyčností německy, hornolužicky a dolnolužicky v simultánní podobě. Soubor zajíždí s přestavením do venkovských kulturních domů a škol. Součástí přestavení je i taneční provedení.



Muzikál na téma „ptačí svatby“ uvedla německá televize v roce 1990 jako dílo zpěváka Rolfa Zuckowského, který muzikál napsal už v roce 1977.

Melodie svou jednoduchostí a rytmičností lákala i významné hudebníky. Lze vyjmenovat celou řadu skladatelů zvučných jmen, kteří ve svých kompozicích využili rytmus i základní melodii. Z nejstarších Johann Sebastian Bach, Wolfgang Mozart, potom Ludwig van Beethoven Franz Schubert, Johann Strauss, Johannes Brams, ale i Carl Orff. Hudebním tématem se zabývají sbory po celém Německu, nejrůznější hudební skupiny a divadelní společnosti. Píseň bývá uváděna jako hudební muzikál.

Spoustu různých provedení lze najít na internetu, kde jsou pod heslem Vogelhochzeit nebo ptačí svatba v dramatické nebo jen muzikální podobě, zpívaná populárními, ale i operními, zpěváky, sbory, dětmi. Oblíbené je provedení od německé zpěvačky Mary Kaiser, zpracované jako muzikál.

Zpracoval Milan Turek

13.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Autoveterán. Ilustrační foto.

Českolipskem projede desítka historických vozidel

Pestré složení týmů dopředu určila pravidla. Minimálně jednomu členovi muselo být přes 55 let, mezi sebou nikdo nesměl být v příbuzenském svazku. To mimo jiné vedlo k seznámení blízkých sousedů, kteří se do té doby vůbec neznali.
28

Českolipskou Čtvrtí roku 2017 se stalo Moderní centrum

KRÁTCE: Bogar má už dva tituly mistra světa. Práce v Pihelu mění jízdní řád

Českolipsko - Přinášíme krátké zprávy z celého regionu: zpravodajství z měst i obcí, krimi, kultury a sportu.

Marek Burian přestoupil do Doks. "Seběhlo se to rychle," přiznává hráč

Česká Lípa – Ještě před týdnem v Novém Boru se společně se spoluhráči z českolipského Arsenalu radoval z premiérové výhry v divizní soutěži. Sedm dní nato už ale na stadionu v Semilech oblékl dres Doks.

POZVÁNKA: Vratislavice budou ve čtvrtek patřit módě a Beatě Rajské

Vratislavice n. N. – Na autorskou módní přehlídku poslední kolekce návrhářky Beaty Rajské zvou ve čtvrtek Vratislavice. 

Dobrovolníky z celého kraje letos ocení v České Lípě

Liberecký kraj - Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají obyčejné věci. Tak zní charakteristika cen Křesadlo, které každoročně putují šesti vybraným dobrovolníkům z Libereckého kraje. Letošní již sedmý ročník má pod patronátem českolipská pobočka organizace ADRA.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení