Sám zdůraznil, že do regionů po celé zemi jezdí velmi intenzivně. „Dnes Česká Lípa, nedávno Pardubice a Olomouc, příští pondělí Plzeň," popisoval. Významný domácí ekonom, někdejší vicepremiér i ministr několika vlád a úřadující prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se po celém Česku setkává s podnikateli a manažery, sleduje jejich potřeby a problémy a zastupuje domácí obchodně ekonomický sektor v nejvyšších domácích kruzích i v zahraničí.

Minulý týden v pátek přijel na pozvání okresní hospodářské komory také do České Lípy. Při té příležitosti vznikl následující rozhovor. Okolnosti jeho vzniku by se daly popsat dvěma slovy: „na úrovni". Velmi profesionální bylo už domlouvání a příprava rozhovoru ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, noblesní kulisu samotnému interview pak dala českolipská Villa Hrdlička a zdejší reprezentativní salónek s lesknoucím se klavírním křídlem. A průběh rozhovoru rychle naznačil, že zajímavý a na úrovni bude určitě i výsledek. Posuďte sami.

Hospodářská recese v letech 2008 a 2009 zasáhla Českolipsko velmi významně. Takovým symbolem propadu bylo tady u nás sklářství, kde krize postihla nejen gigant Crystalex, který úplně padnul, ale i menší sklářské provozy, které zažily těžké měsíce bez zakázek. Dnes přitom prožívají druhý extrém, zakázek mají tolik, že nevědí kam dříve a naříkají, že některé musí odmítat. Jestliže se takto pohybujeme od extrému k extrému, nemůže se stát, že se těžké časy zase vrátí? Existuje nějaká prognóza?

Když se vrátím ještě do starší minulosti, než je rok 2008, tak je potřeba říct, že celý příběh Crystalexu nebyl úplně šťastný. A je pravda, že krize dopadla i na menší sklářské provozy. Skláři ovšem sami z mezinárodního srovnání vědí, že tento rezort trpěl ve velké recesi v letech 2008 a 2009 i v následné eurokrizi obecně, tedy nejen u nás. Dokonce i v takových zemích jako je Německo. Proto by mělo zaznít hned ze začátku, že nás těší, že současná situace je jaká je.

A jestli se může opakovat recese? Náš současný hospodářský růst je velmi dobrý, dokonce překvapivě rychlý. Předpokládá se, že celá ekonomika poroste tempem 4,7 procenta v reálném vyjádření, což je prognóza České národní banky. Ovšem příští rok už se očekává zpomalení někam ke třem procentům, možná dokonce i trochu pod ně. V rámci toho se hýbe celý průmysl. Je jasné, že obzvláště v dnešním světě a v Evropě, na kterou jsme napojeni, se postupně cyklickým opakováním, zrychlením a zpomalením, nevyhneme. Jde ale o to, aby na naši ekonomiku, která má pořád určité komparativní výhody například vůči západní Evropě (třeba ve stále ještě levnější práci), nedopadaly tyto cyklické krize tak výrazně jako v nedávné minulosti.

A s tím souvisí, jaká bude hospodářská politika státu. Z pohledu Hospodářské komory často připomínáme, že má-li náš rychlý růst pokračovat, nebo být alespoň solidní kolem tří procent, musíme zajistit dobré podnikatelské prostředí. Snižovat administrativu, byrokracii, neházet podnikatelům klacky pod nohy. Oni už si pak často poradí sami.

Pak je tu ještě jedno konkrétní riziko, které se ale také netýká pouze hospodářství, a to je nedostatek kvalifikovaných lidí. Je to bohužel velký problém. Já jezdím po svém zvolení do čela Hospodářské komory velmi intenzivně po celé zemi. A jestli se jako červená nit táhnou všemi setkáními stížnosti na jednu věc, tak je to právě toto. Máme pořád okresy s vyšší nezaměstnaností, což není případ Českolipska, ale jsou okresy s daleko vyšší než průměrnou nezaměstnaností, a i když tam je více lidí, kteří shánějí práci, tak to vůbec neodpovídá struktuře poptávky. Chybějí kvalifikovaní lidé, především učňové, středoškolsky manuálně vzdělaní. To je podle mého druhé riziko, kterému určitě i sklářství do určité míry čelí. I když tady u vás je sklářství tak tradičně zakořeněno, že věřím tomu, že skláři si mladou generaci vždycky najdou.

Sklářství se týká především oblasti okolo Nového Boru. Rád bych se ale zeptal i konkrétně na Českou Lípu. Největší závody, které tu máme a které zaměstnávají nejvíc lidí, jsou úzce svázané s automobilovým průmyslem. Není takové jednostranné zaměření rizikem? A může to samospráva města podle vás nějak ovlivňovat?

Je to zřejmě dáno tím, že odtud to do Mladé Boleslavi zase až tak daleko není. Dokonce bych to řekl tak, že Česká Lípa je v podstatě spádovou oblastí pro mladoboleslavskou Škodovku. Obecně český průmysl je hodně koncentrován na podporu automobilového průmyslu a myslím si, že v následujících pěti deseti letech to není žádná tragédie, spíše naopak, važme si toho a nebojme se toho.

Myslím si, že automobilový průmysl bude, mimo jiné i s ohledem na skandál Volkswagenu, procházet hlubšími změnami. Nicméně je to obrovská část našeho zpracovatelského průmyslu, která poskytuje a v následujících pěti deseti letech bude poskytovat zaměstnání velkému množství lidí při na české poměry relativně slušných výdělcích a relativně slušných dalších jistotách.

A zda by samospráva města měla podporovat i jiné druhy průmyslu ve městě? To určitě ano. Vždycky tady ale bude problém, že pokud chceme podpořit nově vznikající podnikatelské aktivity v jiném sektoru, tak každý nově začínající trpí finančními omezeními a při srovnání s někým, kdo dělá pro mladoboleslavskou Škodovku, je zavedený a může platit svým lidem víc, tak je to problém. Dovedu si ale představit, že město může nové aktivity podporovat například úlevami při získání prostor, při získání pozemků.

Když se ale bavíme o České Lípě, tak musím říct, že tu oblast tady docela solidně znám. Stačí sem přijet, stačí se tady občas zastavit a vidím, že Česká Lípa je ekonomicky dobrá. Je dobře vidět, že je tu nižší než celostátní průměr nezaměstnanosti, že se to tady hýbe.

V českolipské průmyslové zóně má brzy otevřít továrnu česká pobočka čínského koncernu Jifeng Automotive. Dá se říci, že je to důkaz toho, že nynější pronikání čínského kapitálu do Česka, které můžeme sledovat, se nemusí týkat pouze Prahy, ale i regionů jako je Českolipsko?

Omlouvám se, ale neznám tento konkrétní případ. Nicméně je zřejmé, že čínský zájem o Česko tady je. Musím ale současně konstatovat, že když se podíváte na celková čísla, tak podíl čínských přímých investic je zatím malý. Je to v intencích, které by se daly označit jako „rekognoskace terénu". Čína je také trochu mediální bublina, tím myslím to, že nesmíme čekat, že to bude něco samospasitelného. Je dobře, že se naše obchodně ekonomické vztahy s Čínou dostaly na úroveň, na které jsou, čínští investoři by zde měli být vítáni, ale současně jim musíme dávat najevo, že si přejeme, aby to byla spolupráce, při které vyhrají obě strany.

A jestli budou mít zájem nejen o Prahu, ale i o regiony? Myslím si, že určitě ano, dávají to jasně najevo. Oni vědí, že Praha nemusí být ideální místo pro jejich investice a často hledají ne zelenou louku, ale výroby, které odpovídají jejich představám či potřebám.

Do České Lípy jste přijel v době, kdy si budeme připomínat události Listopadu 1989. Vy jste byl členem už té první polistopadové vlády, vlády národního porozumění, sestavené v prosinci 1989. Jsou ty sametové události něčím, co si často připomínáte, nebo je to už minulost, ke které se příliš nevracíte?

Vzpomínám na to hlavně hrozně rád. Člověk se nesmí vracet k minulosti s nostalgií, ale pro mě to byla nejkrásnější léta mého života, taková nejplnější. Najednou na mě spadlo poslání, nikoliv práce, ale opravdu poslání zahájit transformaci země.

Vím, že polistopadový vývoj je často viděn velmi kriticky, dnes bohužel i některými vrcholnými politiky, kteří na tom čerpají politické body. Vím, že i já osobně nejsem v tomto směru všemi skupinami obyvatel vnímán pouze pozitivně. Každého, kdo kritizuje, bych chtěl ale upozornit, ať si uvědomí, jak strašně těžký úkol to byl. Ať si uvědomí, a zvláště nyní, kdy jsme překonali některé dopady z nevydařených privatizací a z dalších věcí, které se nepovedly, a kdy se například zase rozbíhá sklářství nebo do určité míry textilní průmysl, a když vidíme, že máme momentálně nejrychlejší růst v Evropě a současně jsme makroekonomicky velmi stabilní (z hlediska dluhů, deficitů veřejných financí), jsme relativně sociálně stabilní země, s relativně nízkou nezaměstnaností, nemáme žádná velká sociální napětí (stávky apod.), tak si myslím, že to je svědectví toho, že kroky, které byly udělány v době, na kterou se ptáte, bez ohledu na miliony omylů a chyb a toho, že skupiny lidí nebo jednotlivci toho období využili k nadstandardnímu obohacení, tak tohle všechno podle mě svědčí o tom, že to byla krásná doba, ve které jsme položili základy k něčemu jinému než do té doby. A to jiné docela slušně funguje.