VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jablonecká fara odhalila nejedno tajemství

Jablonec nad Nisou – Skutečná nejstarší historie domu. Jeho srdce v podobě původního ohniště v černé kuchyni a úplný půdorys kachlových kamen ve vedlejší světnici. Takový je výsledek archeologického průzkumu, který se uskutečnil v rámci přestavby nejstaršího jabloneckého domu s číslem popisným 1.

9.6.2011
SDÍLEJ:

V RÁMCI archeologického výzkumu objevili odborníci (na snímku geolog Roman Hadač) několik unikátů včetně skrýše. Foto: Deník / Petr Šimr

Někdejší fary, kterou v šedesátých letech zakoupil a až do své smrti obýval etnograf, sběratel, milovník lidového umění a také významný kreslíř Josef V. Scheybal se svou ženou Janou. Ta faru odkázala městu a během příštího roku by tu měl vyrůst památník jejich letitého sběratelského úsilí, ale také, jak naznačují poslední unikátní nálezy, ukázka té nejstarší jablonecké historie.

„Je to skutečný unikát, říká mi vedoucí průzkumu, archeolog Petr Brestovanský ze Severočeského muzea v Liberci. Zkušený odborník, který má na svém kontě, mimo jiné, neméně unikátní pět set let starý nález chlebové pece v bývalém vojenském špitále ve Frýdlantě. „Tohle je ale ukázka pozdějšího pojetí ohniště, kdy se teplo z ohniště rozvádělo do vedlejších místností,“ ukazuje mi. Ocitáme se v jedné z místností fary, asi o dvě stě padesát let zpátky. Na plochém žulovém podloží stál sokl, jehož základy, asi třicet centimetrů vysoké a tvořící čtverec o stranách zhruba zhruba metr a půl, si zrovna říkají o to, stát se budoucím exponátem. Lákadlem, které by do místnosti, ať už bude sloužit k jakémukoliv účelu, přitáhlo desítky zvídavých návštěvníků. Vždyť kde jinde, než právě v místech, kde stojí fara a nejstarší kostel, se začala psát historie tohoto města…

Navíc když se kopne kolem kostela, fary, není nikdy vyloučeno, že se tu kdysi pohřbívalo a výkopy mohou přinést kosterní pozůstatky, tak jako při nedávné rekonstrukci zmíněného kostela svaté Anny.

…a další objevy

Zatímco Petr Brestovanský ukazuje z farní zahrady směrem k zadnímu traktu stavební zhůvěřilosti zvané hotel Merkur a nedalekým panelákům, kde bývala dvoulánová zahrada, archeologové přinášejí další výsledky své práce. Kromě vzácných úlomků keramiky, z níž na speciálním pracovišti v Bílanech u Kutné Hory dokáží šikovné ruce vyčarovat původní podobu a tím poodhalit, jak naši předci žili, v čem vařili, k čemu jaké nádoby sloužily, nalezli i minci. „Ta pro změnu poputuje do naší konzervátorské dílny, která jako jediná, kromě pracoviště v Řeži u Prahy, staré kovy dokáže zrestaurovat,“ se zaujetím vypráví Petr Brestovanský. A není to mimochodem jen zapálení archeologa. Petr Brestovanský, jako skvělý manažer ví, že konzervátorská dílna dokáže muzeu přinést peníze. Vždyť cenné nálezy, nejen v podobě mincí, ale třeba i nářadí, putují do Liberce z celých severozápadních Čech.

Ale to už jsme u jiné kapitoly. Archeolog a jeho spolupracovníci se těší na další poklady, které může odhalit třímetrový výkop pro nové kanalizační sítě, které povedou po jižní straně domu. Tam, mimo jiné, archeologický průzkum potvrdil původní vstup do domu. Půdorys vchodových dveří je dobře patrný na obnažené zdi a také řešení místnosti, na níž navazuje zmíněná černá kuchyně a teprve poté obytný prostor dává historikům za pravdu.

Našli trezor!

To ale ještě zdaleka nejsme hotovi s unikáty. Vcházíme do bývalého sklípku. Pod odkrytou „topinkovou dlažbou“, jakou byla pokryta i podlaha vedlejšího kostela, se nachází původní dlažba. Tak, jak vypadala poté, než dům prošel četnými přestavbami.

„Každá maličkost přesně popíše kdy a jak byl dům stavebně upravován. Například bereme vzorky z trámů a bezpečně víme o každém zásahu včetně datace,“ vysvětluje archeolog mravenčí práci, zatímco se procházíme po nejstarší jablonecké historii.

Největší překvapení nás ale čeká o patro výše. V místnosti situované na sever odhalily zasypané prohlubně nad klenbou stropů spodních místností skutečnou raritu. Trezor z 18. století. Pod odkrytou podlahou vidíme hluboký, téměř dva metry dlouhý prostor mezi podlahou a stropem. „Přesně takový půdorys měla hrobka u kostela sv. Anny. „Tohle ale zjevně nesloužilo k pohřbívání,“ odvíjí tajemný příběh fary archeolog. „Spíš jako úkryt. Zda měl skrývat poklad, cenné dokumenty, či dokonce lidi, zatím neví. Na základě stavebního průzkumu určíme přesně dataci. Určíme do které z válek, které tu na konci 18. století probíhaly, mohl nález zapadat. Takhle unikátní nález nenajdete na sever od Prahy, alespoň já dosud u něčeho podobného nebyl,“ říká archeolog.

Jak ukazuje návštěva fary, v kratičkém údobí, kdy dům odkryje své útroby archeologům, než je opět ukryjí stavení práce, je tento výzkum nanejvýš důležitý. „Proč hledat smyšlenou historii a příběhy, když tady máte pravdivý unikát, který je možné ukazovat obyvatelům i návštěvníkům města,“ konstatuje archeolog. Vždyť právě díky pečlivému stavebnímu průzkumu jeho týmu byly odhaleny nejen pozůstatky hrádeckého vampýra, ale například i sedm tisíc let staré osídlení u Příšovic!

Osvícený Jablonec

Pochvaluje si, že Jablonec patří mezi podobně osvícená města. Na rozdíl od bývalého vedení Liberce neobchoduje s unikátními památkami, jakými je například clam-gallasovský zámek či technická památka Ještěd. Naopak si historické unikáty bere pod svá křídla.¨„Co je obecní, má sloužit obci a ne obchodu,“ říká a oceňuje, že díky tomuto přístupu město zachránilo před úplným zchátráním právě kostel sv. Anny. Ten od církve převzalo do svého vlastnictví, a tak mohlo získat peníze na nákladnou rekonstrukci.

„V jiných městech je to ještě horší. Tam, kde se archeologický průzkum neprovádí, končí nejstarší historie bohužel na korbách náklaďáků a smetištích,“ pokyvuje smutně hlavou.
Pohledem se loučíme s farou. Ještě se zastavíme u starých betonových dlaždic. „Víte, z kterého roku pocházejí?“ dává mi hádanku. Nejsem odborník na stavební práce, ani na způsob zpracování podlahových krytin, a tak jen pokrčím rameny.

„Z roku 1889 a pokládala se po 23. srpnu,“ směje se, když otáčí jednu z pěti dochovaných dlaždic. Ze spodní strany jsou ještě přilepené noviny, psané švabachem. Datum je přesný.
Archeologové jsou úžasní lidé. A zatímco ti u egyptských pyramid i řeckých pokladů píšou svá jména natrvalo do dějin, mnozí z těch, jakými je například právě Petr Brestovanský, píšou dějiny našeho místa pro nás, bez nároků na slávu i věčnost.

Autor: Jana Švecová

9.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Červený zámeček v České Lípě.

Lovecký zámeček v Lípě dostane novou fasádu

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

FOTO, VIDEO: Hasičská fontána v novém hávu nadchla stovky diváků

Nový Oldřichov – Více jak třicet let má v Novém Oldřichově tradici unikátní hasičská fontána. O víkendu se na ní přijely podívat stovky diváků z celého Českolipska.

Kladno si veze od Ploučnice všechny body

Česká Lípa /FOTOGALERIE/ - Měli to dobře rozehrané, po 20 minutách vedli českolipští fotbalisté nad Kladnem 1:0.

Stádo ovcí na Frýdlantsku napadli vlci

Jindřichovice pod Smrkem – Letos v dubnu na Frýdlantsku vlci napadli stádo ovcí a jednoho berana. Za oběť jim padly čtyři dospělé ovce a třicet dva jehňat. 

Největší marmeládovou soutěž ve střední Evropě ohrožuje letošní neúroda ovoce

Kunratice – Zatímco v jiných letech už pořadatelé tradiční Kunratické Jamparády pečlivě evidovali na 30 vzorků, letos jich zatím do malé obce na Frýdlantsku, která proslula výrobou marmelád, přišly dosud pouhé dva.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení