VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se slavily a slaví Velikonoce u nás v kraji

Liberecký kraj – „Jako významné a již nábožensky organizované svátky se objevují poprvé u Židů jako svátky pesach, připomínající památku vysvobození Izraelitů z Egypta. Svátek pesach je oslavou skutečnosti, že Hospodin, když hubil novorozence v Egyptě, ušetřil domy Židů, které byly označeny krví beránka. Symbol beránka pak přešel do křesťanského pojetí Velikonoc,“ vysvětluje podstatu svátků ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová.

23.4.2011
SDÍLEJ:

V KŘESŤANSKÉ TRADICI ZAČÍNAJÍ VELIKONOCE ZELENÝM ČTVRTKEM. Tento den si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše s učedníky. Například i omýváním nohou dvanácti starcům, kteří připomínají Kristovy učedníky. Obřad se konal i v bazilice v HejnicíchFoto: Deník/ Jan Škvára

Podle ní jsou ale Velikonoce především pestrou směsicí původních pohanských zvyků a pozdější křesťanské tradice. „Znovuvzkříšení zimní přírody se posunulo do roviny vzkříšení Krista. Všeobecné symboly a zároveň prostředky pro obrození přírody – voda, oheň, zelené ratolesti, vejce – získávají v kontextu s křesťanstvím nové funkce,“ vysvětlila.

Velikonoce jsou pohyblivými svátky a podle liturgické tradice připadají na první neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. Po celých čtyřicet dnů před Velikonocemi se také držel půst, jenž vrcholil o Velkém pátku.

Ale jsme teprve na začátku Pašijového týdne. Ten podle křesťanské liturgie začíná Zeleným čtvrtkem, v lidovém pojetí ale byly „barevně“ pojmenovány všechny dny v kalendáři.

Modré pondělí a šedivé úterý byly obyčejné všední dny. Teprve ve středu se ve staveních rozeběhly předsváteční přípravy. Zastavila se těžká práce a veškerý čas se věnoval úklidu. Smejčilo se, vymetaly se saze z pecí a komínů, někde se bílilo. Odtud pravděpodobně pochází lidový název tohoto dne „Sazometná středa“. Více však zdomácněl název Škaredá,“ říká Vladimíra Jakouběová.

U Jizery honili Jidáše

Zelený čtvrtek je spojen zejména s pojídáním sladkého kynutého pečiva pojmenovaném po zrádném učedníkovi Jidáši. „Typickým obyčejem ve vsích podle toku Jizery bylo na Zelený čtvrtek honění Jidáše. Dbalo se na to, aby pronásledovaný chlapec, který při začátku mše na sebe vzal úděl Jidáše, byl zrzavý,“ vypráví etnografka.

Na Zelený čtvrtek také začíná řada obřadů, jež se od běžného roku významně liší a které vrcholí v neděli na Boží hod velikonoční, kdy si všichni křesťané připomínají Zmrtvýchvstání Krista a naději v nový život. Velikonoce jsou nejvýznamnější svátek pro celý křesťanský svět. V pravoslavné církvi se ale kvůli dodržování juliánského kalendáře slaví zhruba o týden později než v zemích západních.

Mše na Zelený čtvrtek začíná po západu slunce. „Vychází to z židovské tradice, na níž křesťanství navazuje a ponechalo si i jejich počítání času,“ vysvětluje arciděkan církve římskokatolické v Liberci Radek Jurnečka. Tato mše připomíná Poslední večeři Páně, která podle duchovního byla vlastně první křesťanskou mší v dějinách světa. Na znamení pokory v některých kostelech nejvyšší církevní hodnostář omývá nohy dvanácti starcům, většinou řeholním bratřím. Tento obřad probíhá pravidelně například v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Hejnicích.

„Po tomto obřadu se koná takzvaná pesachová večeře, která opět odkazuje na Poslední večeři Páně a na kterou jsou zváni lidé z farnosti. Pojídají se nekvašené chleby a jedí hořké byliny, což opět přibližuje spojitost s křesťanstvím a židovstvím, která tu je patrná, neboť křesťanství vychází ze Starého zákona,“ připomíná arciděkan Jurnečka.

Velký pátek je v katolické liturgii dnem hlubokého smutku, nekoná se mše a bohoslužba je složena jen ze čtení textů a zpěvu. Součástí pobožnosti je odhalení a uctění kříže a strojení Božího hrobu a pašijové hry, které přibližovaly události posledních dnů Kristova života a jeho zmrtvýchvstání. To si připomínají například v České Lípě.

Ve východní části regionu byla velká tradice pašijových her na Jablonecku, slavné byly Pašije například v Držkově. Velký pátek je také dnem přísného půstu. V lidové tradici je spojen s řadou magických obřadů, které měly očistit tělo od nemocí a ochránit úrodu.

Pojďte na paškál

Bílou sobotou končí postní období. Její název pochází od bílých bohoslužebných rouch. Lidé také přijímali a dodnes přijímají křest. Na řadě míst byla dnem svěcení ohně. Oheň se zapaloval ze svěcených kočiček před vchodem do kostela, od něho se zapálila velikonoční svíce, takzvaný paškál, symbolizující Krista. „Lidé si od ní zapalují svíčky a s nimi potichu kráčejí do setmělého kostela. Svítí–li tam takových dvě stě svíček, je to velmi působivé,“ popisuje arciděkan Jurnečka. Po mši na Bílou sobotu se bude také ve farní zahradě konat obřad svěcení ohně, což bylo dříve běžné a velikonoční ohně planuly na mnoha návrších.

„Součástí obřadů na Bílou sobotu je také Vzkříšení. Z Božího hrobu se vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha či obraz se nesly obcí. Průvod se pyšnil mnoha korouhvemi, svátečními kroji a uniformami,“ připomíná některé zvyklosti zasuté časem ředitelka turnovského muzea.
Boží hod neboli Velká neděle nastává po „Velké noci“.

„To je velmi slavnostní obřad, jehož součástí je také žehnání pokrmů, které sem lidé přinášejí. Boží hod není jen štědrou hostinou, ale má především připomínat plnost duchovního života. Ale dalším důležitým momentem je, když se po bohoslužbě sejdou věřící na slavnosti zvané agapé, která symbolizuje pospolitost u plného stolu,“ vysvětluje arciděkan Jurnečka. V oblasti Pojizeří se z posvěcených jídel obětovalo zvěři, sadu, vodě podobně jako o Vánocích.

Hody, hody…

Pondělí velikonoční bylo v lidové tradici nejvýznamnějším dnem Velikonoc. Je to den spojený s pomlázkou a velikonočním hodováním. Pomlázka však nebyla spojena jen se šleháním děvčat. V minulosti vyšlehaly hospodyně všechny členy domácnosti.

Největší význam se připisuje pomlázce mládeže. Odehrávala se časně ráno v pondělí. Chlapec, který přišel první do domu, byl nejvíce obdarován. Jeho pomlázkou vyšlehala hospodyně všechno domácí zvířectvo, aby se „pomladilo“. Zvláštní funkci pak měla pomlázka „babská“, v úterý, kdy vdané ženy oplácely šlehání mužům. Na Liberecko, do německé oblasti přinesli tento zvyk skláři z Pojizeří.

Autor: Jana Švecová

23.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Autoveterán. Ilustrační foto.

Českolipskem projede desítka historických vozidel

Pestré složení týmů dopředu určila pravidla. Minimálně jednomu členovi muselo být přes 55 let, mezi sebou nikdo nesměl být v příbuzenském svazku. To mimo jiné vedlo k seznámení blízkých sousedů, kteří se do té doby vůbec neznali.
28

Českolipskou Čtvrtí roku 2017 se stalo Moderní centrum

KRÁTCE: Bogar má už dva tituly mistra světa. Práce v Pihelu mění jízdní řád

Českolipsko - Přinášíme krátké zprávy z celého regionu: zpravodajství z měst i obcí, krimi, kultury a sportu.

Marek Burian přestoupil do Doks. "Seběhlo se to rychle," přiznává hráč

Česká Lípa – Ještě před týdnem v Novém Boru se společně se spoluhráči z českolipského Arsenalu radoval z premiérové výhry v divizní soutěži. Sedm dní nato už ale na stadionu v Semilech oblékl dres Doks.

POZVÁNKA: Vratislavice budou ve čtvrtek patřit módě a Beatě Rajské

Vratislavice n. N. – Na autorskou módní přehlídku poslední kolekce návrhářky Beaty Rajské zvou ve čtvrtek Vratislavice. 

Dobrovolníky z celého kraje letos ocení v České Lípě

Liberecký kraj - Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají obyčejné věci. Tak zní charakteristika cen Křesadlo, které každoročně putují šesti vybraným dobrovolníkům z Libereckého kraje. Letošní již sedmý ročník má pod patronátem českolipská pobočka organizace ADRA.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení