Je doma, protože mu to písemně nařídili, a bere za to ředitelský plat.

Lubomír Mery byl jednou z prvních obětí personálních výměn, které v České Lípě rozpoutala nová vládnoucí koalice. Teď se ukazuje, že nové vedení města jeho zvláštní způsob odvolání zřejmě pěkně zpackalo.

Městu kvůli tomu hrozí soudní spor, kterým se pozitivně neproslaví, a městskou pokladnu přijdou výdaje, o kterých předtím radnice nechtěla slyšet nebo je bagatelizovala, na minimálně statisíce korun.

Odebrání pravomocí

Všechno odstartovalo už 17. prosince. Vedení města protlačilo do programu jednání zastupitelstva přísně utajený bod, který dostali zastupitelé až na stůl. Odebrání pravomocí řediteli městské policie a volba uvolněné radní, pověřené řízením městské policie.

„Nikdy mi žádné pravomoci nesvěřili, proto mi je ani nemohou odejmout," tvrdí dnes zcela logicky přesto odvolaný ředitel strážníků Mery.

Že to bylo připravené vágně, potvrzuje fakt, že starostka projednání bodu celkem třikrát na několik minut přeruší, aby se její „koaliční ovečky" mohly dohodnout, co vlastně vůbec chtějí.

Až se dostaví, promluvíme si

Jak se věci s ředitelem nyní mají, nechce vedení města komentovat. Radní pověřená řízením „měšťáků" to nechce vysvětlovat ani zastupitelům. A tak odkryje karty sám odvolaný Mery. Ukáže dopis, ve kterém mu radnice sděluje, aby pro „překážky na straně zaměstnavatele" nechodil do práce. Kdyby tomu ex-ředitel nerozuměl, v další větě to má vyložené polopaticky: „Do uvedeného data nebudete docházet na pracoviště."

Proč nesmí? „Nejsem si vědoma, že bychom mu napsali, že nesmí na pracoviště," tvrdí později na tiskové konferenci uvolněná radní Pavla Procházková. A co bude po uvedeném datu? Úplná revoluce. „Až se dostaví na pracoviště, tak bychom s ním rádi mluvili."

Pravidla mluvení nefungují

Mluvení, řeč, základní charakteristika člověka, je zatím asi jádrem pudla. Obě strany se obviňují, že si telefonují, ale že druhá strana nereaguje. Že všechno skončí před soudem, je zdá se neodvratné.

Odvolaný Mery: Kopli do mě jako do hadráku

Patnáct let dělal Lubomír Mery šéfa městské policii. Skončil ze dne na den, jeho odvolání bude mít ale asi ještě dlouhou dohru.

O vašem otevřeném dopise zastupitelům se teď v Lípě hodně mluví. Vnímáte to?

Vím, že jsou v tom dopise některé invektivy, které tam být nemusely. Toho jsem si velmi dobře vědom. Na druhou stranu, jak se oni ke mně zachovali po patnácti letech práce? Kopli do mě jako do hadráku. Bez jakékoliv příčiny. Asi jen proto, že to chce pan Šiktanc. Říkají, že nebyli spokojení s mým řízením městské policie. Nikdo mi ovšem nikdy ústně, natož písemně, nevytkl sebemenší nedostatky.

To mě právě zajímalo, jestli vám někdo uvedl důvod, proč vám takzvaně odebrali pravomoce.

Ne, vůbec. Naopak já mohu doložit, že paní starostka se mnou vůbec nekomunikovala. Na začátku prosince jsem jí mailem žádal, aby mi sdělila, jakou má představu o směrování městské policie, abych tyto úkoly mohl řádně zabezpečit (ukazuje vytištěný mail)

Na tohle jste vůbec žádnou odpověď nedostal?

Vůbec. Paní starostka se mnou nekomunikovala o ničem. Dopřávala sluchu panu Šiktancovi a realizuje to, co on chce.

Ona teď ale tvrdí, že vám opakovaně volala a že vy jí neberete telefony.

To je až teď. Ale paní starostka už se mnou nemá vůbec nic společného. Já už k ní v žádném právním vztahu nejsem. Sama se řízení městské policie vzdala a pověřila řízením paní Procházkovou. To je určitě zcela v souladu se zákonem, to může být, ale v tom případě v mých pracovně-právních vztazích už jedná pouze paní Procházková.

A s ní jste se sešel?

To ano. Ona mi dala podepsat odvolání z funkce ředitele městské policie, já jsem se k tomu vyjádřil, že s tím nesouhlasím. Zároveň jsem dostal k podepsání nové pracovní zařazení, a to na pozici strážníka. To jsem samozřejmě nepřijal, neboť mám dvě vysoké školy, a pozice strážníka je v sedmé platové třídě. Druhý den jsem napsal dopis, ve kterém informuji o svém vzdělání, které podle mě objektivně nevyhodnotili, že je možné mi nabídnout jinou pozici u městské policie, ale že to musí být vyšší platová třída, a také, že mám zájem o pozici ředitele příspěvkové organizace Sport, která má v současné době pouze dočasného ředitele a je podle mě povinností města mi tuto pozici nabídnout.

Předpokládám, že ani nesouhlasíte se způsobem, jakým jste byl odvolán.

Celý ten materiál, který do zastupitelstva připravil pan tajemník, další člověk, který nemá sebemenší zkušenosti s městskou policií, je špatně. Já jsem nikdy neměl smlouvu s městem na pozici strážníka, můj pracovní poměr vznikl 1.10. 1999, a to jmenováním do funkce ředitele městské policie. Takže materiál, podle kterého mi zastupitelé odebírají pravomoci, které mi svěřili, je nesmysl. Nikdy mi žádné nesvěřili, ani svěřit nemohli, tak mi je teď ani nemohou odejmout.

Glosa redaktora Deníku Michaela PolákaPtali se mě, jak to mám teď s Merym
Jsou chvíle, kdy člověk neví, jestli se mu to nezdá. To, co se teď děje kolem bývalého ředitele městské policie, mi připadá smutné i trapné. Udělejte si ale názor sami, tady je jen pár střípků, které jsem zažil na vlastní oči, uši i kůži.
1) Zastupitelstvo. Na dotaz zastupitele, jak je to nyní s odvolaným ředitelem městské policie, odpoví zodpovědná radní suverénně, že se k tomu vyjadřovat nebude. Pak ještě dodá, že všechno je opravdu v pořádku. Načež místostarosta doplní, že si město muselo najmout právníka, který se specializuje na pracovně-právní vztahy. Ale jinak je tedy všechno oukej.
2) Město napíše řediteli „Do uvedeného data nebudete docházet na pracoviště". Vidíte to černé na bílém na vlastní oči. Zodpovědná radní ale na tiskové konferenci řekne, že o ničem takovém neví. Říkáte si, proboha, proč tak průhledně lžou? Proč prostě neodpoví? No, je to jejich byznys. Na hodně krátkých nohách.
3) Zodpovědná radní rozešle malou tiskovou zprávu o jednom aktuálním a bezvýznamném případu ze svodky městské policie. Už v Outlooku se ale přiložený dokument hlásí jménem jiného autora. To jméno zní: Lubomír Mery. Co si o tom myslet?
4) Když mluvím s bývalým ředitelem městské policie, upozorňuje mě, že na mě budou vyvíjeny tlaky. Prý možná i ze strany pana Šiktance. Druhý den ráno, ještě ani nestačím odejít do práce a zvoní telefon. „Tady Šiktanc," hlásí se a dost krkolomně se mě ptá, jak to teď mám s tím ředitelem Merym. Jako by se ptal na zdraví našeho kocoura.