Připomeňme, že starostka hovoří o dovolání k Nejvyššímu soudu, které právník města podal poté, co nejprve rozhodl Okresní soud v České Lípě mezitímním rozsudkem o tom, že smlouva mezi městem a Vettem o zajišťování hromadné dopravy je neplatná a dopravce se tudíž mohl dopustit nedovoleného obohacení.

Vše o kauze Vett ČTĚTE ZDE!

Tento výrok ale zrušil Krajský soud v Ústí nad Labem s tím, že věc nenáleží obecnému soudu, ale má ji posuzovat správní orgán, v tomto případě Krajský úřad Libereckého kraje. Pak se město obrátilo s dovoláním na Nejvyšší soud.

Ten vydal rozhodnutí, v němž dovolání sice odmítl, ale zároveň zrušil rozhodnutí krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení. „Proto bude nyní muset tento soud záležitost znovu jako odvolací soud posoudit a nově rozhodnout, zda je odvolání společnosti Vett podané proti mezitímnímu rozsudku Okresního soudu v České Lípě důvodné či nikoliv,“ uvedla Hana Moudrá.

Moudrá: Budeme se bít dál

„V návaznosti na právní závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ČR bude město Česká Lípa samozřejmě usilovat o zrušení všech z jeho pohledu nepříznivých rozhodnutí vydaných v mezidobí Krajským úřadem Libereckého kraje či Ministerstvem dopravy ČR,“ dodala.

Jak Deník již informoval, 1. listopadu 2010 Krajský úřad Libereckého kraje rozhodl o zamítnutí návrhu města Česká Lípa, jímž se domáhalo úhrady částky přes 70 milionů Kč.

Rozhodnutí je konečné, opravný prostředek není přípustný. Jinými slovy konstatoval (a později to potvrdilo i ministerstvo dopravy), že smlouva mezi městem a dopravcem platná byla, a tudíž nemohlo dojít k nedovolenému obohacení.

Dvakrát žádali totéž

Problém tkví v tom, že se právní zástupce města domáhal stejného nároku dvakrát. To potvrzují i slova právního zástupce Vettu JUDr. Michala Říhy: „O rozhodnutí víme, je ale potřeba upozornit, že Česká Lípa se stejného nároku domáhala dvakrát - jednou v soudním řízení, jednou ve správním. V mezidobí už pravomocně skončilo správní řízení, proto když nyní Nejvyšší soud věc vrátil k novému posuzování krajskému soudu, ten stejně musí soudní řízení zastavit,“ komentuje právní zástupce.

„Nejvyšší soud má totiž dánu tzv. překážku věci pravomocně rozhodnuté. Civilní soud nemůže znovu jednat o tom, co již bylo jednou projednáno a rozhodnuto. Přitom není podstatné, že ve správním řízení,“ pokračuje Michal Říha.

Krajský úřad tedy posuzoval spor na základě návrhu města Česká Lípa. „Aby nedošlo k promlčení, z procesní opatrnosti se se žalobou obracíme i na správní orgán,“ vysvětlila v květnu 2009 starostka Hana Moudrá.

„Nejvyšší soud pochybil, když si nezjistil, že věc již skončila u krajského úřadu, jinak by totiž musel řízení zastavit sám. Z tohoto důvodu jsem podal ústavní stížnost, jedná se ale jen o právně-teoretickou otázku, vliv na věc to nemá a mít nebude,“ dodal JUDr. Michal Říha.