Podnět k prošetření situace v domě č.p. 180 v Kravařích, rozeslal úřadům starosta obce Vít Vomáčka. V dopisu si neodpustil ani přirovnání lidí k hospodářským zvířatům. V přízemí domu je bývalé kadeřnictví a sklady civilní obrany. V patře pak tři malometrážní byty. V celém domě je k bydlení trvale přihlášených 40 lidí a z toho více než polovina dětí do věku patnáct let. Přízemí přitom podle starosty nikdy nebylo zkolaudované pro bydlení.

„Není možné, aby tento dům pojmul k bydlení takto vysoký počet osob. Asi správně tuším, že se vyjádříte v tom smyslu, že žádná zákonná norma neřeší počty osob a k tomu nutné metry čtverečných ploch,“ píše starosta v dopisu a pokračuje v přirovnání lidí k hospodářským zvířatům. „Jako vystudovaný zootechnik si však neodpustím poznámku, že u hospodářských zvířat existuje norma, která jasně stanoví podmínky, tedy metry čtverečné, které musí mít jednotlivá hospodářská zvířata k dispozici pro ustájení.“

Navíc podle něj nejsou v tomto domě splněné základní hygienické normy pro bydlení takto vysokého počtu osob. „Domnívám se, že se jedná o velmi závažný problém zvláště s přihlédnutím k výraznému zvýšení počtu osob nakažených například žloutenkou v našem státě,“ píše kravařský starosta dále v dopisu.

Jak však kravařský starosta tuší, se svým podnětem u úřadů příliš neuspěje, což potvrdila i vedoucí stavebního úřadu v České Lípě Miroslava Vachová. Podle ní totiž žádný zákon počty osob bydlících v bytech či domech nijak neupravuje. Navíc podle ní přihlášení lidí k trvalému pobytu nemusí nutně znamenat, že v domě lidé skutečně bydlí. „Podle zákona musí mít lidé někde nahlášený trvalý pobyt a to především kvůli doručování písemností z různých úřadů. Nikde není psáno, že se v místě trvalého pobytu musí zdržovat,“ vysvětluje Miroslava Vachová.

Slova vedoucí stavebního úřadu potvrzuje i tisková mluvčí radnice, která se na celou věc informovala na úseku evidence obyvatel správního odboru městského úřadu. „Úřad ze zákona není oprávněn zjišťovat, kolik lidí je v konkrétním domě či bytě nahlášených k trvalému pobytu a kolik jich zde skutečně žije. Zákon stanoví, že občan hlásící se k trvalému pobytu musí doložit oprávněnost k takovému přihlášení a přesně vymezuje, za jakých podmínek může úřad občana do bytu nebo domu zaevidovat k trvalému pobytu.“

Také nesplňování hygienických norem je podle vedoucí stavebního úřadu Miroslavy Vachové relativní pojem. „V každém novém bytě či domě musí být vyhovující sociální zázemí, tedy WC a koupelna. Projektanti jsou pak při projektování vázáni příslušnými normami.

Tato situace samozřejmě neplatí v případě starých domů, kdy vybavenost odpovídala tehdejšímu standardu. Je pouze věcí vlastníka, zda mu stávající sociální zařízení vyhovuje či zda se rozhodne pro stavební úpravy vedoucí k většímu komfortu bydlení. Někdo má nároky na bydlení vyšší a někdo nižší.“
Jediná věc, kterou z podnětu kravařského starosty stavební úřad prošetří, je to, zda je dům využíván podle zákona. „Prošetřit musíme každý podnět, který spadá do naší kompetence. Prošetříme, zda je dům, či jeho část, využíván podle toho, k čemu je určený. Pokud zjistíme porušení stavebního zákona, zahájíme řízení s majitelem objektu,“ dodává vedoucí českolipského stavebního úřadu. Tímto šetřením má na mysli především to, zda je či není přízemí domu skutečně zkolaudované pro bydlení a pokud ne, zda v něm lidé bydlí.