VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kravaře: křivopřísežník, který se propadl do země

Kravaře /ZA TAJEMSTVÍM ČESKOLIPSKA – díl 22./ - Hrad Ronov je opředen nespočtem pověstí, které v mnoha případech mají reálný základ.

7.11.2010 1
SDÍLEJ:

Ronov obestírá hned několik pověstí. Po významné stavbě dnes zbyla tajemná zřícenina. Foto: archiv OÚ Kravaře

Hrad Ronov je opředen nespočtem pověstí, které v mnoha případech mají reálný základ. Legendy vyprávějí o pokladech, jež střeží například ohnivý pes. Je tu ovšem i jedna, vymykající se obvyklému schématu pověstí, které se váží ke hradu Ronov. Týká se křivopřísežníka, jenž se propadl do země přímo pod hradem.

Více informací k pověsti není. Vypravme se tedy za historií hradu a možná se nám podaří najít původ legendy, která se od ostatních podstatně liší.

Majetní sourozenci

Zříceninu hradu Ronov můžete zahlédnout na osamělém kopci poblíž Kravař. Jeho poloha byla ideální, a tak nebylo třeba ani náspů a uměle vytvořených příkopů. Pro bezpečí obyvatel stačily vnější hradby. Rozpory, pokud budete pátrat v literatuře, se týkají už samotného založení hradu. Kolísá v rozmezí let 1200 až 1420. Někteří autoři datují založení do roku 1420 Hynkem Hlaváčem z Dubé, jiní dokonce do druhé poloviny 15. století.

Do konce 12. století patřilo území k doksanskému panství a Kravaře byly jeho přirozeným centrem. Od roku 1348 získali panství jako zástavu bratři Hynek a Jindřich z Dubé. Postupně když už území vlastnili celé, přecházelo po rodové linii dál. Nakonec bylo postoupeno členům větve rodu Ronovců, pánům z Klinštejna. Ti vlastnili mimo jiné i hrad Klinštejn a Žandov u Horní Police.

Vymřeli po meči

První připomínka jednoho z nich je z roku 1340. Je to Puta ze Žandova, který s Bohuslavem z Klinštejna jmenovali v Žandově plebána, což byl kněz ustanovený mimo biskupské sídlo určený pro péči o lid. Toto by měla být první zmínka o Ronově.

Z historických souvislostí vyplývá, že Ronov založili členové větve bratrů Anselma a Předboře z Ronova někdy ve třetí čtvrtině 14. století. Už před rokem 1384 se začali příslušníci rodu psát s přívlastkem z Ronova. Z tohoto období pravděpodobně pochází i nejstarší část hradu, která se dosud zachovala bohužel jen v nepatrných zbytcích.

O panství a hrad se vedly i líté boje. A to nejen na poli bitevním, ale i právním. Ronov střídal majitele jako ponožky, a tak se na hradě usídlil katolík bojující proti husitům Hynek Hlaváč z Dubé, nebo rytíř Vilém z Illburka, jehož rod nakonec vymřel po meči i po přeslici. Vilém vedl o dědictví, které čítalo i hrad Hauenštejn nebo Červený Hrádek, ostrý boj s Kašparem Šlikem.

Odtáhli domů

V bojích proti lužickému šestiměstí a následnému vpádu devíti tisíc Lužičanů do severních Čech byla spálena tvrz ve Stvolínkách a města Žandov, Česká Kamenice a Osečná.

Tehdejší majitelé panství Vartemberkové byli nuceni uzavřít s Lužičany smlouvu, ale jakmile se vojsko šestiměstí vrátilo zpět do Lužice, podnikli výpad přímo na Žitavu. V této zteči vynikal právě Vilém z Illburku, který byl ovšem velmi vážně zraněn. Pro české útočníky řež nedopadla dobře a poraženi odtáhli zpět.

Za Viléma z Illburku byl Ronov zřejmě přestavěn a opevněn. Vdova po jeho synovi se přestěhovala z nepohodlného hradu do opravené stvolínecké tvrze. Od té doby byl hrad neobývaný a dějiny Ronova splývají s dějinami Stvolínek. V roce 1608 prodala Alžběta z Vartemberka Stvolínky i Ronov Adamu Hrzánovi z Harasova na Skalce a od tohoto data se hrad uvádí jako pustý a neobývaný.

V době třicetileté války se stal, tak jako mnoho jiných v té době opuštěných hradů, útočištěm okolních obyvatel kteří si zde schovávali i své cennosti. Proto hrad neunikl pozornosti Švédů a roku 1643 jej přepadli a vypálili.

Migrující motivy

Pak už je historie hradu velmi rychlá. Roku 1811 se zřítila část obytného stavení hradu a destrukce postupovala velmi rychle. Stojí za zmínku, že Augustin Hille, tehdejší litoměřický biskup, nechal roku 1845 zřídit na hrad křížovou cestu. Z historické exkurze na Ronov zjistíme, že předobraz k legendě o křivopřísežníkovi se nekoná. A to i přes to, že hrad sám o sobě má velmi zajímavou a pohnutou historii.

„Některé pověsti, jako ta o ženě, co našla mince, které od ní koupil biskup, by mohly mít reálné jádro,“ podotkl historik Ladislav Smejkal s tím, že tehdejší biskup Valdštejn byl vášnivým sběratelem mincí.

„Jak poznamenal už profesor Krejčí existují motivy, které migrují a tak se mohlo stát, že tato pověst je založena na některém z putujících námětů,“ podotkl Smejkal.

Příště: Jablonné v Podještědí – kam vede tajná chodba

Autor: Tomáš Mařas

7.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Semily - Doksy 2:1 (1:1).
7

Doksy můžou litovat svých zahozených šancí v Semilech

Červený zámeček v České Lípě.
1

Lovecký zámeček v Lípě dostane novou fasádu

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

FOTO, VIDEO: Hasičská fontána v novém hávu nadchla stovky diváků

Nový Oldřichov – Více jak třicet let má v Novém Oldřichově tradici unikátní hasičská fontána. O víkendu se na ní přijely podívat stovky diváků z celého Českolipska.

Kladno si veze od Ploučnice všechny body

Česká Lípa /FOTOGALERIE/ - Měli to dobře rozehrané, po 20 minutách vedli českolipští fotbalisté nad Kladnem 1:0.

Stádo ovcí na Frýdlantsku napadli vlci

Jindřichovice pod Smrkem – Letos v dubnu na Frýdlantsku vlci napadli stádo ovcí a jednoho berana. Za oběť jim padly čtyři dospělé ovce a třicet dva jehňat. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení