Urychleně přestěhovat musí v Dubé děti z mateřinky. Ve školce totiž vdechovaly azbest. Podle měření krajských hygieniků jeho míra přesahuje pěti až sedminásobně povolený limit pro azbestová a minerální vlákna ve vzduchu. Jeho dlouhodobé vdechování může mít za následek závažná plicní onemocnění.

„Nicméně k tomu, abychom mohli říci, zda člověk onemocní, nebo ne, je potřeba vědět, jak dlouho se v nebezpečném prostředí pohybuje a jak vysoké koncentrace azbestových vláken v prostoru jsou. V každém případě při zvýšeném limitu azbestových vláken v ovzduší, doporučujeme lidem, aby se takovému prostředí raději vyhnuli,“ vysvětlila náměstkyně ředitele pro odbornou činnost Krajské hygienické stanice Milena Frühaufová.

„Okamžitě jsme se rozhodli děti ze školky přestěhovat do základní školy. Do úterý tam přesuneme veškeré vybavení, které se v pátek začalo balit,“ řekla starostka Dubé Zdeňka Šepsová.

Nouzové řešení

Pro předškoláky vyklidili celé jedno patro ve staré budově místní základní školy. Budou tam sice v provizorních podmínkách, ale se základním vybavením. „K záchodům jim musíme přidělat stupínky, šatny jsme přehradili nábytkem, aby byli pro předškoláky samostatné. Na patře jsme jim vypnuli zvonění, aby nejmenší nic nerušilo ve spánku. V jídelně mají svůj kout. Kuchařky z mateřinky se přesunou do naší školní kuchyně, kde budou pro děti dál normálně vařit. V jídelně tak budeme vydávat zvlášť jídlo pro žáky základní školy a pro děti ze školky,“ doplnila ředitelka Základní školy v Dubé Jindřiška Skalická.

Nemoc z povolání

K uvolňování azbestu dochází nejčastěji při výstavbě, rekonstrukci či demolici objektů, při kterých se používají stavební materiály obsahující azbest. Azbestová vlákna v ovzduší poté nejvíce vdechují stavební dělníci, kteří s nebezpečným materiálem pracují.

Onemocnění plic vzniklé vdechováním nebezpečných látek je tedy nejčastěji nemoc z povolání. V této souvislosti se mluví o takzvané azbestóze. U nemocných se vdechováním dlouhodobě ukládají azbestová vlákna do plicních sklípků a dochází k jejich přeměně. U více než deseti procent nemocných dospěje proces až k rakovině plic.

Budovu školky postavili místní v akci Z v osmdesátých letech minulého století. Při stavbě tehdy použili azbestobetonové desky. Nyní je školka v havarijním stavu, zatéká do ní, okna netěsní, chybí zateplení. Na celkovou rekonstrukci ale nemá město peníze. Po zjištění alarmující koncentrace azbestu se neví, co bude s objektem do budoucna.

„Školka zůstane ve škole jen po určitou dobu, je to jen nouzové řešení. Musíme se rozhodnout, co uděláme dál. Jestli tu stávající budovu zboříme úplně, nebo odstraníme azbestové desky. Nová by nás podle studie stála sedmnáct milionů. A kde je máme vzít, když stát obce nutí, aby na školství přispívaly čím dál tím víc peněz,“ dodala Šepsová.