VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Letem světem: sympozium sklářů v archivech

Nový Bor /SERIÁL IGS/ - Mezinárodní sklářské sympozium ovlivnila v minulosti řada věcí: ekonomická krize i kupónová privatizace.

24.7.2015 33
SDÍLEJ:

Bořek Šípek před patnácti lety.Foto: ČTK

Ohlédnutí je na místě. Třiatřicet let uplyne na podzim od uspořádání prvního Mezinárodního sklářského sympozia, letos se uskuteční už podvanácté. Mezitím se hodně věcí změnilo, leccos ale zůstalo pořád stejné.

„Na každém kroku se návštěvníci setkávali s bohatou invencí výtvarníků, tradiční kvalitou českého skla, s řemeslným fortelem kvalifikovaných sklářů," popsala v roce 1982 den otevřených během úplně prvního sympozia novinářka Helena Plicková v okresním týdeníku Nástup. „Kdo v sobotu Crystalex navštívil, určitě nelitoval."

O seriálu Vstříc k Mezinárodnímu sklářskému sympoziu IGS 2015 směřuje a hledí letní seriál, který v Českolipském deníku vychází každou středu během července a srpna. Najdete v něm zajímavosti z historie i aktuality ze zákulisí či nahlédnutí do bohatého doprovodného programu. Součástí seriálu jsou také vizitky nejvýznamnějších účastníků a hostů.

Stejný týdeník o tři roky později citoval přirovnání zakladatele sympozií a šéfa Crystalexu Františka Arnošta, který setkání výtvarníků z celého světa nazval sklářskou olympiádou. A Nástup také už tehdy dobře vystihnul to, co si sympozium uchovalo dodneška: „Neopakovatelná atmosféra panovala po celých sedm dní kolem sklářských pecí, u kuličských a ryteckých stánků, v malírnách i vitrážích. O podmanivém kouzlu křehké krásy se nakonec přesvědčili i milovníci skla při dni otevřených dveří. V sobotu prošlo provozem a dílnami Crystalexu kolem patnácti tisíc návštěvníků."

Některá svědectví doby, která se o sympoziu zachovala v archivech, jsou z dnešního pohledu už trochu legrační. Třeba celostátní deník Rudé právo přinesl v roce 1991 během čtvrtého sympozia zprávu, ve které popisoval, že skláři na sympoziu kromě práce se sklem řeší hlavně kupónovou privatizaci.

Strach z privatizace byl zřejmě na místě

„Po pravdě řečeno, mezi zaměstnanci jsem příliš příznivců pro to, aby část podnikového jmění byla privatizována pomocí kupónů, nenalezl," poznamenal v textu autor článku, jistý Karel Rouč. Skláři na huti mu prý řekli: „Takhle zaměstnanecké akcie, to ano, ale kupóny? Proč a komu?" Rouč v článku také zmínil obavu ředitele Arnošta, že se objeví někdo, kdo bude chtít akcie nabyté v kupónové privatizaci skoupit a tím pádem rozhodovat o osudu podniku.

Skleněné šaty Blanky Matragi udělaly IGS velkou reklamu.Privatizace nakonec ovlivnila sympozium zcela zásadně, ale až to následující v roce 1994, které se de facto právě kvůli privatizaci Crystalexu neuskutečnilo. Proběhlo pouze malé, náhradní sympozium, na kterém se mimochodem vůbec poprvé představila společnost Ajeto Lindava.

O tři roky později se už IGS do Crystalexu vrátilo, ale spolupořadatelem už kromě velkého kombinátu bylo právě Ajeto a Střední průmyslová škola sklářská v Novém Boru. Uměleckým garantem sympozia se stal Bořek Šípek, který také pro velkou mezinárodní akci vytvořil plakát: barevné skleněné střepy rozhozené po obvodu fragmentu skici budoucího výtvarného díla.

Na přelomu tisíciletí zachytila Mladá fronta Dnes ohlas výtvarníka a jednoho z účastníků Františka Janáka. Ten listu řekl, že spousta sklářů, co do Nového Boru jezdí, není moc bohatá, ale přesto dělají všechno pro to, aby mohli přiletět. „Myslím, že to je to nejdůležitější: uvědomit si, že jim to vůbec stojí za to. Vědí, že se tady potkají s lidmi, za nimiž by jinak museli cestovat po celém světě. Neznám jinou podobnou příležitost, kde by člověk v jednom okamžiku potkal výtvarníky, ale i sběratele, galeristy, odborníky na výrobu skla," vysvětlil kouzlo sympozia z pohledu účastníků Janák.

Mimochodem, v roce 2000 se počítalo s účastí pětašedesáti českých i zahraničních umělců a o sympoziu tehdy poprvé napsal i deník Blesk, který nejvíc zaujala velká skleněná čočka Cool Jazz od Iva Rozsypala. A koneckonců i Českolipský deník přinesl článek s možná zavádějícím překladem v titulku „Rozsypalův studený džez".

Vizitky účastníků IGS 2015Barbara Jagadics.Barbara Jagadics
• maďarská sklářská výtvarnice, která v současné době žije v Česku
• v roce 2007 začala studovat v ateliéru skla profesora Vladimíra Kopeckého na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a později tam u jeho nástupce Ronyho Plesla dokončila doktorandské studium
• svou doktorandskou práci nazvala „Vady jsou věčné Muzeum vad skla". Napsala o tom: „Můj výzkum je založen na pozorování vad, které běžně vznikají při výrobě skla, na snaze přistoupit k chybám, omylům a aspektům, které jsou obvykle považovány za vady, takovým způsobem, že budou přeměněny v typickou vlastnost."

Lars Kemper
• rodák z Německa
• designér zaměřený na sklo a zakladatel firmy Studio Lars Kemper, která sídlí v Praze.
• v Praze také tvoří tvůrčí dvojici s dalším designérem Peterem Olahem. Jelikož oba pracují mimo svou rodnou zemi, s nadsázkou se nazývají „Gastarbeiter"
• jako designér pracoval pro Škoda Auto, Möet Hennessy, Veuve Clicquot, Jack Daniel's, Pilsner Urquell, Leonardo nebo DHL
• o své práci říká: „Nechci vytvářet jen něco hezkého a vizuálně přitažlivého, co budou lidé obdivovat, ale bude jim to k ničemu. Dělám design, který je užitečný a právě to mě odlišuje."

Autor: Michael Polák

24.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:
V rumburské nemocnici hořelo.
7

V rumburské nemocnici hořelo, třicet pacientů bylo evakuováno

Krematorium zvířat Česká Lípa je jediným zvířecím krematoriem v Libereckém, Úteckém, Karlovarském či Královehradeckém kraji. Klientům nabízí hned několik možností, jak se s domácím mazlíčkem důstojně rozloučit.
4

Za kremací zvířat jezdí do Lípy stále více lidí

KRÁTCE: Na cyklostezce probíhají opravy. Zloději vykradli školu

Českolipsko - Přinášíme krátké zprávy z celého regionu: zpravodajství z měst i obcí, krimi, kultury a sportu.

Jak bydlí Pat a Mat? Prozradí výstava v Mimoni

Mimoň - Jak to, že film se skládá ze spousty obrázků? A víte, kolik to dá práce, než se na filmovém plátně nebo v televizi začnou pohybovat vaše oblíbené postavičky

Kateřina z Frýdlantu opět vyhrála i ve svém kraji

Frýdlant – Je tmavá, hořká a jmenuje se Kateřina. Řeč je o tmavém ležáku Albrechtu 12 Kateřina, s nímž Zámecký pivovar Frýdlant letos poprvé uspěl na Regionální potravině Libereckého kraje.

Mladí lidé šíří víru mimo jiné i mezi vězně

Českolipsko - Už 25 let navštěvuje české a moravské farnosti misijní Společenství Antiochia.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení