Počet případů pracovní neschopnosti se sice od ledna do konce září v regionu zvýšil, v celkovém součtu ale lidé prostonali méně dnů a zkrátila se také průměrná délka neschopenek. Vyplývá to z informací, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Co do délky neschopností je Liberecký kraj téměř na celorepublikovém průměru. Podle odborů je často využívají i lidé, kterým hrozí ztráta zaměstnání nebo už jsou ve výpovědi.

Obyvatelé Libereckého kraje během letošních tří čtvrtletí prostonali 2,091.056 dnů, loni jich za stejné období bylo o 105.914 více. Délka jedné pracovní neschopnosti se meziročně snížila z 49,36 na 45,72 dne. Celkový počet pracovních neschopností ovšem narostl na 45.735. O rok dříve jich ČSSZ evidovala 44.505, tedy méně téměř o tři procenta.

Podle Milana Šubrta z Asociace samostatných odborů v Libereckém kraji řada pracovníků nemocenskou využívá jako obranu před výpovědí. Často se k ní uchýlí, když se k nim dostanou informace, že jim výpověď hrozí. "Ti lidé než by se nechali propustit, když se o těch věcech začíná hovořit, jdou na pracovní neschopnost, protože jiné obrany v podstatě moc nemají," řekl ČTK odborový předák.

Lidé také zdravotní následky ze zaměstnání a z nich plynoucí možnost jít na neschopenku využívají i ve výpovědní době. Podobných případů by navíc podle Šubrta mohlo přibývat.

"V současné době jsme zahájili kolektivní vyjednávání na rok 2012 a velká většina zaměstnavatelů nám při prvních jednáních sdělila, že se příští rok očekává krize a že zřejmě může dojít ke snížení počtu zaměstnanců. A to je ten moment, kdy lidé půjdou radši marodit, aby se do těch seznamů nedostali," doplnil Šubrt.

V celé zemi ČSSZ od začátku roku do konce září evidovala 1,018.068 ukončených pracovních neschopností, meziročně asi o 20.000 více. Lidé na neschopence v průměru trávili 45,6 dne. Loni to bylo 47,88 dne, před dvěma lety dokonce přes 50 dní. Nejvíce času na neschopence letos zůstávali lidé ze Zlínského kraje (56,76 dne), nejméně naopak zaměstnanci v Praze (36,38).