Původní místo Ježíšova ukřižování leželo za hradbami Jeruzaléma, ale později byly Herodem Agrippou rozšířeny a tak obehnaly i prostor, kde stojí nyní bazilika.

Pokud jste zatoužili zhlédnout baziliku Božího hrobu v Jeruzalémě, pak nemusíte nutně kupovat letenku do Izraele. Stačí zakoupit lístek na vlak, kterým pohodlně dojedete do Mimoně, kde se nachází jeho přesná kopie.

Návrat ho málem stál život

V roce 1651 koupil císařský rada dvorní komory, rytíř Jan Putz z Adlersthurnu tehdejší statky Mimoň a Děvín. Podle dochovaného zápisu místního historika Josefa Tilleho cestoval o dvacet šest let dříve do Říma. Tam se dlouho nezdržel a vydal se do Jeruzaléma s úmyslem navštívit místa, kde strádal a nakonec zemřel Ježíš Kristus. Místa posvátná všem křesťanům ho nakonec natolik zaujala, že se rozhodl vybudovat pro vzpomínku a poučení věřících kopii Božího hrobu i v Čechách.

Seriál Za tajemstvím Českolipska - Všechny díly ZDE

Přímo na místě si udělal plány, zapsal rozměry a vrátil se do Říma. O zodpovědnosti za přesné dodržení původních reálií svědčí fakt, že když Jan Putz zjistil, že mu chybí rozměry k vybudování vchodu ke Kristovu hrobu a míry kamene, kterým je nutné hrob zakrýt, rozhodl se pro druhou výpravu do Svaté země. Při zpáteční cestě do Čech vážně onemocněl a musel půl roku zůstat v Římě. Jen co mu otrnulo, vrátil se do Mimoně.

V Evropě stále zuřila třicetiletá válka, a tak nebylo možné s plánovanou stavbou začít. Na stavbě Janu Putzovi z Adlersthurnu natolik záleželo, že když roku 1660 umíral, musel mu syn Jan František Edmund slíbit, že kapli Božího, nebo chcete-li Svatého hrobu, postaví. Samotná stavba byla zahájena v roce 1665 stavitelem Giuliem Broggiou.

Pro kapli bylo vybráno místo Na pískách vedle zbytků kostela Svatého Kříže a o dva roky později byla dokončena. V roce 1668 byla stavba slavnostně vysvěcena.

Císař chtěl hrob vykoupit

Kapli Broggio postavil ve starořímském halovém stylu s vnitřním dvorem, ve kterém stojí jeskynní hrob, přesně kopírující ten v Jeruzalémě. Nad vchodem byl umístěn latinský verš z bible a znak rodu Putzů z Adlersthurnu. Není bez zajímavosti, že oltářní kameny posvětil 21. června 1732 pražský arcibiskup Damiel Josef Mayer, rodák ze Stráže pod Ralskem.

Další kuriozitou je, že císař Josef II. si dal ocenit kapli Božího hrobu i s přilehlým hřbitovem, aby ji vykoupil a použil k jiným účelům. Ke koupi však nikdy nedošlo. Vedle kaple byla také postavená dřevěná přístavba představující pět bolestných tajemství. Časem zchátrala a na konci 19. století byla nahrazena zděnou, ve které je znázorněna scéna na hoře Olivetské.

Na Velký pátek byl zvyk stavět v kostele Kristův hrob. Tak tomu bylo i v Mimoni do roku 1780, kdy to císař Josef II. v kostelech zakázal. Místní tento zvyk pak přenesli do kaple Božího hrobu, čímž císařskému nařízení vyhověli a položili tak základ pozdějším monumentálním slavnostem Vzkříšení na Bílou sobotu i pašijovým hrám. Ty byly jedny z nejproslulejších ve střední Evropě a zanikly až v polovině minulého století.

Vznik této památky, kopie Božího hrobu z Jeruzaléma, je zajímavý i tím, jak se celý rod Putzů dále podílel na rozvoji tohoto místa.

Roku 1679 dal Jan Ignác Dominik Putz, postavit špitál, vzhledem k tomu, že původní, u kostela Nejsvětější trojice z roku 1400, už nevyhovoval. Po dokončení špitálu, domu s číslem popisným 101 v ulici V Lukách, nechal ze starého, který stál nedaleko dnešního mimoňského kina, vše přestěhovat.

Příště: Jezvé – Orlí skála plná tajemství a posunů v čase

Autor: Tomáš Mařas