O přístup na vyhlášenou rozhlednu na Špičáku přišli. Teď mají lidé v České Lípě novou naději, že se na své město budou moci podívat z turistické vyhlídky.

Svazek obcí a měst Novoborsko, jehož členem je i Česká Lípa, připravuje totiž záměr vybudování nových turistických cílů, kterými by se měly stát rozhledny. Novoborsko už také navrhlo první čtyři místa, kde by mohly rozhledny vyrůst. Mezi čtveřicí, pro kterou už dokonce vznikly architektonické návrhy, je také českolipský Holý vrch.

Živé téma

Zcela čerstvý záměr už ale vzbudil v České Lípě mnoho ohlasů.

O rozhlednu na Holáku už totiž v roce 2006 usilovala i českolipská radnice. Ačkoli se jí tehdy podařilo získat celou řadu povolení, včetně územního rozhodnutí, tehdy plánovaná železobetonová konstrukce za 15 milionů korun nakonec na nevysokém (297 metrů n.m.) vrchu kvůli petici a odporu lidí nevyrostla.

Kritiky má i nový záměr. „Nevidím důvod, proč ničit další vršky dalšími rozhlednami. Dnes je k nim potřeba ještě další infrastruktura. Stačí se podívat na rozhlednu ve Sloupu, kvůli které musela vzniknout nová velká cesta, zmizel kus lesa, okolo to vypadá občas jak na skládce," napsal na webovém serveru I-noviny diskutér s uživatelským jménem pallando.

Do debaty se rychle zapojili také politici. „Není důvod stavět novou rozhlednu, která nikdy nemůže poskytnout takový výhled, jaký byl ze Špičáku. Hlavně by to byly opět vyhozené peníze, kterých Česká Lípa nemá nazbyt," ozvala se Vladimíra Šumová, předsedkyně českolipské organizace Strany zelených.

O záměru vybudovat rozhlednu na Holém vrchu už byli informováni i dosluhující českolipští zastupitelé. „Na posledním jednání dostali materiál k rozhlednám zařazený jako „pro informaci" a vzali ho na vědomí," upřesnila Kristýna Brožová, mluvčí českolipské radnice.

Předběžné představení

Česká Lípa už ale zřejmě v rámci svazku obcí Novoborsko musela potvrdit, že chce na projektu dál pracovat. Jinak by totiž asi návrh rozhledny pro Českou Lípu nevznikl. „Rozhledny byly vybrány v lokalitách těch obcí, které projevily o tento projekt zájem a mají tyto stavby již ve svých projektových záměrech a chtějí na něm dále pracovat," uvedl za svazek obcí Novoborsko Jan Sviták, starosta Prysku.

Upozornil také, že návrhy jednotlivých rozhleden jsou pouze předběžným představením a velmi obecnou informací, aby veřejnost věděla, na čem se ve Svazku pracuje. „Uvažovat o vypsání oficiální ankety mezi lidmi o tom, jestli rozhlednu chtějí, nebo ne, je podle nás předčasné," míní starosta Sviták.

Návrhy rozhleden vytvořili čtyři mladí architekti, každý jednu. Ta českolipská vypadá ve vizualizaci zajímavě. Má prohnutý, „tančící" tvar, jako kdyby plachtu nadouval vítr nebo jako by se chtěla vydat do krajiny, ale nemohla by se odlepit.

Na projektu před osmi lety kritikům nejvíce vadilo, že by rozhledna nabídla výhled maximálně někam na garáže nebo do průmyslových areálů, na čističku nebo do některých nižších oken panelových domů. Západně od českolipského vrchu má navíc vést obchvat České Lípy, rozhledna by tak stála nad velmi rušným koridorem. Ekologům tehdy také vadilo rozsáhlé kácení, které bylo nutné kvůli výstavbě parkoviště pod kopcem.

Svazek obcí Novoborsko už dal také najevo, že cílem není postavit rozhlednu stůj co stůj. „Takto významný projekt by těžko mohl probíhat bez řádného projednání s občany a přes nějaký masivní odpor. To je i případ Holého vrchu," uvedl za Svazek Jan Sviták.

Novoborsko navrhlo ještě další tři místa, kde by mohly rozhledny vyrůst: Soví vrch u Mařenic, Šenovský vrch u Prysku a Tisový vrch u Svojkova. I pro ně už má architektonické návrhy.

Pokud jde o Šenovský vrch, tak Prysk i Kamenický Šenov počítají, že by se na budování rozhledny podílely společně. „Přijde mi to jako naprosto ideální vytvoření atraktivního turistického cíle v lokalitě, která je dnes zcela neprávem mimo zájem návštěvníků," dodal Jan Sviták.

Kvůli morové hrozbě je nepustili do Lípy, navrátilců se ujal až poustevník z HolákuPamětníci často a rádi vzpomínají na dávné časy minulého století, když na Holém vrchu v České Lípě stával hostinec i s vyhlídkovou terasou nebo na pozdější dovádění v jeho ruinách.
Vůbec první doloženou stavbou na Holém vrchu je ale kaple, kterou tu nechal před rokem 1720 vystavět Českolipan Gabriel Patz.
Muž se živil jako barvíř v Praze, když ale velkoměsto postihla roku 1713 morová epidemie, rozhodl se vrátit s rodinou do rodné České Lípy. Jenže narazil, přes městské brány ho kvůli možné nákaze nepustili.
Bezradné rodiny se ale ujal poustevník z Holého vrchu a nechal je u sebe přebývat a sám jim ve městě obstarával vše potřebné. Po čtyřiceti dnech karantény pak Patzovi mohli vstoupit do České Lípy a barvíř z vděčnosti k poustevníkovi postavil na kopci kapli.