Na peníze mohou družstevníci zapomenout

Pětatřicetiletý Jan Zajíček chtěl před lety družstevní byt v Kuřívodech. Ten nemá a ještě je chudší o 210 tisíc korun. Byl jedním z těch, kdo vstoupil do Bytového družstva Ralsko Mladá, a na členských vkladech se téměř čtyřmi miliony korun podíleli na rekonstrukci panelových domů v majetku Ralska. Mezi městem a družstevníky nikdy nebyl žádný právní vztah. Přesto se jedno období hledala cesta, jak celou situaci s ohledem na lidi řešit. Tato varianta ale zřejmě míří do ztracena.

„Není možné vyplatit družstevníky na základě morálního práva. Je to věc mezi nimi a družstvem. Proto doporučuji se tím dále nezabývat,“ předložil zastupitelům tajemník města Oldřich Němec.

Stavební firma Stavoinvesting uzavřela v roce 2002 s ralskou radnicí mandátní smlouvu, podle níž měla firma zajistit veškeré podklady a přípravu na výstavbu bytů v Kuřívodech a Hradčanech nad Ploučnicí. Protože bylo zřejmé, že na rekonstrukci objektů po sovětské armádě nebudou stačit peníze, a také se měnily podmínky státu pro získání dotace, bylo založeno Bytové družstvo Ralsko Mladá. Jeho členové vložili téměř čtyři miliony korun na počáteční pokrytí stavebních prací. Po třech letech ale zastupitelé družstvo zrušili, protože se město dostalo do sporu se společností kvůli nevyřešeným finančním pohledávkám.

Na konci tohoto řetězce jsou ale lidé, kteří vložili své úspory na to, že budou bydlet ve svém.

„Chtěla jsem byt pro syna, vstoupila jsem do družstva a vložila sto deset tisíc,“ svěřila se před časem důchodkyně Iva Boháčová z Mladé Boleslavi. „Pokud vstupujete do družstva, předpokládáte, že byt bude družstevní. V tomto případě však, i přestože výstavbu financovali družstevníci, byl byt obecní. Na to jsem nepřistoupila, a tak po třech letech nemám šedesát tisíc a ani byt,“ podotkla Iva Boháčová.

Někteří družstevníci ale v minulosti podali na bytové družstvo žalobu a u soudu vyhráli. Vzhledem k nule na kontě družstva se však peněz nedočkali. Poněvadž jejich peníze pomohli Ralsku k opraveným bytům, doufali, že finanční kompenzace přijde ze strany města.

„Jestliže si někdo nehlídá svoje peníze, nemůže čekat, že to za něj bude dělat město,“ komentoval nyní zastupitel Oto Váradi.

Družstevník Jan Zajíček s takovým postojem ale nesouhlasí.

„Když zkrachovala Lenoxa, město za teplárenskou firmu vyplatilo obyvatelům Kuřívod téměř tři miliony korun. Naše peníze pomohly ke zhmotnění majetku města, mělo by se k tomu postavit,“ poukázal Jan Zajíček na rozdílný přístup.