„Takovou zimu nepamatuju," zní často z úst lidí překvapených nahrnutými kupami sněhu. Pojďte se s námi podívat, jak počasí hýbalo Českolipskem i okolním světem v minulosti. Vybrali jsme dvě období, počátky let 1987 a 2007, které byly ze statistického pohledu mimo průměr.

1987

Počasí na začátku ledna 1987 bylo v našem kraji ještě chladnější než letos, meteorologové naměřili teploty v průměru o necelých pět stupňů Celsia pod dlouhodobým průměrem.

Předchůdce Českolipského deníku, Českolipský nástup fotograficky referoval o radovánkách lyžařů, či sáňkařů ze sněhové nadílky, ale také o problémech silničářů nebo kamionů, které vyjíždějí na svorský kopec. Vedlejší titulek však hlásí: „Mráz nás nezaskočil."

Poučena ze zkušeností rovněž mrazivého roku 1985, nechala Okresní zemědělská správa v předchozím roce zateplit kravíny. „Dojivost se díky jejich úsilí pohybuje zatím téměř zcela v hodnotách určených plánem," hlásí redaktor se zkratkou -aha-.

To v Bratislavě, tam se podle dobových titulků zastavil život. Sněhová kalamita způsobila, že se dělníci nemohli dostat do práce a v obchodech byl ještě větší nedostatek zboží než obvykle. „U ulicích měst obětavě pracovaly stovky brigádníků, které zorganizovaly občanské výbory," referuje magazín Československé televize Maják s tím, že ne všude se dalo hovořit o svědomitém přístupu k vlastní zodpovědnosti mnozí na svou dobrovolnou povinnost spíše zanevřeli.

V Bratislavě i jinde se kvůli těžkým nánosům sněhu začaly obdobně jako letos propadat střechy.

2007

O dvacet let později vládlo naprosto jiné počasí, jak dává tušit už fotografie v jednom z prvních čísel Českolipského deníku z roku 2007. Přiložená zpráva o novoročním výšlapu na zelenající se Ještěd je dostatečnou předzvěstí toho, že meteorologové začátkem tohoto roku naměřili o zhruba pět stupňů vyšší teplotu než je dlouhodobý průměr.

Školy odvolávaly lyžařské kurzy, a leden prožilo plno horských hoteliérů o samotě. Jizerskou padesátku toho roku pořadatelé zrušili a včely začaly vylétat z úlů. Dařilo se i klíšťatům.

Spíše než zimním radovánkám přálo počasí na Českolipsku plísním. „Letošní teplý leden, který připomíná spíše jarní měsíce, může zemědělcům i pěstitelům způsobit značné problémy. Půda, která je nasáklá vodou, ve spojení s teplotami vytváří téměř ideální podmínky pro houby, parazity i plísně," napsala před deseti lety redaktorka Zuzana Martínková.

Teplé počasí podle dalšího článku plnilo čekárny lékařů nemocnými chřipkou a zápalem plic. Na zvýšený výskyt chřipky má tedy počasí, vzhledem k letošnímu roku, nejasný vliv.

Jiný titulek zase hlásil: „Na severočeských horách hrozí povodně". V rubrice Zahrada nejmenovaný prodejce zahradního náčiní dokonce vytrvale inzeroval bazény a zahradní nábytek. Počasí toho roku ovlivňovalo život lidí většinou jinak než sněhem. Po celé Evropě, Českolipsko nevyjímaje, se zuřivě přehnal orkán Kyrill. Lámal stromy, bral domy i životy.

Udeřil ale i sníh, především v severní Americe, kterou toho roku doslova bičovaly prudké vánice. Ve Vancouveru se propadla střecha sportovní haly.

Co počasí neovlivnilo

Ať už byla zima nebo teplo, rodila se miminka. V roce 1987 byl první kluk, Jiří Kopecký, ze Zákup. O dvacet let později vítal tehdejší hejtman Petr Skokan s kosmetickým balíčkem v ruce první narozenou holčičku v Libereckém kraji, šestačtyřiceticentimetrovou Natálku Kurejovou z České Lípy.

Počasí nejspíše nemělo vliv ani na výsledky agitační soutěže v roce 1987, kdy zvítězili ostřílení agitátoři z Jablonného v Podještědí a Volfartic.

Před deseti lety už měli lidé jiné starosti, začala se klubat finanční krize. Ředitelé středních škol na Českolipsku ujišťovali studenty, že čerství absolventi práci seženou. Nadcházející měsíce jim nedaly zcela za pravdu. Zvláště pokud se jednalo o sklářské obory.

Co bude dál?

V magazínu National Geographic vyšla nedávno zpráva, že vědci předpovídají za několik desítek let novou dobu ledovou. Nabízí se ovšem otázka, zdali se náhodou nejedná o stejné vědce, kteří před pár lety předvídali globální oteplování. U počasí není nikdy nic jisté.