Společnost Teplo, jejímž stoprocentním vlastníkem je Nový Bor, hospodařila v loňském roce se ziskem 814 tisíc korun. Majitelé objektů napojených na centrální městskou kotelnu – zhruba polovina novoborských domácností a téměř všechny budovy, jejichž vlastníkem je město – platí za 1GJ 512 korun.
„Je to slušná cena, vezmeme-li v úvahu, že například v České Lípě platí za gigajoule 603 korun a že se v republice cena tepla pohybuje od 350 do 750 korun,“ srovnává místostarosta Nového Boru Stanislav Valdman s poukazem na centrální kotelnu, která disponuje kromě tří kotlů na zemní plyn také kotlem na spalování biomasy, konkrétně slámy. Kotel jede na maximální technologické možnosti a produkuje dvacet procent z celkového objemu tepla. Byl instalovaný už v devadesátých letech, kdy byly ceny zemního plynu podstatně nižší než dnes, a proto se o alternativních zdrojích energií u nás nehovořilo tak nahlas jako nyní.

„Po letech se stále více ukazuje, že kotel na spalování biomasy byl dobrá investice,“ poněvadž příznivě ovlivňuje cenu tepla,“ míní Milan Přívratský, jednatel společnosti. „Pokud bychom jako médium využívali pouze zemní plyn, zaplatili bychom za jeho dodávky ročně minimálně o dva miliony korun více.“ Město jako vlastník Tepla schvaluje plán oprav a investic. V letošním roce do Tepla investovalo pět milionů korun a peníze byly použité na rekonstrukci výměníkových stanic na sídlišti Rumburských hrdinů.
Jednatel společnosti a zároveň zastupitel města Milan Přívratský předložil na valné hromadě návrh vycházející z předpokladu, že cena zemního plynu nadále poroste. „Bude-li město investovat do centrální kotelny, měli bychom jít cestou diverzifikace paliv a investovat do kotle na směsné spalování, konkrétně slámy, štěpky a uhlí. Investice ve výši zhruba dvacet milionů korun by se mohla městu vrátit do pěti let,“ odhaduje jednatel a jako malý příklad zmiňuje záměr města vybudovat u ZŠ U Lesa malý plavecký bazén.

„Znamenalo by to další významný odběr tepla z centrální kotelny, jehož důsledkem by bylo i snižování ceny tepla pro ostatní odběratele.“
„Předložím radě a zastupitelstvu návrh, aby se strategie společnosti Teplo promítla do investičního záměru města. Pokud zastupitelé dají fluidnímu spalování zelenou, udrželi bychom cenu tepla nižší než v případě, kdybychom jako topné médium používali jen zemní plyn,“ předpokládá místostarosta Stanislav Valdman.
Upozorňuje v této souvislosti na prognózy, podle nichž se měli od centrální kotelny odpojovat odběratelé. „Nenaplnily se. Z původních velkých odběratelů se odpojil jen KD Bohemia, který má nyní vlastní kotelnu, bývalý výzkumný ústav (téměř celý areál je mimo provoz) a komplex domů na třídě TGM, v nichž je mimo jiné obchod drogerie.“

Na centrální kotelnu nejsou napojené zdaleka všechny domácnosti v Novém Boru. Nabízí se otázka, proč by měli občané města - vlastníci rodinných domů – podporovat dvacetimilionovou investici, když jim nepřinese zhola nic. Místostarosta ale nevidí věci tak černě.
„Pokud půjdeme cestou diverzifikace tepla, můžeme předpokládat, že cena tepla bude výhodná i pro další odběratele a není tudíž vyloučené, že se na centrální kotelnu v budoucnu napojí i lokality zastavěné rodinnými domy.“
Novoborští zastupitelé svého času zvažovali prodej společnosti Teplo, ale pod tlakem veřejnosti od záměru prodeje ustoupili. „Myslím, že to bylo správné rozhodnutí,“ hodnotí s odstupem Stanislav Valdman.