Nechci zničit Tlustec, říká Jiří Čech
Českolipsko – Mladý podnikatel Jiří Čech, který je spolumajitelem společnosti Chlup s.r.o. se v roce 2008 rozhodl koupit vrch Tlustec na Českolipsku, aby zde začal těžit velmi kvalitní čedič.
Radmila Pokorná
Diskutovat (2) 9.2.2010 12:58
To, že jde o podnikatelský záměr, který nebude mít ustláno na růžích, se po zveřejnění záměru těžby projevilo velmi důrazně.
Proč jste se vůbec rozhodl koupit Tlustec?
Firma Chlup není pouze těžařem s dokonalým technickým zázemím pro těžbu, nýbrž také společnost která umí rekultivovat a sanovat těžbou zdevastované území . Ložisko drceného kameniva Luhov–Brniště–Tlustec má unikátní kvalitu suroviny zařazené do I. jakostní třídy a celkovému objemu zásob v podstatě nejvyšší příčku významnosti v celorepublikovém měřítku. Přiznám, že jde o zajímavou podnikatelskou příležitost, která by posílila naši pozici na trhu.
Věděl jste , do čeho jdete? Ptám se především na pohnutou minulost těžby.
Před dvěma lety jsme vrch koupili, abychom obnovili těžbu velmi kvalitního kamene. Jde o jediné takto kvalitní ložisko v Libereckém kraji. Od počátku jsme na všech úřadech a instancích naráželi na špatnou pověst předešlých těžařů. Přesto nás to neodradilo, protože máme úplně jiný přístup k těžbě a především k budoucnosti Tlustce.
V čem jste jiní?
Oproti původním záměrům z předchozích let 1997 až 2007, naše firma zkrátí těžbu suroviny z 51 let dle předchozích záměrů společností Go-Point či Beron, s.r.o. , na 20 let. Poté následuje pětiletá finalizace včetně technické a biologické rekultivace a sanace v lomu. Bude použita naprosto jiná technika odstřelu, která nemá tak velkou tektonickou odezvu jako v minulosti používané komorové odstřely. Navíc odvoz vytěžené horniny bude probíhat po železnici, což nebude mít negativní dopad na dotčené vesnice. A především zrekultivujeme po těžbě vrch tak, že nebude v tak špatném stavu, v jakém je nyní.
Mluvíte hodně o rekultivaci. Jaké jsou přesné plány?
V rámci této těžby se jedná o takzvané „ekologicky optimalizované varianty sanační těžby“ s tím, že dojde k zachování vrcholové části kopce, a to ze tří světových stran. Zároveň s tímto bude upuštěno od dobývání ve vrcholových partiích lomu zejména na úrovni původní I. etáže. Zachováme výchoz na Rabenstein a zavazujeme se k nepřekročitelnosti kóty 470 m n.m. Navíc chceme definitivně zahladit následky hornické činnosti způsobené předešlými těžebními organizacemi.
Vše se zdá jednoduché, přímočaré. Přesto se proti záměru postavilo několik lidí z okolí.
Ano, to je pravda. Napadají nás za budoucí hluk, prašnost, popraskané zdi, zničení ekosystému. My ale nic takového v plánu nemáme. Celé to má dvě roviny. Tato lokalita je stále evidována jako dobývací prostor s velmi kvalitní horninou.
Kámen se těžko nahrazuje a i v budoucnu bude potřeba. Jak kraj, tak ministerstvo životního prostředí uznává, že vytěžit ložisko Luhov-Brniště–Tlustec je plánované. Půjde o to, jakou formou se to stane. Dnes stojíme před rozhodnutím, zda povolit těžbu s následnou rekultivací tak, aby v budoucnu nedošlo k úplnému zničení tohoto vrchu.
Druhou rovinou je ekologie, strach lidí z budoucnosti.
Já jejich názory vnímám a už při podání Oznámení EIA ve formě Dokumentace s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4, podle §8 zákona č. 100/2001 Sb., zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jsme na to brali opravdu velmi důrazný zřetel. Chceme vytěžit kámen, chceme podnikat, chceme dát lidem práci, chceme přinést dotčeným vesnicím finanční prostředky. A nebojíme se nabídnout maximální otevřenost při kontrolách orgánů státní správy a samosprávy , včetně sledování důsledků těžby na domy v okolí.
-4°C
-2°C
