Naproti tomu na druhé straně řeky Ploučnice se nachází Smetanovo nábřeží. Jméno slavného českého skladatele nenese náhodou. Bedřich Smetana právě tady opravdu „zanechal svou stopu". Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů se narodil 2. března 1824 v Litomyšli, od jeho narození včera uplynulo 190 let. V roce 1860, ve svých šestatřiceti letech, se na noc zastavil v České Lípě.

„Přijel sem za deštivého dne 29. července 1860, když cestoval za svou matkou do Českého Dubu," popsal už dříve českolipský historik Ladislav Smejkal. „Opustil místo prázdninového pobytu pod hradem Kamýk na Litoměřicku a vydal se k severu."

Řetězy hor a rozkošná údolí

Do svého deníku si hudební skladatel zapsal: „Podél cesty se táhly celé řetězy hor s rozkošnými údolími, městečky, nádhernými zámky a vysokými zříceninami hradů. Míjíme Ploskovice, Nové Zámky (Zahrádky), Zákupy, Wartenberg (Stráž pod Ralskem)."

Cestu ale přerušil na noc právě v České Lípě. Zastavil se tady v domě, který stával na nároží naproti kostelu Maří Magdalény. „Mohutný hostinec nesl neméně honosný název: U města Londýna," popsal Ladislav Smejkal. „Tehdy to bylo ještě vyhlášené místo, poslední léta své existence před zbořením domů v celé ulici, která ustoupila novému sídlišti, to byla již jen hospoda poslední kategorie."

Ve svém článku o Smetanově zastávce v České Lípě upozornil Ladislav Smejkal také na to, že hudební skladatel byl v té době krátce podruhé ženat. „První ženu Kateřinu horoucně miloval od studentských let a stejně vášnivě miloval i Betti, ale s tím rozdílem, že, jak svědčí deník, má pocit, že jeho láska není opětována. Neví si rady, uvažuje o rozluce a na druhé straně se ujišťuje, že musí dostát svým povinnostem manžela. V určitém okamžiku uvažuje i o smrti," napsal českolipský historik.

V hotelovém pokoji U města Londýna napsal Smetana své druhé ženě dopis, popsal ho jako dopis, který odhalil jeho nitro. „Dosti složitá situace jeho manželství se nevyřešila naráz, ale nakonec přece jen se vše vyjasnilo a opět nabytý vnitřní klid pomohl Smetanovi najít tvůrčí pohodu," dodává Smejkal.

Poklad z Bezdězu v opeře Tajemství

Slavného skladatele pojí s Českolipskem ještě jedna vazba. Je autorem hudby k opeře Tajemství, jejíž libreto o tajemné chodbě a pokladu pod Bezdězem napsala Eliška Krásnohorská. Hlavní motiv z opery je shodný s jedním z motivů symfonické básně Z českých luhů a hájů. Je možné, že při jejím psaní si Smetana také vzpomněl na něco z krajiny Českolipska, která se mu dle jeho deníku líbila.