Pod vysokou sítí v Boru hrál tým ze země jurt

Mezinárodní atmosféra dýchla včera na návštěvníky novoborské sportovní haly při volejbalovém turnaji starších žákyň, kde se mezi čtrnáctkou týmů premiérově předvedly i hráčky z mongolského Ulánbátaru. Na soustředění do Nového Boru je přivezla novoborská rodačka Isabella Havlová, která coby konsulka českého velvyslanectví v Mongolsku spolu se svým manželem založila volejbalovou akademii Elite.

Jejich rodinám sport nic neříká

Nejlepší mongolské hráčky svedly těžkou bitvu proti nadupaným týmům Liberce, s přehledem se dívkám podařilo zvítězit nad Rychnovem, Varnsdorfem i Tanvaldem, a z hřiště si nakonec odnesly 11. místo. „Je to tady pro ně velká výzva, hrají proti neokoukaným novým tvářím a neznají herní styl svých soupeřek, ale hodnotím to velmi pozitivně," okomentovala výkon trenérka.

Vyrovnaný přístup, klid, pohoda a úsměv. Pozitivní energie z týmu Elite doslova čiší. Pro většinu dívek jde vůbec o první návštěvu cizí země, v té své přitom musely překonat řadu překážek, paradoxně ze strany svých blízkých.

„V Mongolsku není běžné, aby se děvčata věnovala sportu. Když jsme přišli s myšlenkou založit volejbalovou školu, tak nám nikdo nefandil, nevěřil a neměli jsme na to v podstatě žádné peníze. Často jsme museli děti uvolňovat, od rodičů získávat plné moci a vůbec nebylo jednoduché dostat všechny do tělocvičny," vzpomíná Havlová po roce a půl závodního hraní svých svěřenkyň.

Do Čech se těšily i kvůli teplu

Dívky v Mongolsku navštěvují mezinárodní školu, kde se kromě jiného učí čtyři cizí jazyky, většina z nich je umělecky nadaná. Trenéři, se kterými tráví spousty chvil i mimo volejbalové hřiště, se stali v podstatě jejich náhradní rodinou. „Pro děti a mládež v Mongolsku skutečně nic není. Pořádáme společenské aktivity, karnevaly, haloween party," jmenuje Havlová. „V rámci své práce jezdím do České republiky poměrně často, ale pro děvčata je to ohromný zážitek," dodává.

Výprava z Mongolska dorazila na české letiště minulou sobotu. Prvních pět dní dívky s chutí objevovaly krásy hlavního města, kde navštívily zoologickou zahradu, prošly Václavské náměstí a prohlédly si Staroměstskou radnici.

„Těšily se hodně na teplo, protože v Ulánbátaru je devět měsíců od září až zhruba do května zima. Stihli jsme projít hodně památek, bohužel na Petřín nám nevyšlo počasí," líčí Havlová.

Mongolské hráčky nyní bydlí v novoborské základní škole U Lesa. Tuto středu je čeká přátelské utkání s žákyněmi českolipské základní školy Lada. O den později sehrají exhibiční zápas v liberecké Dukle před extraligovým utkáním mužů. „Kromě sportu bych dívkám ráda ukázala místní zajímavosti. Ve středu se otevře skalní hrad ve Sloupu a chystáme se také na Klíč," říká Havlová.

„Jsme sice malé, ale máme díky tomu blíž k podlaze," říká kapitánka

Volejbalistky z mongolského Ulánbátaru, které dnes tráví 9. den návštěvy v České republice, jsou nejen sportovně, ale i jazykově nadané. I díky tomu se redaktorce Deníku podařilo v podstatě snadno získat krátký rozhovor s kapitánkou Elite týmu Azou.

Jak byste jako kapitánka zhodnotila dnešní výkon týmu? Co soupeřky?

Myslím, že naše defenziva je moc dobrá. Věděly jsme, že soupeřky budou mít výškovou převahu, tak jsme se na to předem připravovaly a myslím, že dobře. My jsme sice malé, ale zato díky tomu máme blíž k podlaze a lépe vybereme nízké míče. To si myslím, že je naše výhoda.

Váš trenér vypadá hodně přísně. Jak to vnímáte?

Nene, není, ale samozřejmě se nemůže pořád jen usmívat. Všichni víme, proč tu jsme a co tu děláme. Volejbal bereme všechny vážně.

Co jiného děláte v Mongolsku, když nehrajete volejbal?

Baví mě zpívat, tak někdy chodím do kroužku zpěvu, ale kromě volejbalu u nás není moc co dělat. Jsme opravdu velmi šťastné, že máme Bellu, která nás přivedla ke sportu. Těšíme se na každý trénink.

Prvních pět dní jste strávili v Praze. Co se vám tam líbilo?

Nejvíc se mi líbilo, když jsme navštívili Matějskou pouť a také v zoo, kde jsme měli možnost vidět zvířata, která v Mongolsku běžně nepotkáme. Například koně převalského nebo gorily.

A tady v Novém Boru?

Je to krásné mírumilovné město, je tu čisto, panuje tady klid a je tu nádherná příroda. Mongolsko je za to hodně hlučné a špinavé. Na druhou stranu se mi nelíbí na počasí déšť, mlhy a mrholení.