Je to záhada za stovky milionů korun. Dobrých dvacet let probíhala na území letiště v Hradčanech na Českolipsku a jeho okolí nákladná sanace ekologických zátěží, které tu zůstaly po sovětské armádě. Půda i voda byly kontaminovány ropnými látkami.

Sanaci řídilo ministerstvo životního prostředí a částečně ji z pověření vedlo i město (tehdy ještě jako obec) Ralsko, které na ní po určitou dobu dostávalo desítky milionů korun rok co rok. Zatímco ministerstvo životního prostředí považuje sanaci letiště a okolí za ukončenou, Ralsko zatím v tichosti chystá miliony korun pro soukromou firmu za to, že část už vyčištěného území znovu vyčistí. Na otázku proč, přitom vedení města neumí odpovědět.

„Doufám, že k té sanaci dojde co nejdříve, protože to je bolavé místo celého Ralska," říká o oblasti takzvaného Rembatu, ležící v bezprostřední blízkosti hradčanského letiště Miroslav Králík, starosta Ralska.

Mezi zastupiteli i obyvateli svého města se dlouhodobě snaží vyvolat dojem, že na pozemcích u letiště je nutné udělat nákladnou sanaci. Ve skutečnosti očista tohoto území už proběhla. Trvala dvacet let a vyčistily se díky ní tisíce tun kontaminace. O tom, proč starosta tento fakt ignoruje, můžeme spekulovat.

Na letišti v Hradčanech probíhaly dva druhy sanačních prací: od roku 1990 do roku 1997 tady stát řídil takzvanou havarijní sanaci, od roku 1997 do roku 2010 ji pak následovala takzvaná kombinovaná sanace. Pomocí obou typů prací bylo vyčištěno asi až 7000 tun paliv, která tu unikla. Největší část tvořila směs leteckého petroleje, menší pak směsi nafty a benzínu.

Sanace za stovky milionů

Vyčištění stálo stovky milionů korun, jejich součet (který dost možná překročil hranici jedné miliardy korun) je dnes složité dát dohromady, protože v průběhu let šlo o několik různých projektů, vedených na státní i regionální úrovni. Jen pro představu, kolik milionů šlo do Ralska v roce 2002: obec tehdy na likvidaci ekologických zátěží získala 42,5 milionu korun od MŽP. Peníze ministerstvo obci poslalo na základě komisionářské smlouvy a byly určeny přímo na sanaci letiště. Další miliony přitom v oblasti investovalo samo ministerstvo.

Podle jeho plánů, které má redakce k dispozici, byla součástí sanace i oblast takzvaného Rembatu. Jde o pozemky, ležící nedaleko letiště, které dnes patří Libereckému kraji. Na tyto pozemky si ale dlouhodobě dělá zálusk právě vedení radnice v Ralsku a jeho spřátelený podnikatel Vladimír Grösser.

Jedná se o totožné pozemky, které Grösserova firma vloni v létě nelegálně obsadila a proměnila je po vytěžení dřeva v měsíční krajinu. Případem se tehdy zabývala i státní policie poté, co Liberecký kraj podal trestní oznámení na neznámého pachatele.

„Pan Grösser na pozemcích zboural budovy, které byly nebezpečné. Lidi nám z nich kradli. Byly to budovy na spadnutí. Takže zaplaťpánbůh, že budovy už neohrožují lidi. Teď je problém to, co je pod tím, protože pod tím je velice kontaminovaná půda a nikdo neví, co s tím, protože když se to odsávalo vrtama, tak se odsál jenom zbytek," tvrdí starosta Králík. Na doplňující otázku, na základě čeho se domnívá, že území je kontaminované, odpovídá: „Vím, že tam očista probíhala a že byla ukončená. Teď tam jsou ještě vrty a ty probíhají jako průzkum kontaminace, která tam ještě zůstala. Jaký je ale výsledek těchto vrtů, zatím nevím."

Malá domů?

Můžeme spekulovat, že starosta Ralska uměle vytváří dojem kontaminovaného území, aby mohl krajské pozemky Rembatu dostat „do parády" starostův přítel Grösser. Podle starosty existuje jedno náročné technické řešení, jak území vyčistit: „Všechno to v podstatě vyndat, proprat a zase to dát zpátky," zmínil Miroslav Králík.

Předpokládejme, že by se ukázalo, že takové řešení je schopná udělat pouze jediná společnost: Grösserova firma Slaten. Ostatně na svých webových stránkách se dokonce o sanaci zamořeného území v oblasti Rembatu sama přímo zmiňuje (navzdory tomu, že pozemky městu ani firmě nikdy nepatřily).

A je tu ještě jedna věc: co s územím potom. Podnikatel Vladimír Grösser bydlí v České Lípě Dobranově v domě, kde je pouhým nájemníkem ústeckého podnikatele Martina Prachaře, který už v Ústeckém kraji proslul tím, že akutně hledá vhodné místo pro vybudování zařízení na zplynování odpadu. Možná ho už v Ralsku díky svému nájemníkovi našel.