Podvodem získali 22 milionů

Zvolený způsob nestačí na obhajobu toho, že peníze putovaly na rekonstrukci panelového domu v Hradčanech nad Ploučnicí.
„Dělalo se obsáhlé šetření včetně posudků písmoznalce. Ale nepodařilo se určit, kdo dokumenty podepsal,“ sdělil státní zástupce Martin Tvrdík.

Prezident NKÚ František Dohnal je se závěrem policie nespokojený: „Může to být signál pro ostatní: nebojme se vylákat ze státu peníze, nic se nám pak nestane.“

Právě jeho úřad na případ, který doslova označil za alarmující, přišel při kontrole rozdělování státních dotací ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2005. Podle jeho zprávy ale nešlo jen o falzifikáty ale také o porušení zadávání veřejných zakázek. O závažnosti zjištění svědčí to, že NKÚ ihned podalo trestní oznámení.

Peníze dorazily dřív

Vše se začalo odvíjet ale již o dva roky dříve. Ralsko si v roce 2003 zažádalo o dotaci na rekonstrukci panelového domu v Hradčanech nad Ploučnicí. Ač svůj požadavek poslalo půl roku po termínu, přesto tehdejší ministr Pavel Němec Ralsku udělil výjimku. Pikantní na tom je, že Ralsko státní finance dostalo již o týden dříve.

V celé kauze však stíhá jedna zvláštnost druhou. Jednou z nich je falešné stavební povolení. To na základě mandátní smlouvy s městem zajišťovala společnost Stavoinvesting. Vzhledem k potížím s inženýrskými sítěmi podávala žádost opakovaně. Až ta z prosince 2004 byla o měsíc později, tedy v lednu 2005, kladně vyřízena.

Ovšem už v říjnu 2004 leželo stavební povolení z číslem jednacím z prosince 2004 na ministerstvu. „Autorem falešného stavebního povolení rozhodně nejsem. Na ministerstvu jsem se sice pohyboval. Nikoliv však kvůli dotaci, ale na základě plné moci bývalého starosty Jindřicha Šolce, abych pomohl s odpuštěním 220 milionů korun, které město mělo vracet kvůli porušení podmínek státní dotace,“ zdůrazňuje Zdeněk Palička, jednatel firmy Stavoinvesting.

Tím to ale pořád nekončí. Město si v roce 2004 zažádalo o dotaci znovu a tentokrát na 33 milionů, aby mohla být dokončena rekonstrukce zbývajících vchodů. V tomto případě ministerstvo souhlasně přikývlo pod podmínkou, že Ralští dodají doklady o proběhlém výběrovém řízení a smlouvu o dílo.

Do vyhlášeného výběrového řízení na rekonstrukci se přihlásila stavební firma I. Litomyšlská stavební. „Nikdo nám nedal vědět, jak řízení skončilo. Protože nás vypracování nabídky stojí až čtyřicet tisíc korun, byl jsem osobně za starostou Jindřichem Šolcem. Ten mi sdělil, že neví, jak to bude, protože se mění pravidla o vypsání veřejných zakázek. Tím celá věc pro nás skončila,“ sdělil Josef Tajovský z I. Litomyšlské stavební.

Smlouvu už neviděli

Věc ovšem neskončila pro někoho jiného. Podepsaná smlouva, kterou I. Litomyšlská dodala společně s nabídkou, přistála na ministerstvu přiložená k žádosti o dotaci. Ta zněla na částku 11 milionů korun.

„O tom nic nevím, smlouva nám už zpět nepřišla. Po konzultaci se starostou jsme o zakázku ztratili zájem,“ řekl k tomu Josef Tajovský.
Současně s tím na ministerstvo doputovala ještě jedna, a to s firmou C.Bau z Mimoně na 22 milionů. Ta taky jako jediná práce provedla. A s ní také, poté co se do věci vložilo NKÚ, Jindřich Šolc podepsal smlouvu druhou na 11 milionů, jejichž adresátem byla původně I.Litomyšlská stavební.

Na ministerstvo obě smlouvy přišly z města a s podpisem bývalého starosty Jindřicha Šolce. Ten to nyní nechce komentovat. Podle jeho dřívějších vyjádření, ale jakýkoliv podíl na podvodu odmítl.

Museli mít komplice

Jak je tohle možné? Podle prezidenta NKÚ Františka Dohnala se trestný čin neobetrestný bez pomoci úředníků. „Musel to udělat někdo, kdo měl na ministerstvu dobré kontakty,“ dodal František Dohnal. Nikdo z těch, kteří o žádosti rozhodovali, ale na ministerstvu již nepracuje. Bývalý ministr Pavel Němec už dříve uvedl, že se na tento případ nepamatuje.

Podle Transparency International, které se zabývá korupcí, se nejedná o ojedinělý případ. „V současnosti máme otevřeno kolem tří stovek případů a více jak jedna třetina z nich se týká obecních samospráv, ať už jde o korupci, nehospodárné nakládání se státními prostředky či zneužití státních i evropských dotací,“ sdělila právnička Transparency International Katarína Oboňová.