VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Poprava osmi Němců je i po šedesáti letech stále živá

Nový Bor - Šedesát čtyři let po skončení druhé světové války znovu ožívají vzpomínky, emoce, křivdy a bolesti způsobené během válečného konfliktu. V Novém Boru díky knize Jana Tichého 32 hodin mezi psem a vlkem znovu zahořel spor o to, zda byla poprava osmi Němců odůvodněná.

11.10.2009 23
SDÍLEJ:

V aule základní školy U Lesa se v sobotu konal seminář k událostem z roku 1945. V hledišti zasedli jak bývalí odbojáři tak i potomci sudetských Němců. Foto: Deník/Eva Vlastníková

Proto novoborská radnice uspořádala seminář s názvem Nový Bor 1945. Vystoupili na něm historikové, pamětníci i potomci Němců a Čechů. Shodli se snad v jediném: nikomu se už dnes nepodaří objektivně popsat tehdejší události. Dokumenty z té doby neexistují, pamětníků ubývá, paměť se vytrácí.

Události z 2. června 1945 lze shrnout do několika prostých vět: v době stanného práva provedli příslušníci Československé armády razii u německých rodin. Hledali zbraně a našli je. Osm lidí za to šlo ke zdi. Poprava se konala na novoborském náměstí. Vykonali ji gardisté bez předchozího rozhodnutí soudu.

„Bílé stránky popravy začal zaplňovat pátráním v dokumentech a rozhovory s pamětníky Jan Tichý. Pak se přidali další,“ připomněl místostarosta Stanislav Valdman. Po létech mlčení se v Novém Boru rozhořel spor: byla exekuce podle tehdejšího práva či nikoliv? Na toto téma se začaly plnit stránky Novoborského měsíčníku. „Ty se staly místem mnohdy nevybíravé diskuse, proto jsme ji přesunuli na webové stránky města. Současně jsme se rozhodli pro seminář, který si klade za cíl zlepšit povědomí o této události.“

Vyrabované archivy

Na téma historické paměti lidí nejprve promluvil PhDr. Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu Akademie věd. „Paměť lidí je výběrová a čím déle od události, tím víc se mísí, co člověk prožil s tím, co slyšel. Úloha historiků je proto nelehká,“ řekl.

V případě novoborských událostí se našly vyrabované archivy. „Proto nejsme schopni některá vyprávění ověřit, protože není kde. Semináře o podobných událostech se proto pořádají i jinde, například v Postoloprtech či Broumově,“ řekl Jaroslav Otčenášek.

Historik Ladislav Smejkal je obdobného názoru. Navíc se domnívá, že nelze zcela porozumět pohnutkám, které k takovým činům vedly. Připomněl, že i v době stanného práva platila určitá pravidla. „Úkolem armády bylo především stabilizovat situaci a připravit odsun Němců. Nemohli nikoho trestat svévolně, vinu civilistů na zločinech měl posuzovat soud.“

Nabídl i jiný výklad. „Jednalo se o mstu, odvetu nebo výstrahu. Události nemají rozumný základ, vycházejí z prudkého citového pohnutí nejen vykonavatelů, ale i publika. Ti lidé mohli během války prožít silné trauma. Vojáci ale byli v uniformě a armáda nebyla oprávněna k provedení exekuce, zvlášť proto, že bylo po válce,“ uvedl Ladislav Smejkal.

Podle jeho mínění mohlo jít jen o výstřelek a demonstraci moci. „Po pětašedesáti letech asi nezjistíme, jaká byla motivace aktérů, čím se dali strhnout a zda svého činu někdy litovali. Činy byly amnestovány v roce 1946,“ dodal historik.

Tehdejší náladu a celkový kontext popsal další z odborníků, novoborský kronikář Vladislav Jindra. Nový Bor byl v prvních poválečných dne poměrně klidný. „Revoluční národní výbor působí v době květnové a jeho zásluhou se udrželo zásobování, což byl bod číslo jedna. Byly zajištěny i zachráněny veliké vojenské zásoby. Nedošlo ke krveprolití,“ popisuje Vladislav Jindra.

Jediná poznámka tužkou…

Těsně po 9. květnu do Nového Boru přišla československá posádka pod vedením majora Vladislava Holase. Novoborský kronikář stejně jako ostatní připouští, že zkoumání událostí je velmi složité. „O 2. červnu není v kronice jediná zmínka. Našla se jen poznámka psaná tužkou – našly se u nich zbraně, byli zastřeleni.“

Nabídl ale další výklad události. V Novém Boru zůstali někteří bývalí jugoslávští zajatci, kteří chtěli potrestat majitele Rachmannovy továrny. Během ničení dokumentů – továrna dostávala od německého eráru značné peníze – Jugoslávci některé listiny uchovali a předali posádce. „Je možné, že exces byl podmíněný tím, co Jugoslávci předali,“ zamýšlí se Vladislav Jindra.

Popsané události i dnes rozdělují Nový Bor na dvě skupiny. První z nich chce odsoudit nacistické zločiny a odstranit památník zastřelených Němců z lesního hřbitova.

Druhá část občanů vidí další cestu ve smíření. Na semináři zazněla i slova potomků zabitých Němců. Walter Träger ocenil přístup radnice a její souhlas s vybudováním památníku. „Považuji to za nabídnutou ruku ke smíru,“ řekl.

Josef Doškář ale s památníkem nesouhlasí. „Váš otec (Waltera Trägera – pozn. redakce) byl esesák, byl v NSDAP, byl to zločinec,“ reagoval s tím, že nesouhlasí, aby takoví lidé měli pomník.

Dva muži s podobným osudem
Josef Doškář – žije v Novém Boru. Je tím, kdo se nejvíce snaží, aby kniha Jana Tichého nebyla vnímána jako dokument doby. Je přesvědčen, že obsahuje zkreslené informace a z nacistů dělá beránky. „Tvrzení, ze poprava měla být proti vůli národního výboru, není pravdivé,“ říká. „Dva dny po konečném termínu odevzdání zbraní a rouhlasových přijímačů provedli vojáci 47. pěšího pluku náhlou kontrolu domů, zahrad a přilehlého okolí. Vojáci našli velké množství střelných zbraní, loveckých pušek, bodných a sečných zbraní. Všichni obyvatelé věděli, že je stanné právo a že za držení zbraní hrozí popravy. Padni komu padni. Během zatýkání provinilců došlo k ostrým slovním výpadům proti vojákům. Němci jim nadávali do českých psů, sviní a lůzy. Naprosto nezvladatelný byl zejména bývalý esesák MUDr. Träger.“ (Otec Josefa Doškáře zemřel během druhé světové války rukou nacistů.)
Walter Träger – syn Alfreda Trägera, který zemřel 3. června 1945 během převozu na hranice. Kde a jak zemřel, není známo, ale jeho jméno je také na pomníku v lesním hřbitově.
„Byla to chvíle mimořádného pohnutí, když jsme v srpnu 2006 mohli posvětit pamětní desku věnovanou borským občanům zastřeleným v červnu 45. Nacionální socialisté spáchali v Evropě neuvěřitelné zločiny. Já a moje generace se za to stydíme. Zločiny národních socialistů rozhodně nemohou být omluvou pro to, že několik týdnů po skončení druhé světové války byli muži a ženy dlouhé hodiny veřejně mučeni na náměstí v Novém Boru. Jejich mrtvoly musely 24 hodiny ležet na náměstí a jejich děti byly přinuceny projít kolem nich.“ K Josefu Doškářovi: před nedávnem jsem se dověděl, že jeho otec ztratil vinou nacistů otce. Oba pro ně truchlíme.“

ČTĚTE TAKÉ: Valdman k semináři BOR 1945: Dál již nemám co napsat

Autor: Eva Vlastníková

11.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 23
SDÍLEJ:
FOTBAL - ilustrační foto.

Nový Bor padl na půdě SK Hrobce, Česká Lípa doma nestačila na Kladno

Ilustrační foto.

Pro sraženého chlapce musel přiletět vrtulník

Útulek v Dobranově ukončil spolupráci s Českou Lípou

Dobranov – Do konce října musí město Česká Lípa najít útulek, kam bude převážet zatoulané psy. Majitel útulku v Dobranově dal městu po dvaceti letech výpověď.

„Vnuci“ lákají peníze na seniorech

Liberecký kraj – Senioři jsou stále vděčným terčem podvodníků. Teď už jim volají i domů.

Holany se pyšní silným kádrem

Holany - Může si mnout ruce. Trenérovi Jiřímu Barvířovi se povedlo přesně to, o co usiloval během letní pauzy přivedl do Holan hned několik nových hráčů.

Hvězdou českého YouTube je Ben Cristovao

Globálním hitem YouTube se letos v létě stala španělská píseň Despacito. V Česku ji ale překonávají domácí hity v čele s písní od Bena Cristovaa, kterou na internetu sleduje stejný počet lidí jako u obrazovek nejsledovanější televizní pořady.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení