Anton Amand Paudler, jedna z nejvýznamnějších osobností, které působily v České Lípě, pomohl uchovat pro budoucí generace neuvěřitelné množství podrobností a zpráv z pramenů, mezitím i někdy ztracených, o událostech minulých věků. Má také významný podíl na rozvoji vlastivědy na Českolipsku v poslední čtvrtině 19. století a na přelomu 19. a 20. století.

Rodák z Kamenické Nové Vísky (u České Kamenice) zemřel v jednašedesáti letech 10. listopadu 1905 v Praze v nemocnici U milosrdných. Právě dnes uplyne od jeho úmrtí rovných 110 let.

Osudovým místem se Paudlerovi stalo českolipské augustiniánské gymnázium. Tady jako mladý studoval, pak vstoupil do augustiniánského řádu a po univerzitních studiích v Praze (studoval teologii a klasické i živé jazyky) se sem také coby profesor němčiny, latiny a filozofické propedeutiky (průpravy) vrátil.

Traduje se, že jako syn ševce si musel už na studia do České Lípy sám ušít boty, aby nezapomněl, odkud vzešel.

Během působení v České Lípě došel Paudler k přesvědčení, že lidem hrozí osud cizinců v jejich domovině, pokud nebudou „znát její minulost a nedokáží pojmenovat její hory, památky, staré stromy, keře a květiny", když nebudou znát „stezky zvěře a dávných předků".

V hodinách na klášterním gymnáziu proto vyzýval své žáky, aby zapisovali nápěvy lidových písní, sbírali pořekadla, shromažďovali pověsti a opisovali nápisy na domech a kaplích. Národopisný materiál pak připravil k vydání. Hledání krajiny zaznívalo i v jeho verších, které psal ve volných chvílích.

„Paudler nebyl samotář a byl člověkem družným. Rád chodíval s přáteli do hostince na besedu a zamířil s nimi i na výlety do okolí," napsal o Paudlerovi českolipský historik Ladislav Smejkal. „Jednoho říjnového dne roku 1877 se vypravila výletní společnost na hrad Ostrý u Františkova nad Ploučnicí. Vystoupila na skálu asi padesát metrů nad řekou, kde se rozkládají dosud mohutné trosky hradu, a odtud se zahleděli do kraje s vrchy porostlými lesy a na řeku, kolem níž stály továrny. Zajímavý rozhled povzbudil společníky k rozhovoru, při němž se zrodila myšlenka založení spolku, jehož činnost by vedla k lepšímu poznání vlastní domoviny."

Tak se stal Anton Amand Paudler 10. dubna 1878 zakládajícím členem spolku Nordböhmischer Excursionsclub. Cílem spolku bylo poznávat zdejší krajinu, zkoumat její minulost a přírodu, ochraňovat památky a zpřístupňovat je, jakož i kopce a vrchy, kam nechával budovat turistické cesty.

Spolek také sbíral různé archiválie a prehistorické památky. Paudler vedl celých 28 let (!) spolkový časopis Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs, vydávaný čtvrtletně. „Své statě posléze uspořádal do knižních svazků, kam přidával i práce původní. Vytvořil tak souvislou řadu kulturně historických reportáží, jimiž přispěl k posílení hrdosti jednotlivých měst, městeček i vesnic na svou vlastní minulost," popsal Ladislav Smejkal.