Karel Kreibich, jeden z nejvýznamnějších rodáků Cvikova na Českolipsku, se tu v německé rodině narodil 14. prosince roku 1883. Od jeho narození uplyne právě dnes 130 let.

Cvikov opustil Kreibich už jako „středoškolák". Do svých devatenácti let studoval vyšší obchodní školu v Ústí nad Labem a po jejím dokončení nastoupil jako úředník spořitelny v Jablonci nad Nisou.

Do Německé sociálně demokratické strany nastoupil už v roce 1902, ale výrazně se v ní začal prosazovat o čtyři roky později, když přesídlil do Liberce. „Byl redaktorem stranického listu Freigeist, vedoucím funkcionářem krajského vedení sociálně demokratické mládeže a členem krajského vedení sociální demokracie. Roku 1911 se stal redaktorem listu Vorwärts, v němž od roku 1913 působil jako šéfredaktor," připomíná jeho životopis, který vypracovali badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Program KSČ

Od roku 1915 bojoval v rakouské armádě až do konce bojů první světové války. Po návratu do Liberce se stal vedoucím funkcionářem levého křídla sociální demokracie, které se postupně zformovalo v takzvanou libereckou levici, zárodečnou formaci budoucí německé části KSČ.

Formování KSČ se účastnil velmi aktivně. Zabýval se zejména formulováním komunistického programu a věnoval se ožehavému tématu národnostní otázky. Od roku 1921 byl členem užšího výkonného výboru KSČ, o dva roky později zastával funkci jeho místopředsedy. Také byl poslancem Národního shromáždění a členem Exekutivy Kominterny (EKI).

Jak na půdě strany, tak v Kominterně aktivně vystupoval proti stále silnějším levým tendencím, proti bolševizaci, což vedlo k oslabování jeho pozice. Už na II. sjezdu strany v listopadu 1924 nebyl zvolen do žádného z vedoucích stranických orgánů.

Po Mnichovu odešel do exilu do Velké Británie, kde byl členem Státní rady československé. V letech 1943 1945 byl také členem exilového vedení KSČ v Anglii.

V roce 1945 se vrátil do Československa. Po únorovém převratu přednášel dějiny dělnického hnutí na Vysoké škole politických a hospodářských věd, v letech 1950 1952 působil ještě jako velvyslanec v SSSR. Poté byl odsunut z politického života. Pracoval jako publicista, především v časopise Aufbau und Frieden. „Kreibich byl jedním z mála významných komunistů, kteří se stavěli kriticky k nezákonnostem padesátých let, vystupoval např. proti antisemitismu politického procesu se Slánským a spol.

Od roku 1956 požadoval prošetření politických procesů. Dostal se kvůli tomu do konfliktu s Novotného vedením. Kreibichova manželka Charlotta byla vyloučena z KSČ," připomínají badatelé z ÚSTR.

Karel Kreibich se zabýval také historiografií na přelomu padesátých a šedesátých se kriticky vyjadřoval vůči oficiálnímu způsobu výkladu dějin dělnického hnutí a KSČ. Zemřel 2. srpna 1966 v Praze.