Lovecký zámeček Pachtů z Rájova na hlavní třídě v Jablonném v Podještědí je stále existujícím svědkem události, která nemá v Libereckém kraji nebo v Čechách obdoby. Na den přesně před 200 lety 19. srpna 1813 právě do loveckého zámečku přijel slavný vojevůdce a francouzský císař Napoleon Bonaparte.
Zdálo se, že tu přenocuje a že se tu z vojensko-taktických důvodů zdrží déle. Nakonec Jeho Veličenstvo strávilo v regionu Českolipska jen několik hodin. Díky bádání několika historiků je dnes ale k dispozici řada zajímavých detailů, týkajících se Napoleonovy návštěvy. Ví se, že i krátkou návštěvou sledoval Napoleon důležitý záměr a také se dochovaly informace o tom, na co se vojevůdce ptal a o čem mluvil.
Miluje lid pána?
Do Jablonného přijel 19. srpna večer ze Žitavy. Přes Petrovice a Kněžice dorazil do města, ubytoval se v loveckém zámečku a přijal místní delegaci, která ho přišla uvítat farního administrátora Zükerta, městského radního Turka a panského justiciára.
„Rozhovor s nimi se příliš nelišil od výslechu, kterému už v Žitavě podrobil starostu dnešního Hrádku nad Nisou. Jeho se vyptával, zda je obyvatelstvo nábožensky založené, kdy byla v Čechách naposledy válka, kolik postavil Hrádek rekrutů, zda lid miluje svého císaře a zda jsou Rusové a Prusové již v Čechách," popisuje historik Jaroslav Slabý. „V Jablonném se navíc ptal i na opevnění u Mělníka a početní stav rakouských oddílů, které chránily Jablonné. Také se ptal, jaké je smýšlení Čechů."
Já, návnada
Zatímco zpovídal v loveckém zámečku delegaci Jablonného, provedly jeho oddíly bleskový hlídkový průzkum až k Mělníku. „Výsledkem byly potřebné informace o spojení rusko-pruské pomocné armády s rakouskými oddíly České armády a o její síle. Příliš nového se ale Napoleon nedozvěděl. Měšťané severočeských měst sami nevěděli, co se ve středních Čechách děje," míní Jaroslav Slabý.
Lovecký zámeček Pachtů z Rájova • budovu stojící původně na okraji lesa nechal v první polovině 18. století postavit hrabě František Josef Pachta z Rájova
• od roku 1751 zde byla poštovní stanice, zřízená dekretem Marie Terezie
• 19. srpna 1813 pobyl v této budově a tím i v Jablonném v Podještědí jako jediném větším městě v Čechách francouzský císař Napoleon Bonaparte
• na dvoře budovy bývaly stáje pro 12 koní, připravených k službě, spěšná jízda byla zrušena až r. 1883
Podle něj ale cestou do Jablonného sledoval francouzský císař kromě získání informací ještě jeden cíl. „Sám sebe použil jako „návnadu". „Návštěvou Jablonného chtěl přilákat Českou armádu do severních Čech k velké bitvě, kterou potřeboval a kterou měl již promyšlenou. Věděl totiž, že kdekoliv se objeví osobně, je to pro spojence znamením, že tudy povede i hlavní směr útoku," tvrdí historik, který je členem Společnosti přátel historie města Jablonného v Podještědí.
O mazaném Napoleonově tahu svědčí instrukce, kterou druhý den 20. srpna 1813 nechal poslat za svým generálem Dominikem Vandammem. Nařídil mu, aby jeho sbor zaujal postavení u Jablonného. V instrukci dále stojí: „Jakmile se nepřítel dozví, že jsem byl v Jablonném, obrátí se k tomuto místu všemi svými silami. Maršál Saint-Cyr bude moci přijít generálu Vandammovi se dvěma či třemi divizemi na pomoc. Úmyslem císaře je, aby se (Vandamme) držel až do krajnosti."
Kdyby velitel České armády, kníže Karel Schwarzenberg, spolkl Napoleonovu vějičku i s udičkou, možná se bitva národů odehrála na území dnešního Českolipska a celá Evropa by v těchto dnech sledovala naše oslavy dvoustého výročí. Schwarzenberg ale na francouzské tanečky v okolí Jablonného nereagoval a útok svojí armády směroval k Drážďanům, kam urychleně začal stahovat své síly i Napoleon.
Obsadil i Lípu
Císařova anabáze v Jablonném trvala jen několik málo hodin. Do města přijel v podvečer a už kolem desáté hodiny večer téhož dne se rozhodl vrátit zpět do Žitavy, kde už na něj čekali zástupci Frýdlantu.
Jeho příjezdu předcházel vpád jeho jednotek do severních Čech. Oddíl o síle 40 tisíc mužů postupně zabral Frýdlant a také Rumburk (18. 8.), Varnsdorf (18. 8.), Jablonné v Podještědí (19. 8.), Liberec (20. 8.), Českou Lípu (23. 8.) a také Svor, Cvikov, Nový Bor, Zákupy, Mimoň i Český Dub.
Pod hrozbou vypálení tyto oddíly vymáhaly kontribuce i další požadavky jako pečení chleba či seno pro koně.