Před dvěma roky zemřel arciděkan Stejskal. V Polici ho připomíná i pamětní deska

Když odešel, byl nejstarším, nejvýznamnějším i nejoblíbenějším představitelem římsko ¬ katolické církve na Českolipsku. V úterý 26. ledna to budou přesně dva roky, co v Horní Polici zemřel arciděkan Mons. Josef Stejskal, někdejší papežský prelát, čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích a čestný občan Horní Police.

Oblíbeného kněze teď bude nově v hornopolickém poutním areálu připomínat i pamětní deska. „Má sloužit k trvalému uctění památky pana arciděkana," uvedl pro Deník bývalý dlouholetý starosta Horní Police Lubomír Šulc, který návrh desky, výrobu znaku a jejich umístění po souhlasu litoměřické diecéze zajistil. Pamětní desku uhradila obec Horní Police.

„Zde žil a šedesát let věrně sloužil lidem Msgre. Josef Stejskal 15. hornopolický infulovaný arciděkan, papežský prelát, čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích a čestný občan Horní Police. Opustil nás ve věku 92 let. Všichni s vděčností na něj vzpomínáme," stojí na pamětní desce.

Farářem v Horní Polici se Josef Stejskal stal oficiálně 1. února 1954. Sám ale často vyprávěl, že ve skutečnosti přišel do malé obce už o týden dříve. A týden před 1. únorem 2014 se také završil jeho život. Muž, o kterém se říkalo, že je pod ochranou Panny Marie, tak dovršil v podstatě na den přesně šedesát let služby ve farnostech Horní Police, Žandov a Jezvé.

Narodil se 21. ledna 1922 v Šitbořicích na Břeclavsku a Poštorná u Břeclavi byla také prvním místem, kde sloužil jako kněz. V drsných padesátých letech se ale zřejmě znelíbil těm, kteří tehdy rozhodovali o osudu církve a lidí v ní činných. Ti ho poslali na druhý konec republiky, nejprve do Děčína, pak do České Lípy a odtud do Horní Police. „Tenkrát mi řekli: Pane faráři, vy jste z kazatelny vybízel mládež, aby byla Pánu Bohu věrná. Nelíbilo se jim to. Ale já jsem nikomu neublížil," vzpomínal v roce 2010 pro diecézní časopis Zdislava, jak se dostal na Českolipsko.

Když přišel do Horní Police, místní unikátní poutní areál, kterému kdysi dali podobu architekti Giulio a Octavio Broggiové, byl v hrozivém stavu, na mnoha místech ještě poničený od leteckých pum, které spadly koncem války do okolí.

S několika pomocníky, kteří se postupně střídali, se stařičkým zednickým mistrem Josefem Voldřichem z České Lípy a s hospodyní Marií Večeřovou, která se o chod fary stará dodnes, dokázal Stejskal celý poutní areál postupně během třiceti let opravit. Úplně zadarmo.