Moderní pivovarnické technologie dnes umožňují udělat opatření, která minimalizují styk hotového piva se vzdušným kyslíkem. Například se láhve i sudy předem plní kysličníkem uhličitým a minimalizuje se rovněž kontakt v potrubí během přečerpávání. Pivo se tak setká s kyslíkem minimálně, a aby si i pivo sudové a tankové ponechalo svou svěží chuť a vůni, není ani pasterováno. Dnešním trendem v hospodách je tedy pivo nepasterizované nebo nefiltrované.  Biologickou trvanlivost řeší v pivovaru Gambrinus mikrofiltrací. Ta nezatěžuje pivo tepelně a je schopna spolehlivě odstranit mikroorganismy, které by se mohly při delším skladování v pivu množit a pivo tím zkazit. Jeho trvanlivost je pak srovnatelná s pasterizací. „Dodáváme do hospod již výhradně nepasterizovaná nebo nefiltrovaná piva. Do moderní technologie jsme v uplynulých letech mohutně investovali právě kvůli tomu, abychom dokázali zachovat pivu jeho čerstvou chuť a vůni,“ říká Pavel Zítek.

Jubilejní 25. ročník hudebního festivalu Benátská! začal 27. července v Liberecké části Vesec. Na snímku je Gambrinus stage.
FOTO: První den Benátská! 2017 bavili Nagy, Wohnouti a Těla

K ZÁKAZNÍKOVI DO ČTYŘIADVACETI HODIN
Další velkou snahou pivovaru je zdokonalení cesty piva z pivovaru. „Při dodávkách do hospody z pivovaru se snažíme, aby pivo mělo od stáčení k zákazníkům co nejkratší cestu,“ říká Pavel Zítek. Nejrychleji dodají pivo z pivovaru do hospody tankové cisterny, a to během několika hodin. Z cisterny se pak stočí do přetlačných vaků v tancích v hospodě a po celou dobu je chráněno před stykem se vzduchem. V případě sudového piva se snaží pivovar společně s hospodskými optimalizovat velikosti sudů, v nichž pivo dodává.

Proto Gambrinus nabízí svá piva v sudech 30 a 50 litrů, aby si mohl hospodský objednat soudky, které je schopen rychle vyčepovat a hosté pili stále čerstvé pivo. „V posledních letech jsme výrazně zvýšili počet menších 30litrových sudů, aby bylo stále čerstvé pivo i v malých hospůdkách a barech,“ říká Pavel Zítek.  Do cesty piva k pivaři se počítá dokonce i délka trubek, které ze sudu či tanku vedou k výčepu. „Čím kratší trubky, tím lepší. Snažíme se například tanky ideálně umístit hned u výčepu, aby to pivo nemělo daleko. V interiéru to navíc pěkně vypadá,“ potvrzuje Zítek.

Tmavý ležák Albrecht 12 Kateřina se stala Regionální potravinou 2017. Na snímku ji objímá majitel pivovaru Marek Vávra.
Kateřina z Frýdlantu opět vyhrála i ve svém kraji

PIVO DĚLÁ HOSPODSKÝ
Tím to ale nekončí. Stále platí, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá. Pro dokonalý zážitek musí být pivní sklo před čepováním čisté, mokré a nachlazené. To aby nepadala pěna, pivo nezvětrávalo a udrželo si dobrou teplotu. Pivo na čepu musí být chlazené na teplotu 6 až 9 stupňů Celsia a ideálně by mělo být skladováno při teplotách blízkých této hodnotě, aby při čepování neprodělalo teplotní šok.

JAK SE SPRÁVNĚ ČEPUJE
Neméně důležité je pro chuť piva i správné čepování. „Pivo by se mělo čepovat na jeden, maximálně dva zátahy, jinak nemá říz. Vytratí se z něj ty bublinky, které lechtají na jazyku a v krku,“ říká Pavel Zítek, který učí hospodské i správně pivo čepovat. „Zpočátku se na dně vytvoří trochu pěny a pak se pod ní spouští pivo po mokré stěně sklenice v úhlu 45°, v závěru se půllitr narovná. Tento způsob čepování není samoúčelný. Trocha pěny na počátku chrání čepované pivo před kyslíkem a stejně tak mokrá stěna sklenice přispívá k hladkému sklouznutí piva pod pěnu, takže se pivo nerozbíjí o mikroskopické nerovnosti sklenice a neoxiduje tím. Vznikne tak krémově smetanová, konzistentní pěna, bez velkých bublin, která hned tak nespadne a chrání pivo před zvětráním ideálně po celou dobu popíjení. Nejdůležitější je, jestli pivař ve své sklenici ucítí chmelovou vůni, čerstvou chuť, správný říz a jestli ho pivo osvěží. Pak všechno to úsilí stálo za to,“ dodává nakonec Pavel Zítek.