Moderní pivovarnické technologie dnes umožňují udělat opatření, která minimalizují styk hotového piva se vzdušným kyslíkem. Například se láhve i sudy předem plní kysličníkem uhličitým a minimalizuje se rovněž kontakt v potrubí během přečerpávání. Pivo se tak setká s kyslíkem minimálně, a aby si i pivo sudové a tankové ponechalo svou svěží chuť a vůni, není ani pasterováno. Dnešním trendem v hospodách je tedy pivo nepasterizované nebo nefiltrované. Biologickou trvanlivost řeší v pivovaru Gambrinus mikrofiltrací. Ta nezatěžuje pivo tepelně a je schopna spolehlivě odstranit mikroorganismy, které by se mohly při delším skladování v pivu množit a pivo tím zkazit. Jeho trvanlivost je pak srovnatelná s pasterizací. „Dodáváme do hospod již výhradně nepasterizovaná nebo nefiltrovaná piva. Do moderní technologie jsme v uplynulých letech mohutně investovali právě kvůli tomu, abychom dokázali zachovat pivu jeho čerstvou chuť a vůni,“ říká Pavel Zítek.
K ZÁKAZNÍKOVI DO ČTYŘIADVACETI HODIN
Další velkou snahou pivovaru je zdokonalení cesty piva z pivovaru. „Při dodávkách do hospody z pivovaru se snažíme, aby pivo mělo od stáčení k zákazníkům co nejkratší cestu,“ říká Pavel Zítek. Nejrychleji dodají pivo z pivovaru do hospody tankové cisterny, a to během několika hodin. Z cisterny se pak stočí do přetlačných vaků v tancích v hospodě a po celou dobu je chráněno před stykem se vzduchem. V případě sudového piva se snaží pivovar společně s hospodskými optimalizovat velikosti sudů, v nichž pivo dodává.
Proto Gambrinus nabízí svá piva v sudech 30 a 50 litrů, aby si mohl hospodský objednat soudky, které je schopen rychle vyčepovat a hosté pili stále čerstvé pivo. „V posledních letech jsme výrazně zvýšili počet menších 30litrových sudů, aby bylo stále čerstvé pivo i v malých hospůdkách a barech,“ říká Pavel Zítek. Do cesty piva k pivaři se počítá dokonce i délka trubek, které ze sudu či tanku vedou k výčepu. „Čím kratší trubky, tím lepší. Snažíme se například tanky ideálně umístit hned u výčepu, aby to pivo nemělo daleko. V interiéru to navíc pěkně vypadá,“ potvrzuje Zítek.
PIVO DĚLÁ HOSPODSKÝ
Tím to ale nekončí. Stále platí, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá. Pro dokonalý zážitek musí být pivní sklo před čepováním čisté, mokré a nachlazené. To aby nepadala pěna, pivo nezvětrávalo a udrželo si dobrou teplotu. Pivo na čepu musí být chlazené na teplotu 6 až 9 stupňů Celsia a ideálně by mělo být skladováno při teplotách blízkých této hodnotě, aby při čepování neprodělalo teplotní šok.
JAK SE SPRÁVNĚ ČEPUJE
Neméně důležité je pro chuť piva i správné čepování. „Pivo by se mělo čepovat na jeden, maximálně dva zátahy, jinak nemá říz. Vytratí se z něj ty bublinky, které lechtají na jazyku a v krku,“ říká Pavel Zítek, který učí hospodské i správně pivo čepovat. „Zpočátku se na dně vytvoří trochu pěny a pak se pod ní spouští pivo po mokré stěně sklenice v úhlu 45°, v závěru se půllitr narovná. Tento způsob čepování není samoúčelný. Trocha pěny na počátku chrání čepované pivo před kyslíkem a stejně tak mokrá stěna sklenice přispívá k hladkému sklouznutí piva pod pěnu, takže se pivo nerozbíjí o mikroskopické nerovnosti sklenice a neoxiduje tím. Vznikne tak krémově smetanová, konzistentní pěna, bez velkých bublin, která hned tak nespadne a chrání pivo před zvětráním ideálně po celou dobu popíjení. Nejdůležitější je, jestli pivař ve své sklenici ucítí chmelovou vůni, čerstvou chuť, správný říz a jestli ho pivo osvěží. Pak všechno to úsilí stálo za to,“ dodává nakonec Pavel Zítek.