Zemřel na konci 14. století, stal se z něj mučedník i jeden z českých patronů. Na Českolipsku teď více než šest set let po jeho smrti zažívá úcta k němu zvláštní obrodu. To je světec Jan Nepomucký. O jeho sochu se už přes deset let hádají Nový Bor a Kravaře. Nově je na scéně možná další zajímavý spor o jinou světcovu sochu.

Je to vlastně jako deja-vu. Prysk, malá obec u Kamenického Šenova, totiž hodlá usilovat o sochu sv. Jana Nepomuckého, jež se nyní nachází v Doksech. Podle vedení preškavské radnice totiž socha patří Prysku. A pikantní na celé věci je, že do Doks se měla přestěhovat v roce 1987 na základě totožného rozhodnutí, podle něhož se přemístil i dnes už legendární kamenný Jan Nepomucký z Kravař do Nového Boru. Oba případy spolu velmi úzce souvisejí.

„Dlouhá léta jsme měli za to, že naše socha Jana Nepomuckého skončila ve sběru. Při evidenci kulturních památek se ale ukázalo, že ve skutečnosti stojí celou dobu v Doksech," popisuje Jan Sviták, starosta Prysku. „V návaznosti na dokončenou rekonstrukci našeho kostela sv. Petra a Pavla bychom chtěli, aby se socha k nám vrátila s tím, že by stála na rekonstruovaných terasách před zvonicí kostela."

O tom, že existují dokumenty, které dokazují, že socha patří do Prysku, informoval zatím jen neoficiálně starosta Prysku svůj dokský „protějšek", starostku Evu Burešovou, už před více než rokem. „Pouze jsem jí sdělil, že v této věci nejdříve požádám o stanovisko památkáře, abychom měli odborný podklad k případnému návratu sochy k nám. To řízení v tuto chvíli běží. Pokud bude jejich stanovisko kladné, tak jsem připravený začít oficiálně jednat s městem Doksy, aby se socha vrátila a já si myslím, že by se vrátit měla," objasnil Sviták.

Prysk má zajímavé rozhodnutí ONV

V Doksech se zatím celou věcí nijak nezabývají. „S panem starostou z Prysku jsme v kontaktu, ale kvůli jiným věcem. Otázku sochy jsme od té dávné schůzky, ze které nebyl žádný konkrétní závěr, neřešili," vysvětlila dokská starostka.

Zajímavé na celé věci je, že úsilí Prysku by možná mohlo přinést nové poznatky do sporu mezi Novým Borem a Kravařemi o sochu stejného světce.

Prysk totiž opírá svůj nárok o rozhodnutí odboru kultury Okresního národního výboru z roku 1987, na jehož základě došlo k přesunu hned několika drobných památek.

„Je to rozhodnutí o přesunu soch na nová místa z různých důvodů. Týká se asi čtyř nebo pěti soch. Jedna z nich je ta naše a je tam i ta kravařská," tvrdí starosta Prysku Jan Sviták. „Obě sochy byly přemístěny na základě stejného rozhodnutí."

Návrat blíže ke kostelu

Litinová plastika sv. Jana Nepomuckého stávala původně v Horním Prysku před budovou někdejší školy. Ta je ovšem nyní v havarijním stavu (a není v majetku obce), a obec chce proto kromě návratu sochy usilovat i o to, aby se nevrátila na původní místo, ale posunula se zhruba o třicet metrů blíže k dominantě obce, opravenému kostelu sv. Petra a Pavla a jeho zvonici.

„Bude záležet na stanovisku památkářů. Předpokládáme, že budou preferovat návrat na původní umístění, kde socha stála od poloviny 19. století. Ale podle nás by to s ohledem na stav bývalé školy bylo rizikové s nebezpečím, že by mohlo dojít k poškození sochy," nastínil Jan Sviták.

Jan Nepomucký • narodil se kolem roku 1340
• od roku 1389 byl kanovníkem vyšehradské kapituly, dále generálním vikářem arcibiskupa pražského ve věcech duchovních
• 20. 3. 1393: umírá na mučidlech. Jeho smrt je jedním z důsledků církevního schizma a z něj pramenícího nepřátelství mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenštejnem. Král Václav IV. měl Nepomuka osobně mučit pálením pochodní na boku. Tělo mrtvého mučedníka  pak nechal svrhnout z Karlova mostu v místech, kde dnes stojí socha světce
• 17. 4. 1393: Janovo tělo se zachytilo na pravém břehu Vltavy, kde ho nalezli mniši z nedalekého kláštera, a ti Jana pohřbili
• 31. 5. 1721: papež Inocenc XIII. prohlašuje Jana Nepomuckého za blahoslaveného
• 19. 3. 1729: papež Benedikt XIII. prohlašuje Jana Nepomuckého za svatého
• Ostatky sv. Jana Nepomuckého jsou uloženy v chrámu sv. Víta. Projevem velké úcty a vážnosti k jeho osobě jsou stovky soch, umístěných převážně na mostech nejen v našich zemích, ale i v zahraničí.