To jsou místa a firmy navždy spojené s případy takzvané konkurzní mafie. Skupiny, která se podle vyšetřovatelů měla vytvořit kolem ústeckého soudce Jiřího Berky. Jenže amnestie prezidenta Klause teď všem obviněným v celé kauze nadělila skvostný dárek. Celý případ, nebo jeho podstatná část, s velkou pravděpodobností touto amnestií totiž končí.

Myslí si to také soudce Jiří Elischer z Krajského soudu v Ústí nad Labem. Amnestie se totiž mimo jiné vztahuje na zastavení dlouhodobého trestního stíhání případů, které se táhnou k letošnímu 1. lednu nejméně 8 let, což kauza Berka splňuje. Podmínkou také je, aby šlo o trestné činy s maximálním trestem do 10 let.

„Domnívám se, že tuto podmínku všichni obvinění v kauze Berka též splňují. U soudu projednávané trestné činy, včetně zločinného spolčení podle nového trestního zákoníku, jsou teď totiž se sazbou maximálně do 10 let," potvrzuje Jiří Elischer, který do konce roku 2012 byl předsedou trestního senátu u ústeckého krajského soudu.

Je to deset let, co soudce Jiří Berka nečekaně vyhlásil konkurz na stavební podnik Ralsko. Českolipskou firmu, která v té době měla dvě stovky zaměstnanců, rozdělané zakázky, vlastnila stovky bytů v České Lípě a krátce předtím získala ocenění pro stavební firmu roku.

Berka do České Lípy dosadil jako konkurzního správce Daniela Thonata a ten s sebou přivedl dalšího obviněného Petra Tuhého.

Skupina chtěla celý stavební podnik Ralsko prodat ještě předtím než se sešel výbor věřitelů a než proběhlo přezkumné jednání. Firmu chtěli prodat za dvaapadesát milionů korun, její hodnota byla přitom nejméně šestkrát větší.

Pro srovnání: jen byty, které firma vlastnila, se později vydražily za téměř čtvrt miliardy korun. Tento podvod teď zřejmě zůstane bez trestu.

Podivná dražba v Kravařích

Zatímco případ českolipské stavební firmy patřil k těm úplně základním, na kterých policie působení konkurzní mafie mapovala, obžaloba za manipulace při konkurzním řízení Zemědělského družstva v Kravařích přišla až v roce 2006.

To, co se jim nepovedlo dotáhnout do konce v České Lípě, se v Kravařích Thonatovi a spol. povedlo do puntíku. Místní zemědělské družstvo prodali v dražbě za cenu, která jeho hodnotě absolutně neodpovídala. „Ta cena byla až podezřele nízká. Podali jsme také žalobu na neplatnost dražby a žaloby na náhradu škody proti bývalé konkurzní správkyni Martě Čihákové, znalci, který cenu firmy podhodnotil, a Danielu Thonatovi," popsala už dříve správkyně Renata Koutná, která nastoupila do „zlikvidovaného" družstva až po partě kolem Daniela Thonata.

Obžaloba za Grafostroj Cvikov padla dokonce až v roce 2008. Soudce Jiří Berka, konkurzní správce Daniel Thonat a vysokoškolský pedagog a někdejší českolipský podnikatel X. Y. čelili kvůli Cvikovu obvinění z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele spáchaného ve prospěch zločinného spolčení.

Policie je vinila z toho, že ve prospěch zločinného spolčení spáchali trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku a podání křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

Tohle všechno je díky amnestii zřejmě pasé. Takový názor má i Rudolf Axman, advokát ústeckého soudce Jiřího Berky. „Podle toho, co je uvedeno v amnestii prezidenta republiky, se domnívám, že by se měla amnestie vztahovat také na náš případ," uvedl Axman.

X. Y., jeden z obviněných, se také domnívá, že proces ukončí amnestie. „Počkáme na oficiální právní výklad amnestie. Zatím není co komentovat. Snad jenom připomenout, že lidé v rámci tohoto případu nejsou odsouzeni. Devět let po zahájení vyšetřování, šest let a devět měsíců od zahájení soudního procesu a dva roky po vynesení rozsudku v Táboře byl odvolacím soudem rozsudek zrušen jako doslova nepřezkoumatelný," uvedl X. Y.

Kohoutovy lety skončily v Lípě

Amnestie bude mít vliv i na českolipský případ mediálně známého aktivisty Lukáše Kohouta. Ten se v roce 2002 opakovaně vydával za asistenta poslance a někdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana a létal díky tomu do exotických zemí. Státu způsobil škodu 1,6 milionu korun, za což měl strávit ve vězení 28 měsíců.

Okresní soud v České Lípě mu však po 18 měsících, které si Kohout odpykal ve věznici ve Stráži pod Ralskem, zbytek trestu prominul pod podmínkou, že zaplatí škodu, bude chodit na konzultace a absolvuje veřejně prospěšné práce. Kohout nic z toho neudělal, proto mu českolipský soud v říjnu 2011 nařídil zbylých deset měsíců vězení odpykat.

Kohout se však odvolal a dokonce žádal o prezidentskou milost. Tu sice nedostal, ale krajský soud z procesních důvodů rozsudek zrušil a vrátil do České Lípy. Od té doby se spis dostal až k Nejvyššímu soudu, protože Kohout tvrdil, že jsou proti němu soudy na severu Čech podjaté.

Amnestie teď zřejmě celý případ posílá k ledu.

Do textu článku bylo dodatečně zasaženo 8. ledna 2020.