Patří mezi průkopníky ekologického zemědělství na Českolipsku. Milan Boleslav z Ekofarmy Agrome, která vznikla na začátku 90. let jako následník družstva v Horní Polici a spadá do svazku Spojených farem, považuje přechod na ekozemědělství jako správnou investici pro kraj i budoucí generace.

Jitka Vojtilová z Farmy Jeřmanice.
Lidé chtějí dobré mléko, máslo se nám vyrábět nevyplatí, říká farma

„Jsme taková přechodná oblast mezi obilnářskou a bramborářskou. Ležíme v kopcovitém terénu v údolí řeky Ploučnice, většina našich pozemků se nachází ve velké svažitosti. Proto jsme se v roce 2002 rozhodli k zatravnění polí ve svahu, což zabránilo vodní erozi a neefektivnímu hospodaření“, vzpomíná Milan Boleslav na začátky přechodu do ekologie.

ODOLÁVÁ POČASÍ

Díky vhodnému osevnímu postupu, pravidelnému hnojení chlévskou mrvou a neintenzivnímu hospodaření neviděla půda od roku 2002 žádný herbicid ani průmyslové minerální hnojivo. „Hnojíme jen klasickým hnojem a půda je 15 let zcela bez chemie. Díky tomu půda lépe odolává extrémním klimatickým změnám či výkyvům počasí. Snažíme se, aby měla orná půda minimum přejezdů technikou, a provádíme tyto pracovní operace v době, kdy má optimální vlhkost,“ vyjmenovává zásady ekologického provozu Boleslav.

Kitl syrob malinový s dužninou se stal výrobkem roku Libereckého kraje 2017.
Dožínky na Sychrově bodovaly, rozdávaly se i ceny za nejlepší potraviny regionu

Ekofarma dnes hospodaří na na 300 hektarech orné půdy a chová několik stovek kusů dobytka v bio kvalitě. Firma rovněž spravuje dalších pět farem na Českolipsku. „Již osm let se zabýváme rovněž produkcí biomléka, také děláme bio kuřata a provozujeme jatka na hovězí,“ vyjmenovává rozsah veškeré bioprodukce Milan Boleslav.

CHYSTAJÍ SEMINÁŘ

Na nutnost změny českého hospodářství chce upozornit seminář Setkání s půdou, který proběhne 21. 9. v Hospůdce Pohoda v Žandově. Symbolicky v září, které je měsícem biopotravin. O současném stavu zemědělské půdy v zemi i o možnost její ochrany budou hovořit nejen ekozemědělec Milan Boleslav, ale také například odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

„Intenzivní zemědělství se soustředí jen na několik málo nejvýnosnějších plodin, které přináší největší efekt a vše ostatní odbourávají. To má za následek, že půda nemá dostatek organické hmoty, což je největší problém,“ varuje Milan Boleslav.