VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Smrt klíčových sklářů: Egermann zemřel na Nový rok, Palme na Silvestra

Novoborsko - Před 150 lety, resp. před 120 lety přišel Nový Bor a Kamenický Šenov o největší osobnosti a hybatele v dějinách místního sklářství

30.12.2013 14
SDÍLEJ:

Muži, díky kterým se má Nový Bor a Kamenický Šenov za čím ohlížet a z čeho vycházet. Vlevo Friedrich Egermann (1777 1864), vpravo Elias Palme (1827 1893).Foto: archiv

Kdyby dnes žili, patřili by dost možná mezi horké kandidáty na některé z nejvyšších státních vyznamenání. Kromě obrovského významu pro rozvoj sklářství ve svých městech, mají společnou ještě jednu věc: oba zemřeli na přelomu roku a od jejich úmrtí uplynou v těchto dnech významná výročí.

Friedrich Egermann, vynálezce sklářských lazur z Nového Boru, zemřel 1. ledna roku 1864, od jeho smrti uplyne 150 let. Elias Palme, zakladatel šenovského impéria lustrů, zemřel o třicet let později, 31. prosince 1893. Od jeho úmrtí uběhne 120 let.

Největší lustr světa pro New York

Firma, kterou Elias Palme vybudoval, dodala například lustr pro hlediště Královské opery v Římě, osvítila milánskou La Scalu a později, ve své době největším lustrem na světě, i slavný hotel Waldorf Astoria v New Yorku. Skoro se nechce věřit, že to dokázal muž, který se v roce 1827 narodil jako syn pekařského mistra.

Elias měl devět sourozenců, takže už od dětství musel tvrdě pracovat, aby pomohl uživit rodinu. Později ho rodiče poslali do učení k pasířskému mistru Klingerovi do České Kamenice, kde se seznámil s výrobou skleněných a bižuterních ozdob. Závěrečnou zkoušku složil úspěšně a vydal se na tradiční vandr, při kterém navštívil Prahu i Vídeň. Brzy se však dostal do dluhů, protože odmítl nastoupit vojenskou službu a musel se z ní vyplatit.

Friedrich Egermann (1777 - 1864) Nechal za sebou impérium skla barveného zlatem, druhý byl císařem v říši lustrů, do kterých se zamiloval celý svět.

Po návratu domů se díky své píli a snaze o uplatnění toho, co pochytil na svých cestách, rychle vypracoval. Splatil dluhy a zbylo i na rozjezd vlastní dílny. Opustil ale klasické sklo a začal rovnou s výrobou křišťálových lustrů. Produkce luxusních svítidel byla a je přitom velmi náročná.

„Vedle práce návrhářské zahrnovala také výrobu nejrůznějších skleněných zdobných a nosných článků i kovových součástí nezbytných pro spojování a celkovou funkci lustru," potvrzují odborníci. Elias Palme se přesto nenechal odradit. Zpočátku spolupracoval s bratrem Fritzem, se kterým vybudovali malý podnik vybavený drobnými stroji pro práci s kovem a sklem. Firma se postupně rozrůstala a její význam brzy překonal hranice severních Čech.

Křišťálové lustry jako z Versailles

„Úspěch Eliase Palmeho spočíval v dokonalé organizaci práce a harmonizaci činnosti sklářů a pasířů tak, že bylo možné nejen urychleně zvyšovat produkci, nýbrž díky promyšlené konstruktérské práci bylo možné přijímat vysoce náročné zakázky," popsal českolipský historik Ladislav Smejkal v Palmeho portrétu pro knihu Libereckým krajem Osobnosti.

Firma vyráběla mnoho typů křišťálových lustrů, včetně věrných kopií originálních svítidel ze zámků ve Versailles a Fontainebleau. Od pařížských sléváren odkoupila staré technologie „surového lití" a výrobky vyvážela do řady zemí světa.

Když Palme 30. 12. 1893 zemřel, ve vedení podniku už působili jeho synové Franz Friedrich, Reinhard a August, kteří výrobu dále rozvíjeli. Franz Friedrich navíc velmi dbal na tradici a založil v Kamenickém Šenově malé muzeum.

Zásluhy, jaké má pro novoborské sklářství Bedřich Egermann, zřejmě jen těžko někdy někdo překoná. Jsou ohromující. Egermann vynalezl technologie tavení i opracování a jeho achátové sklo se stalo novinkou na trhu, stejně jako sklo mramorové nebo hyallithové.

Úspěch se dostavil i při objevu stříbrné a žluté lazury, a dodnes si firma Egermann drží tajemství rubínového skla. Po šestnáct let trvaly Egermannovy pokusy, než dosáhl neobvyklé nádhery skla barveného zlatem. Zlatý rubín odchází z Nového Boru dodnes do nejrůznějších částí světa.

Odložené děcko poslali na Polevsko

Přitom Egermannovo dětství provázelo trápení a bolesti. Na svět přišel ve Šluknově v roce 1777 jako nechtěné dítě, zřejmě výsledek mimomanželského poměru své matky. Pouhých šest neděl po porodu odnesla matka syna ke staré pratetě a nechala jí ho na vychování.

Nakonec se nad chlapcem, všude trpěným jenom z milosti, slitoval matčin bratr, děkan v Polevsku. Později si Bedřicha vzal pod ochranu druhý matčin bratr majitel sklářské huti v Chřibské. A právě tady Bedřich nastoupil do učení. Po dvouletém pilném výcviku se stal malířem skla.

Elias Palme (1827 - 1893) Ze secesní šenovské továrny „Eliáška", která nesla jeho jméno (a vznikla ovšem až po jeho smrti), je dnes ruina na spadnutí. Klasické křišťálové lustry ale dál (i v dnešní době moderních svítidel) vyrábí kamenickošenovská Preciosa Lustry. Drží tradici a k Palmemu se stále hlásí.

Pak se vydal se na cestu do Saska a pronikl do porcelánky v Míšni, aby se podrobně seznámil s technikou malování porcelánu a recepturami barev. Sám o tom podal zprávu ve svých pamětech z poloviny 19. století.

„Do míšeňské porcelánky, kam byl vstup pod nejpřísnějšími tresty zakázán, jsem se dostal s nabroušenými břitvami jako dráteník. Aby snad nepoznali, že z malířiny něčemu rozumím, musil jsem se stavět hloupým až běda. Říkal jsem, že u nás ve sklárně jsem pouhým pomahačem a že jsem odtud utekl, protože skláři na mě byli hrubí. Ovšemže jsem si ze sebe často nechal dělat blázny. A při téhle příležitosti jsem se ledacos dověděl, to, co jsem si toužebně přál," vzpomínal svou „průmyslovou špionáž" sedmdesátiletý Egermann.

Po návratu začal experimentovat se sklovinou v Polevsku, kde po sňatku získal domek. „Podle svých záznamů řešil princip zavedení výroby šestnáct let. Přičemž jeho experimenty připomínaly práci alchymistickou a byly spojeny s občasnými výbuchy, které ho málem připravily o život. Dalších třináct let řešil otázku náhradní suroviny a možnosti zavést kontinuální výrobu," popisuje Egermannovu práci kniha Libereckým krajem Osobnosti.

Skromný sklář: objevy bez patentů

Egermann prosadil své objevy, které si vůbec nenechal patentovat, do výroby. Z Polevska dobyl Nový Bor a proslavil ho. Lazury jsou pro produkci z tohoto kraje typické dodnes a stále vyvážené do světa. Podnikavý sklář měl vzorkovnu v domě na novoborském náměstí (kde dnes sídlí Galerie Egermann) a přijímal zde vzácné návštěvy. Přes bohatství žil až do svého vysokého věku skromně.

Autor: Michael Polák

30.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kam o víkendu za fotbalem

Policisté a celníci při kontrolách.

Festival u Mácháče i letos doprovodí policejní manévry

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Češi milují skotské hry a irskou whisky, víc jí vypijí jen v USA

Sychrov – Kilty, dudy, skotští siláci a samozřejmě i skotská whisky či národní lahůdka zvaná haggis. A také skotská, irská či keltská hudba. Rekordy a autoveteráni. To všechno zažijí i letos účastníci tradičních skotských her na zámku Sychrov. Začínají už dnes neoficiálním programem na nádvoří zámku, který odstartuje ve 20 hodin výukou skotských tanců. 

Mají novou lávku, která se houpe

Stružnice – Místo staré lávky, kterou ve Stružnici zničila povodeň v roce 2013, stojí zbrusu nový most za 12 milionů korun.

Tipy pro vás: Kam vyrazit v pátek a o víkendu

Českolipsko - Slavnosti chystají v Zahrádkách i Novém Oldřichově. Na Bezděz dorazí šermíři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení