VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Srovnat minulost a dnešek prakticky nelze, říká lékárník

Česká Lípa /ROZHOVOR/ – Dlouholetý hlavní lékárník českolipské nemocnice Tomáš Lenikus předal funkci mladší kolegyni. Z nemocnice ale na úplný „odpočinek" neodešel.

9.10.2013
SDÍLEJ:

V lékárně českolipské nemocnice pracuje Mgr. Tomáš Lenikus už od roku 1980, kdy se do Lípy přistěhoval z jižní Moravy.Foto: Petr Pokorný

Pracuje na zkrácený úvazek a  v nemocniční lékárně se s ním můžete i nadále setkávat.

Celou svojí pracovní kariéru jste spojil s lékárnou českolipské nemocnice, stejně tak i vaše žena. Jak se to stalo, že jste se ocitl v České Lípě?

Pocházím z jihu Moravy a do České Lípy jsem přišel v roce 1980, s již ročním synem. Tehdy jsem jako mladý farmaceut přijal nabídku jít pracovat do zbrusu nové nemocnice v České Lípě. A to i přes velké zklamání mého otce, že jako prvorozený syn z jižní Moravy odcházím. Šel jsem do neznáma, ale v České Lípě jsem zůstal stejně jako v nemocniční lékárně.

A vytvořil jste si k Českolipsku vztah…

Samozřejmě, svoji práci i krajinu Českolipska jsem si zamiloval. Našel jsem zde i mnoho přátel a také obdivuhodných míst v okolí okresního města. Zkrátka, jako pro „lesního muže" pro mě nemá Českolipsko chybu. Pracovní vypětí totiž léta kompenzuji právě pobytem v přírodě, v lese. Mým druhým koníčkem je sportovní střelba, které se věnuji především na střelnici ve Skalici u České Lípy. Věřím, že nyní, po ukončení aktivní pracovní dráhy budu moci vychutnávat krásy přírody na Českolipsku ještě mnohem aktivněji.

Zpět k farmacii: Jakých změn doznala -za více než  tři desetiletí – práce v zdejší nemocniční lékárně?

Zásadně jiné byly ekonomicko politické poměry, jiné byly  přístupy veřejnosti k lékům, zdravotníkům. Se současností nesrovnatelné. Nyní je v nemocniční lékárně k dispozici v podstatě to, co je ve vyspělém světě. Oproti situaci před rokem 1989. O co méně bylo léků, tím více jsme sloužili, drželi i noční služby. Faktem zůstává, že zájem o tuto službu nebyl ani tehdy. Současná otevírací doba pokrývá z 99% poptávku veřejnosti a nám nedělá žádné výrazné problémy. Otevřeno máme v sobotu i v neděli, o klienty je postaráno i ve večerních hodinách, kdy je  zabezpečí ambulance akutní péče.

Změnil se i přístup, pohled pacientů, klientů?

Změna, která přišla po roce 1989 byla i z této strany velká. Klient lékárny se postupně stával partnerem, který  hlavně vyžaduje komunikaci. Neexistuje žádné „tady máte tabletky a běžte"… Tak, jak se mění celá společnost, je nezbytně nutné, aby klient nemocnice i lékárny byl aktivní účastník celého procesu a dostal všechny informace, které potřebuje ke své léčbě, a které si myslí, že potřebuje. Snažíme se jednat podle toho.

Veřejná lékárna v českolipské nemocnici.A co dodavatelé?

To je sféra, kde srovnat minulost a dnešek nelze, je nemožné!  Před rokem 1989 jsem léky dostávali jen dvakrát za měsíc. Suroviny a mléčné výroby nám dodávali jednou za měsíc. Známá potrava pro miminka Sunar byl na lístky, to znamená na příděl. Uvedený systém pochopitelně vytvářel v lékárně značně velké zásoby. Věc, co si lékárník neobjednal včas, dostal vždy až za čtrnáct dní.

Po „revoluci" se zde objevila řada dodavatelů, bylo jich tak ke stovce, ale postupně jejich počet klesal. Zůstala skupinka nejsilnějších firem,  evropských a světových hráčů na trhu. Dnes máme jen čtyři až pět velkých dodavatelů. Faktem zůstává, že nás zaváží třikrát denně a víceméně, pokud klient projeví požadavek do devíti hodin ráno, tak ten samý den má svůj lék, přípravek u nás k vyzvednutí. Je-li k dispozici na trhu, tak ho máme. V případě nezbytné nutnosti – existují takové systémy –  je ten lék dopraven třeba i v neděli odpoledne. Pochopitelně na rozdíl od éry socialismu je to především obchod a logisticky propracované služby jsou za peníze.

My se v posledních letech snažíme vytvořit systém, aby nebyly zásoby léčiv na odděleních, ale v lékárně. V minulosti bylo na odděleních léků mnohem více. Jednotlivé stanice měly svoji lékárnu, zásobu. A kusová kontrola byla špatná, dnes je to nemyslitelné. Tyto mezisklady jsme zcela zrušili.

Čím je život lékárníka v nemocniční lékárně odlišný od běžné lékárny?

Odlišný je snad, kromě širšího sortimentu a většího počtu personálu, jen v tom, že zde máme pacienty, klienty hospitalizované na lůžku a jsou zásobovaní lékárnou. Požadavek nemůžeme na někoho přehrát, ale musíme ho řešit. O medikaci rozhoduje lékař u lůžka. Objednávky z jednotlivých oddělení nemocnice už nemáme kam přehrát. Ale i přes občas náhlé požadavky nenastala situace, že by pacient zůstal bez léku. Komplikaci nám někdy může způsobit překlad pacienta z vyššího pracoviště, kdy člověk přijede do naší nemocnice již s lékem, který se u nás běžně nepoužívá. Lze najít přípravek se stejnou účinnou látkou, v nejhorším případě vyšleme sanitku do nějaké nemocnice, která tento konkrétní lék má. Někdy je to náročnější. Musíme si poradit a poradíme si.

Rovněž je třeba si uvědomit, že nemocniční lékárna nezásobuje nemocnici jen léky. Jde i o obrovskou skupinu zdravotnického materiálu od injekčních jehel, rukavic přes nejrůznější hadičky až po nůžky a skalpely. Naše lékárna také zajišťuje pro laboratoře celou škálu chemikálií pro jejich vyšetření. Je toho hodně.

Jako jedna z mála lékáren v regionu se ještě ve své laboratoři zabýváme individuální výrobou léčivých přípravků, které lékaři lidem předepisují.

Když se ohlédnete, co se mohlo podařit lépe?

Českolipská nemocnice se neměla zbavovat veřejné lékárny na poliklinice, to byla chyba.  Pronájem trval celých deset let, protože smlouva nešla dříve vypovědět. Nic dalšího, zásadního mě nenapadá. Snad mohla být ještě lepší spolupráce s klinickými pracovišti. Vztahy dnes sice nejsou špatné, ale umím si představit na linii lékař – farmaceut ještě užší spolupráci.

Veřejnost je i u vašeho, tak seriózního oboru, atakována záplavou reklam, nabídek a mnohdy podivnými praktikami boje o zákazníky?  Nezdá se vám, že například zdejší síť lékáren je přebujelá?

Podle Evropské unie by měla fungovat jedna lékárna na přibližně čtyři tisíce obyvatel. Což v České Lípě - tak nějak - vychází. Není třeba si zastírat, že je to byznys se vším všudy a umožňuje-li to zákon, tak se s některými praktikami boje o zákazníky musíme umět vyrovnat. A samozřejmě je nutné skloubit byznys se zdravotnickou etikou. Každý má svoje metody. Závěrečné slovo by měl mít klient, který si určí, co mu více vyhovuje. Je fakt, že se k nám část klientů vrací. Z řady důvodů.

Petr Pokorný

Autor: Redakce

9.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

ANKETA: Legalizovali byste pěstování marihuany pro osobní spotřebu?

Módní svátek  zažil zámek Sychrov.
50

OBRAZEM: Sychrov ožil velkou módní show

ANKETA: Zakázali byste motorovým vozidlům starším 15 let vjezd do center měst?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Lípě pomohl gólman Chadraba

Česká Lípa /FOTOGALERIE/ - Dva body do tabulky Fortuna Divize B si připsal nováček z České Lípy, který hostil dlouhověkého soupeře FC Chomutov.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

ANKETA: Povolili byste cyklistům alkohol?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení