Dosud nenalezený švédský poklad
Mimoň /SERIÁL/ - S obdobím třicetileté války je spojena spousta pověstí o pokladech, které Švédi při svém ústupu zakopali tu tam, tu onde. Jsou poklady, které se na základě slovně předávaných pověstí a legend skutečně našly. Pak je druhá kategorie, kdy se poklady, o nichž se mluví, nikdy nenašly.
Redakce
Diskutovat (0) 25.7.2010 22:21
Do té druhé patří legendami opředený poklad, který má být do dnešních dnů ukrytý kdesi v Mimoni.
„Poklad měla při svém ústupu zakopat švédská vojska,“ řekl českolipský historik Ladislav Smejkal s tím, že to měla být pokladna plná zlata.
Pokud byste chtěli najít místo, kde by se měla truhla nacházet, pak to nebude jednoduché. Legenda říká, že by se měl nacházet v domě s číslem popisným 67/3.
Takový dům ovšem v Mimoni není. Tedy ne takový, v němž by měl být zakopaný poklad. „Přímo místopisně jsem se tím nezabýval, ale podle dochovaných zpráv by měl původní objekt být kolem Malé ulice,“ doplnil Ladislav Smejkal.
Dům už asi nestojí
Podle všeho je původní dům zbouraný, ale přesto se podle slov historika několik generací pokoušelo švédskou pokladnu najít. Prý se překopávala původní stavba, snad se hledalo v místech, kde měl dům stát, a nikdo nikdy nic nenašel. Pátrání po pokladu tak zůstává prozatím bezvýsledné.
Rodák z Mimoně a regionální historik Josef Tille měl prý k dispozici přesné údaje o poloze domu, kde se mělo zlato nacházet.
„Z jeho práce není jasné, zda skutečně věděl o konkrétním místě a zda by za to tvrzení dal ruku do ohně,“ podotkl Ladislav Smejkal a dodal, že v autorových dílech je legenda o pokladu v konkrétním domě naznačena slovem „prý“.
Zaměřme se na chvíli na osobnost Josefa Tille. Mimoňský rodák je známý především svým celoživotním dílem. Pětisvazkovou, ručně psanou a bohatě ilustrovanou kronikou města, kterou uzavřel až v roce 1946 po odsunu z Československa.
Lze tedy předpokládat, že vzhledem ke svému zaměření na místní historii měl dost informací k tomu, aby tuto historku zveřejnil.
Historky a pověsti o zakopaných pokladech vznikaly nejen za doby obléhání Švédy, v době třicetileté války, ale třeba i za války sedmileté.
Legend jsou desítky
„Z tohoto období jsou známy desítky legend, v nichž se mluvilo o zakopaných pokladech, které ovšem nikdo nenašel,“ uzavírá spekulace Ladislav Smejkal.
Je docela možné, že pokud původní stavení stávalo v okolí Malé ulice, je dnes v těchto místech třeba asfaltová silnice nebo jiný dům. Pokud tedy procházíte těmito místy, možná právě šlapete po švédské pokladně plné zlata.
Příště: Žandov – Duch úředníka v domě s nájemníky
Autor: Tomáš Mařas
-6°C
-4°C
-2°C
