S tím však rozhodně nesouhlasí ekologové a občanská sdružení na Českolipsku. „Těžba by měla probíhat dvacet pět let. To je nebývale dlouhá doba, během níž hrozí nenávratné poškození vzácné přírody i krajinného rázu,“ podotýká Miloslav Lomič. Aktivisté proto podali celou řadu připomínek ke zpracovávané studii o vlivu na životní prostředí.

„Naše výhrady se dají shrnout do pěti základních bodů: poškození ekosystému a druhové pestrosti, ohrožení chráněných druhů a živočichů, poškození krajinného rázu, zhoršení životního prostředí pro člověka a škody na majetku, nevyřešené střety zájmu z minulosti,“ upřesnil Miloslav Lomič.

Ten zdůraznil, že již předcházející těžba se na Tlustci velmi podepsala. „Hodně poškozená je součást Tlustce skalní step Rabenstein. Přesto se tu zachovala vzácná společenství a celý kopec si udržel výjimečnou pozici krajinné dominanty. Obnovení těžby by ale byl konec,“ říká Miloslav Lomič.

Zisk není vše

Podle Jana Korytáře z občanského sdružení Čmelák – Společnost přátel přírody lze kámen získat i jinak než likvidací kopce. „Kvůli zisku jedné firmy si nenecháme před očima odtěžit kus krajiny, v níž žijeme,“ prohlašuje Jan Korytář. Ekologové a místní lidé protestují proti těžbě na Tlustci od počátku devadesátých let. Chtěli práce v lomu nejen zastavit, ale usilovali také o to, aby již nikdy nebyly obnoveny.


Nejvážnější kontroverze vyvolávaly otřesy způsobené těžbou, které poškozovaly nemovitosti v horní části Postřelné v blízkosti lomu.

„V tom nám dal za pravdu i Vrchní soud, který rozhodl, že za praskliny na domech může činnost v lomu. Praskliny se objevovaly na dvanácti domech a na některých jich bylo až dvě stě,“ připomíná Miroslav Šimonek ze Sdružení na záchranu kopce Tlustec.

„Firma Chlup má úplně stejný posudek na trhací práce jako předcházející těžař Go Point a chce rovněž používat clonové odstřely. Navíc se má trojnásobně zvýšit množství odtěženého kamene. Můžeme proto s jistotou tvrdit, že by vznikaly další škody na nemovitostech,“ argumentuje Miroslav Šimonek.

Sdružení nesouhlasí ani s umístěním těžebních strojů v dolním závodu. Ten je mimo dobývací prostor, kde má podle ministerského pokynu probíhat veškerá těžební činnost.

Schválili neplatné

„Navíc se správní orgány vyjadřovaly k projektu, který společnost Chlup převzala od předcházejícího majitele lomu firmy Go Point. Jenže těžební záměry se dost liší, a tak bylo schváleno něco, co již neplatí. Proti tomu jsme podali protest na ministerstvo životního prostředí a nyní čekáme na jeho vyjádření,“ dodal Miroslav Šimonek.

„Předcházející firmy se řídili heslem „vytěžit a pryč“. Proto se osobně protestům nedivím. Náš projekt je ale založený na revitalizaci celého areálu lomu, jehož vedlejším produktem je těžba čediče. Ostatně po skončení těžby by měl být na Tlustci kaňon s přírodním jezerem,“ vysvětluje jednatel firmy Chlup Jiří Čech s tím, že osmdesát procent odtěženého kamene bude převáženo po železnici.

Kauza Tlustec

•1988 začátek těžby čediče na Tlustci
•1994 pomocí velmi silných komorových odstřelů těží v lomu společnost Beron.
•1998 ministerstvo životního prostředí po protestech lidí zastavuje těžbu. Zadlužený Beron končí v konkursu.
•2001 od správce konkursní podstaty kupuje firma Go Point a v r. 2003 obnovuje těžbu
•2004 krajský úřad zakazuje těžbu a Go Point prohrává soudní spor s ekology
•2007 báňský úřad povolil zajišťovací těžbu, Sdružení na záchranu Tlustce se odvolává a vyhrává další soud
•2008 lom kupuje firma Chlup